Jak se změnil můj přístup ke kosmetice

Napadlo mě, že by bylo pěkné si udělat takové malé shrnutí jak se od doby co píšu tenhle blog, změnil můj pohled na kosmetiku.

Začínala jsem blog psát jako člověk, který si na sebe patlal BB cream no.13 od Misshy a jiné než černé stíny jsem téměř nepoužívala. Jedna z větších vymožeností byla podkladová báze pod stíny od ArtDeco, od nich jsem měla i černou tužku, kterou jsem používala na linky a kterou jsem někde dostala zadarmo. Když jsem někdy použila rtěnku, tak nějakou hodně výraznou jako brutálně červená nebo tmavší fialová. Tvářenku nebo nějaké pokusy o konturování obličeje jsem neznala. Řasenku jsem měla taky od ArtDeco nebo něco náhodně koupeného v drogérii. Dokreslování obočí jsem párkrát zkusila, ale připadala jsem si jako Brežněv a hned to zas odstranila.....to se stává když to člověk dělá černou tužkou na oči. Z krémů jsem uznávala akorát prapůvodní obyčejnou Niveu a na odličování jsem používala buď Nivea odličovací mléko nebo mýdlo a vodu.

Co si budeme nalhávat, nebylo to v mnoha případech ideální. Super goth vzhled jsem sice měla, ale občas se ten BB cream otíral a linky trošku svinili a dělali ze mě zfetovanou pandu. A pak se to stalo. Založila jsem si blog, obarvila se na růžovo a začla být všeobecně víc barevná.

Z japonska jsem měla jednu spolehlivou fixu na dělání linek a ta došla, takže bylo třeba objednat novou. Na ebay jsem jí našla v hezké růžové verzi s puntíkama a zjistila, že mě vlastně baví když je kosmetika barevná. Taky mám ráda spoustu japonských charakterů a japonsko samotné. A tam se hodně slečen snaží být roztomilé a vůbec se tam hodně na tu roztomilost často hraje. Takže po usilovném a vyčerpávajícím přemýšlení byl vlastně i jasný název blogu.

Začala jsem objevovat blogy o kosmetice a tutoriály na youtube. Ebay mi nabízel spoustu pro mě nepoznaných věcí od Etude House, Holika Holika, Tony Moly a dalších značek. Tomu fakt bylo těžké odolat. Když jsem zapátrala víc po jiných značkách, objevila jsem nějaké internetové obchody nabízející korejskou kosmetiku od víc značek a s širší nabídkou než ebay.

Ebay sám o sobě mi byl dlouho inspirací. Vydržela jsem ho prolézat hodiny. A jelikož i ráda vařím, brzy jsem objevila, že někteří z prodejců nenabízejí jen super kosmetiku, ale i věci jako bento boxy, vykrajovátka s Miffym, tvarovátka na vajíčka (kdo by nechtěl mít vajíčko-hlavu médi nebo zajíčka). To byla zákeřná a podlá past a já si musela tyhle věci pořídit. Ke všemu jsem dostala geniální nápad, sestavit svému muži dárkovou taštičku plnou japonských dobrot a hloupostí. Takže plyšový kapibarasan, japonské dobrůtky a další hlouposti byly na cestě. To jsem už trochu odbočila od tématu.

Korejská kosmetika se stala celkem posedlostí. Trochu mě mrzí, že málokdy mají stíny které by mi barevně vyhovovali. Ujíždím nad sytými odstíny, ideálně matnými. To korejci moc nevedou. Objevila jsem paletku od Sleeku, což sice není korejské, ale za to byly stíny matné a byly tam dvě skvělé růžové. Dvakrát jsem dostala dáreček ze Sephory od mého úžasného muže. Jednou paletka od Too Faced a druhá přímo Sephora. Oboje se skvělými obaly a barvami. Mám stíny do konce života.

BB a CC creamů také není nikdy dost. Člověk je zvědavý a hlavně se mu v průběhu roku mění pleť. Takže už to nebyla jen Missha, ale Skin79, Holika Holika, SkinFood, Lioele. Ano je jich hodně, ale fakt některé jsou v létě nepoužitelné protože na mě tečeou a s jinýma mám v zimě vysušenou pleť. Naštěstí bázi mám jen jednu a používám jí sporadicky, protože málokdy je takové vedro nebo mám takové požadavky, že by to BB cream nezvládl.

Objevila jsem v sobě i vášeň pro rtěnky a mazání na rty. Hlavně asi pro to, že obvykle to není tak drahé jako předchozí věci. Samozřejmě nejsem blázen a umím se ovládat, takže nemám 90 rtěnek z nichž se o půlce dá říct, že jsou růžové a o druhé, že jsou červené. Moje rtěnky jsou někde okolo čísla 20. Najdete tam modrou, zelenou, dvě tělové kterých se mi nechce zbavovat ale jsou na prd protože jsou neskutečně suché a nedrží, dobře mám dost růžových rtěnek, dvě fialové, dvě červené, hnědočervenou, a dvě tělové (trochu do oranžova) co se použít dají. Balzámů mám asi pět, mazat se prostě musím pokud nechci mít rozpraskané rty.

Zkouším i různé korektory protože si začínám všímat kruhů pod očima a zažloutlé nebo začervenalé pleti. No zatím jsem nenašla žádný dokonalý. Je to spíš bída a skoro všechno mi leze do vrásek, dělá mě starší a moc nekryje. Těším se, že jednou vyzkouším Nars v odstínu Vanilla.

Tužka na oči mi kdysi stačila jedna, ale ta doba je pryč. Linky od K-Palette se stali stálicí, ale občas si ráda doplním růžové stíny třeba fialovou nebo hnědou linkou. Takže ani tady jsem nezůstala při jednom kousku.

Řasenky jsou jedna z mála vyjímek která mě tolik nebere. Chci aby držela, ideálně aby byla i voděodolná, neslepovala řasy, trochu je zesílila a prodloužila. Žádná s asijských řasenek co jsem zatím zkoušela mě nijak zásadně nezklamala. Jen některé jdou špatně odličovat.

Bázi pod stíny mám pořád ArtDeco, ale přemýšlím o nějaké jiné. Nejen ze zvědavosti, ale i proto že v poslední době začínám mít citlivé a suché oči a ráda bych něco tekutějšího než ArtDeco. Klidně bych vyzkoušela Urban Decay, jenže ta je drahá jak sviň.

Novinkou v upravování vzhledu je dokreslování obočí. Nikdy jsem neměla moc husté a výrazné. Nevadilo mi to. Jenže musím uznat, že když si ho malilinko dovybarvím, vypadá to líp a vypadá pěkně hustě.

Tvářenka nebo strašně malinko bronzeru.....hm pořád to moc neumím, ale snažím se. Ono se s tím dá tak hezky hrát. Jen musím dávat pozor abych nedopadla jako Marfuša.

Rozjasňovač pořád moc nemusím, nějaký tu mám spojený s tvářenkou. Jenže ono když máte mastnou pleť a lesknete se tak jako tak, není třeba tam cpát cokoliv rozjasňujícího.

Vlastním ještě pár kousků mazání na tělo, obličej, ruce, nějaké masky a peelingy, odličování a tak. To všechno je holt pořeba pokud na sebe přes den nakydám předchozí věci, musím je nějak sundat. Tělo si taky řekne své a tak když ruce křičí: "Jsme suché, namaž nás!", tak je prostě namažu. To samé s tělem nebo vlasama.

Pokud se zamilujete do kosmetiky a stane se vaším koníčkem, počítejte s tím, že se stane to co s jakýmkoliv jiným koníčkem. Bude zabírat místo. Oproti muži, který má jako koníčka RC letadla, se můj koníček naštěstí dokáže vejít do dvou větších krabic. Ale stojí to prachy a nikdo kromě mě (a vás co čtete blog) z toho užitek mít nebude, tedy pokud to nepovýším na vyšší level a nestanu se třeba vizážistkou.

Jsem ráda, že jsem si našla zrovna takovou zálibu. Navíc mě vždycky bavilo psát a díky blogování si můžu užít i tuhle část koníčku. Takže abych to jednoduše shrnula a odpověděla na název článku: "Baví mě to čím dál víc na sebe patlat různé věci a chci zkoušet další a další, kolikrát jen pro to, abych o nich mohla napsat".