Report z Akimatsuri 2014

Milé děti, tak jsem se vrátila z Akimatsuri, které se konalo v mě neznámé části Prahy a to konkrétně na Břevnově. Udělat takový festival v neděli je super nápad, do té doby než člověk zjistí, že tam přes celou Prahu pojede MHD víc jak hodinu. Naštěstí můj skvělý manžel jel zároveň provětrat nějaká letadélka a tak se mi cesta zkrátila na 25min.

Přišla jsem asi 10min před oficiálním zahájením a hned potkala známé. Zahájení znamenalo, že jsem zaslechla nějaké bubny a můj mozek se přepnul do funkce jídlo. Ano Akimatsuri pro mě bylo hlavně o jídle a z žádného jiného povznesenějšího důvodu jsem tam nešla.

Tím, že jsem přišla tak brzy jsem vlastně stihla ochutnat spoustu dobrot aniž bych musela stát nějaké větší fronty. Ještě před otevřením se vytvořila slušná fronta na udon nudle, tu jsem tedy po celý festival vynechávala. Druhá největší byla na nějaký grilovaný olihně na špejli.

to je ta menší fronta na olihně

Mé první ochutnávání patřilo sushi. Dva kousky sushi a nějaká ta rejže v obalu u nějž si nepamatuju název, to vše za 30kč. Tohle prodávat někdo ve městě, tak tam chodím na oběd i večeři. Bohužel pozdější várky už nebyli tak chutné jako ta první a navíc došel zázvor, který mám vážně ráda. Na fotce je už ta druhá, míň povedená verze.

Nezřízená žranice pokračovala něčím pro mě neznámým a jmenujícím se agepan, byl to v podstatě osmahnutý rohlík vyválený v cukru s příchutí zeleného čaje, skořice nebo s nějakým tradičním cukrem. Zkusila jsem všechny a zelený čaj bodoval nejvíc. Cena 10kč.

skořicový agepan

Kamarádka z našeho hloučku zkoušela okonomiyaki a jelikož byla hodná, tak se i rozdělila. Musím říct, že mi chutnali skoro víc než v Japonsku. Pak následovalo další obžérství rohlíkem a následně jsme šli stát frontu na gyoza knedlíčky. Stály 50kč a byly naprosto úžasný! Na fotce jsem už stihla jeden sníst než mě napadlo, že bych to taky mohla fotit.

Přiznám se, že už jsem byla trochu plná, ale zmrzlina se do mě pořád vešla. Kombo matcha a sakura bylo fajn, i když ta sakurová část mi chutnala víc. Cena 90kč.

Musela jsem opravdu obdivovat slečny co se odhodlali přijít v yukatách, taky jsem o tom přemýšlela, ale zjištění, že je venku 12 stupňů mě jaksi odradilo. Nejen japonky ale i pár češek jsem viděla v krásných yukatách a v téhle zimě jsem jim odpustila i ty naprosto nestylové, zato však teplé, podzimní boty.

Lolitek se taky pár našlo a všem to náramně slušelo. I já jsem vytasila jednu z teplejších loli sukní. Přece jen na takovou akci člověk nepůjde v džínách že jo....no dobře, někteří češi ano. Obecně však mládež, kterou člověk může zahlídnout na Advíku či jiných akcích byla oděna skvěle. Dokonce jsem zahlédla pár cosplayů z Naruta.

Velmi mile mě překvapilo kolik japonců na akci bylo. Čekala jsem, že teda nějací budou u stánků, ale rozhodně jsem nečekala, že 2/3 lidí budou japonci a zbytek češi. Bylo to super, zas jsem se jednou cítila naprosto skvěle. Japonci asi tvoří nějakou atmosféru v které se mi líbí. Dokonce ani všude pobíhající japonské děti mi nevadili, nevřeštěli, nedělali scény ani nepořádek. Mimochodem na stáncích jste se česky moc nedomluvili a tak někteří z nás měli šanci oprášit svou špatnou japonskoangličtinu.

plánek areálu

Všichni se vlastně skvěle bavili. Když byla dlouhá fronta, dalo se povídat s přáteli. Když nebylo kde sedět, nevadilo postát a občas si i někdo poseděl na krásném trávníku co tam byl. Občas člověk narazil i na skupinku bavících se dětí nějakou tou hrou, tuším, že to je kendama, kteří klidně i ochotně vysvětlovali a ukazovali ostatním.

lovení balónků by bylo fajn, kdyby bylo tepleji, i tak se lovilo jak o závod

Samozřejmě, že v oficiálním programu byli i nějaké ukázky aikida nebo karate, ale pro mě to mělo jediný význam. Lidi se šli dívat a fronty u stánků se zmenšili buď na polovinu nebo zmizeli úplně.

rozcvičující se účinkující

Povedlo se mi potkat dvě čtenářky Roztomilostí a jsem strašně ráda, že se nebáli se přihlásit a říct mi ahoj nebo i víc popovídat. Budu ráda když se vás ke mě bude hlásit víc, fakt mi to nevadí a ráda si poslechu jestli se vám líbí jak píšu nebo co by jste rádi viděli za článek a pak se s váma za trest vyfotím :)

Po cestě domů jsem se stavila ještě v obchoďáku na Andělu, kam jsem původně měla namířeno pro dárek, ten se však nekonal. Tak abych neměla pocit, že si z Akimatsuri odvážím jen přecpané a trochu bolící bříško, pořídila jsem si nový ponožky. Měli tam ještě s mývalama, ale ty postrádaly dostatek růžové barvy, takže jsem zvolila kytky. A pak, jelikož jsem ujetá na zvířátka s lidskými atributy jako brýle, lorňon, buřinka, motýlek...jsem pořídila dvě minisvíčky s veverkou a zajícem.

Akimatsuri se hodně povedlo a i když bylo chladněji, tak se všichni návštěvníci velmi bavili. Musím obdivovat práci slečen, které se starali o neustále vynesené koše, protože tohle je velký problém všech festivalů a tady to zvládli na jedničku. Odcházela jsem až po oficiálním ukončení, kdy už balili stánky a překvapilo mě jaký je tam pořádek, nikde žádné papírky, všichni poctivě vyhazovali věci do košů. Inu japonci.

Už se těším na příští festival kdy se přejím snad ještě víc. Doufám, že vás tam taky uvidím a prohodíme pár slov.