Pocity a rychlorecenze

Znáte ten pocit, když si říkáte, že to není úplně ono a nechce se vám psát případně dělat jinou činnost kterou jste dělali až do teď rádi. No tak už jsem asi přišla na to čím to mám. Tímto velmi děkuju Černé Mooře za článek díky kterému jsem si to uvědomila. Občas mám takovéto jasnozřivé okamžiky, kdy mě někdo musí říct co si myslím abych došla k závěru, že si to fakt myslím.

Mě se totiž nechce poslední dobou do recenzí z mnoha důvodů. Jeden z těch velkých je, že prostě mám pocit, že jsem tu neměla nic co by stálo za to abych o tom vůbec psala. Ono se mi vlastně ani nechce nic moc nového nakupovat a zkoušet. Škudlím prachy na další výlet do Japonska a nějak jsem v rámci toho šetření přestala trpět potřebou vyhazovat peníze za něco co nutně nepotřebuji nebo to nedej Bože nebude dobré a budu to muset dopotřebovávat.

Navíc se ukazuje, že během poslední doby jsem si prostě našla oblíbené věci, které se mi nechce měnit za něco co mi nebude vyhovovat. Mám svojí micelárku od Lorealu, odličovací olej u kterého je vlastně jedno od koho je protože mi přijde pořád stejnej, krém na oči od Kiehl's, baví mě stíny od Urban Decay. U linek ve fixu co tu ještě mám z Japonska jsem nabyla dojmu, že jsou vlastně taky zatraceně podobný a to jak jsem vždycky vychvalovala K-Palette, mi přijde jako bláznovství. CC cream nějaký dojíždím a je na nic. Zkusila jsem asi svůj první makeup v životě a to Lasting Finish od Rimmelu a zjistila, že to vůbec neni špatný. S řasenkama, obočím a tvářenkama se pořád nějak peru, rtěnek mám hodně, ale poslední dobou stejně nejvíc používám balzám na rty protože nemám ten správný odstín růžové/červené/hnědé jaký bych zrovna chtěla mít na rtech a tak se na to vykašlu úplně a dám si na suché rty jen ten balzám nebo lehce zabarvovací a mrtě hydratační rtěnku od Lioele.

Takže dnešní článek bude zas takový shrnovací a plný věcí co mě nenadchly nebo o nich nemám moc co říct. A jelikož je těch věcí fakt mrtě, tak to asi bude na pokračování a já budu doufat, že se z toho nestane takovej Dallas. Mimochodem nejvíc mi chybí vaše komentáře a odepisování na ně, takže doufám, že mi aspoň dolu napíšete něco typu "Jé to je škoda, že tě to sere a nelíbí se ti ta tuna super píčovin za který já bych dala svojí oblíbenou ledvinu. Nechceš mi nějakou z těch nezábavných věcí dát?"

A hned první bude tvářenka Etude House: Lovely Cookie Blusher. Mám odstín 12 a 2. Světlá dvojka se ještě dá. Sice nevydrží na tváři do večera (né že bych to zvládala nějak extra pozorovat), patrně proto, že si na tvář pořád hrabu a všechno setřu. Tmavá 12 je úplně napytel. I když jen ťupnete štětcem, tak stejně vypadáte jak Marfuša. Asi jsem čekala, že bude o dost míň pigmentovaná. Ale pufací polštářky s mašličkou jsou super, jen se rychle zasviní a špatně se s nima reguluje nanesené množství.

Další tvářenka je v ultra roztomilém obalu, ale taky jí moc nepoužívám. Candy Doll: Cheek Color Duo je hrozně tvrdá, strašně dlouho trvá než na štětec nadrbu nějakou barvu a pokud nadrbu tu bílou část, tak je to opět v prdeli protože ta je plná gigantických třpytek, které fakt na obličeji nepotřebuju.

Majolica Majorca: Brow and Lash Colorist je úplně, ale úplně na hovno. Moora by to určitě s radostí zařadila do Satan Approved. Proč tuhle věc nepoužívám? Protože jsem při nákupu netušila co znamená odstín Maroon Brown. Je to něco co by se bál nosit kdokoliv. Rudohnědá barva se nehodí v podstatě k nikomu, snad jen na cosplaye. Schválně si to slovní spojení hoďte do googlu. Na řasách se to ještě ztratí a udělá je to přirozené (což já nenosím), ale na obočí to prostě nejde používat.

První opravdu příjemná věc v dnešním recenzovém shrnutí je Kiss Me Heavy Rotation Coloring Eyebrow. Má světlejší odstín než na fotkách, ofiko se to jmenuje 03 Ash Brown. Podle mě je to normální medová světlehnědoblond (to je slovo co :) ). Jediná nevýhoda je větší kartáček a tím pádem je to na moje obočí velký a sem tam přetáhnu (což se dá opravit asi během vteřiny kdy to zas prstem otřu).

Rohto Lycee kapky do očí (ta růžová lahvička) má být na používání spolu s kontaktníma čočkama. Od té doby co mám operované oči, mi čočky vadí, takže jsem jí vlastně ani moc nepoužívala. Zato ty prostřední lahvička, taky Rohto, je fakt zajímavá. V oku mentolově štípe, ostatním to vždycky vadilo, mě to docela bavilo. Jen pak slzí oko a řasenka je všude. To poslední, nečekaně taky Rohto, tentokrát C3, což jsou taky kapky pro čočky a taky mě nijak neoslovily. Prostě kapky co vám trochu zlepší suchost oka.

Miniatura Etude House: Moistfull Aloe Soothing Gel na základě které jsem si koupila velké balení protože jsem měla nějakou záhadnou potřebu vyzkoušet jiný aloe gel jestli bude taky tak aloe a gelový jako předchozí od Nature Republic. Fakt mě poslední dobou baví pumpičková balení, člověk nemusí oddělávat víčko a šahat do toho, prostě si vypumpne kolik chce. Ale jinak je to jen obyčejný, trochu tekutější aloe gel co neurazí a nenadchne.

Skinfood: Rice Concealer Tip mám v odstínu 21 což má jako být světlejší varianta....světlejší pro asijsou pleť patrně, protože já to klidně můžu používat na konturování. Barevně mi seděl když jsem se vrátila z dovolené v Řecku, kde jsem se i přes mazání 50kovým krémem spálila a opálila. Teď se ho už jen snažím dopoužívat. Nic moc nepřekryje, spíš to jako zažlutí. Ale to balení je hezký.

Tímto končím první díl seriálu Dallas a budu se na vás těšit u příštího vysílání. V příštím díle možná uvidíte několikery linky ve fixu, dozvíte se jestli mi zhubnul obličej na základě pořízení podivné pomůcky a jak jsem chytře nakoupila lepidlo na oči.