Podzimní stereotypy co mě štvou

Koukám, že hatovací články mají největší návštěvnost. Inu když už nic jiného, tak lidi si vždycky rádi počtou o cizím neštěstí nebo tom jak někdo někoho naštval. Samostatnou kategorii jim zakládat nebudu, ale řekla jsem si, že alespoň jeden podzimní si dám.

Vy co mě čtete pravidelně, sledujete facebook nebo mě znáte, už asi víte o čem všem to bude. Ostatním přeju hezký čtení.

Podzimní bod číslo jedna, který mi extra pije krev jsou předražené svíčky. Oni mi tedy pijí krev celoročně, ale k podzimu svíčky patří a začínají se navíc propagovat i zimní edice. Všechny ty Yankee Candle, Bath & Body Works a podobně mě prostě uvádějí do varu. Proboha je to jen navoněnej vosk, takže nechápu tomu jak za to může někdo dát 300, 500 nebo 700Kč. Z cen na eshopu se mi fakt točí hlava. Tomuhle se dámy a pánové říká neskutečnej business.

Takhle si podzim představuje Primark

Daiso: Foot mask pack

Zas mě začaly rozčilovat nohy nebo spíš chodidla. Mám na nich tvrdou kůži, která mě vážně nebaví. Vlastně mě na to upozornil už i jeden kamarád, kterého momentálně zneužívám na masážení mých královských nožek. Takže jsem si řekla dost.

Kdo si pamatujete recenzi na peelingovou masku od Nature Republic, tak s klidem můžete číst dál, neboť tohle bude něco trochu jiného. Nejprve jsem samozřejmě zkoušela nohy obrušovat pemzou, zkoušela jsem je brousit skleněným pilníkem, zkoušela jsem je mazat velmi příjemně vonícím krémem od Alverde s vůní pinie a limetky. Nic nepomáhalo a nohy byly pořád stejně dementně tvrdý.

Jelikož moje inteligence nezná hranic a už jsem byla fakt zoufalá, nenapadlo mě nic blbějšího než že to nejhorší ořežu ulamovacím nožem. Ano tak blbá a zoufalá jsem fakt byla. Ono když máte po stranách chodidla půlcentimetrovou vrstvu tvrdý kůže, tak si myslíte, že když budete opatrný, že se neříznete. Na jedný noze mi to vyšlo a na druhý jsem si udělala epesní zářez a silně krvácela asi 15 minut.

Takže po 14ti dnech, když se mi ta díra do nohy konečně jakž takž zahojila, jsem doma vyhrabala Daiso: Foot mask pack, o kterém jsem vlastně ani neměla tušení, že ho mám. Pokud chcete vědět jak to dopadlo, čtěte vesele dál.

Etude House: Color Lips-fit

Vzpomínáte jak jsem si brousila zoubky na Etude House: Color Lips-fit? Narazila jsem na ně naživo v Etude House krámku v Japonsku a teď konečně jsem se dokopala k recenzi. Tím že jsem je potkala naživo, se dali i líp porovnat odstíny.

Vybrala jsem si PK001 Magical Fit Pink a PK002 Silhouette Fit Pink ačkoliv se mi myslím původně líbil úplně jiný odstín. Co mi poměrně hodně vadí je oddělování tekutin v lahvičce. Vypadá to trochu jako kdyby produkt byl prošlý. Ale stačí protřepat a Lips-fit je zas jako nový. Ostatně to, že je potřeba produkt protřepat říká i výrobce.

Lips-fit taky docela hezky voní. Tedy není to nějaká konkrétní vůně, ale nečekala jsem že to bude nějak vonět. Na rtech už tu vůni cítit nebudete, jen při nanášení, pokud se budete fakt snažit.

Dolly Wink: Volume Mascara

V rámci hledání nejlepší řasenky se mi do ruky dostala Volume Mascara od Dolly Wink. Slibovala jsem si zázraky když je to řasenka kterou splašíte na ebay za 360Kč. Zvlášť jsem se těšila na panenkovské volume řas.

Obal je fakt pěkný. Není na něm vidět ohmatání, je roztomile kytičkovaný, padne hezky do ruky a barevně se mi taky líbí. Je stabilní, takže i když máte řasenku třeba postavenou, a trochu do ní drknete, tak nespadne. Já vim jsem divná, tohle asi nikdo nezkoumá při navrhování řasenek, ale já si jí prostě občas při malování oka odkládám.

My Beauty Diary: Apple Polyphenol Mask

Další věcička spadající do kategorie "zakoupeno v Japonsku, používáno v Čechách". K téhle masce se mi navíc váže vzpomínka, při které se červenám ještě teď. Při vybírání v regálu mě okukoval jakýsi čínský chlapec a zkusil se se mnou dát do řeči. Obdivoval mou krásu a vyzvídal odkud jsem. Pak odešel a za chvíli přitáhl ještě kamaráda aby mu mě mohl ukázat. Trochu jak zvířátko v ZOO.

Cenu si bohužel už nepamatuju, ale za 10ks chtějí třeba na Sasa 13-16$. Není to nejmíň, ale znám rozhodně i dražší masky. Masku tam najdete pod celým názvem My Beauty Diary: Natural Key Line - Apple Polyphenol Mask. V popisu se pak dozvíte o tom jak je spešl a že obsahuje bulharský jabko, reguluje mastnotu pleti a stahuje póry, zjemňuje, čistí, bělí a vyživuje pokožku, posiluje vitalitu pokožky a zabraňuje stárnutí. V Bulharsku mají evidentně zázračný jabka a divím se, že tam nepřipsali, že za vás maska ještě umeje nádobí, kolik tam toho je vyjmenovaného.

zepředu

zezadu

Tykravouznikdyvic Dny Marianne

Nedávno jsem psala článek o tom, že budou dny Marianne. Myslela jsem si, že ho píšu malinko z nadsázkou když jsem zmiňovala davy nákupu chvtivých žen a peněženky prázdnící se rychlostí světla, no nebyla to nadsázka jak jsem se dnes přesvědčila. Nejlépe atmosféru dnů Marianne vystihuje následující fotografie jež jsem pořídila asi v 10:30 v obchodním centru Chodov.

Takže ráno jsem vstala, doprovodila muže do práce, trochu zmokla a bláhově si představovala jak to bude v pohodě protože je pátek ráno a lidi jsou v práci. První jsem navštívila FAnn parfumerii v DBK na Budějovické. Bylo tam asi o 200% lidí víc než jsem tam kdy viděla....tedy 2. Takže to byla těžká pohoda. V klidu jsem si prošla regály a hledala modrý parfém od Katty Perry. Hm neměli ho a zbylé dva mi nevoněly, tak nic kabelka jako dárek nebude. Ale aspoň jsem tam zahlídla nějaké inspirativní vůně pro muže. Masakr přišel když jsem se ptala u kasy jestli tu Katty Perry přeci jen nemaj. Paní přede mnou udělala nákup skoro za 6k a jako by se nechumelilo vytáhla z kabelky štos dvoutisícovek a začala odpočítávat a hledat nějaké drobné (čti tisícovky). Mimochodem vždycky mě fascinovalo, že tyhle lidi s balíkama peněz, nikdy nenapadne si pořídit peněženku.

S nadějí, že na Chodově budou lidé rozptýlenější a nebude jich tam moc, jsem sedla na metro. Možná mi mohlo napovědět, že už po cestě metrem jsem viděla nějaké ženy obtěžkané velkýma taškama.

Scanquilt

Hned po vylezení z metra byl jeden z prvních krámů okolo kterého jsem šla SCANquilt. Tyjo že bude tak nacpanej lidma lačnýma novýho povlečení, to mě fakt zarazilo a začla jsem tušit zradu. Ta se poznenáhla dostavila v Douglasu. Tolik lidí jsem opravdu nečekala. Douglas je na Chodově poměrně velkej, ale tam byl fakt jeden člověk na dva metry čtvereční. Mrkla jsem na Bourjois a jako vždy mě nic nezaujalo. Přesunula jsem se k NYX a byla mile překvapena plností regálu. To jsem tam snad ještě neviděla. Po pečlivém zkoumání jsem vybrala jednu rtěnku a fixer na makeup. Pak ještě, lačna po dárcích, jsem vzala na zkoušku odličovací ubrousky a jedno mýdlo na které jsem tam chodila koukat už půl roku. Ve frontě u kasy jsem si pak vzpoměla ještě na suchý šampon. Chtěla jsem zkusit i štětce, protože jsem na ně jednou slyšela chválu, ale za 300Kč štětec na oči...hmm to si raděj koupím hezký od Real Techniques.

čekání v Douglas

Vtipná byla pani ve frontě za mnou. Měla plnou náruč drahých parfémů a tašek. Chvíli se tam s tím prala a pak jí napadlo si dojít pro košík. Tak během 10ti minut co jsme v té frontě stáli, každé tři minuty odběhla jeden z parfémů vrátit, protože už jí nevoněl.

Doufala jsem, že něco zajímavého objevím i v Yves Rocher, neobjevila. Jejich kosmetika (na nic jiného než dekorativku se kupón nevztahoval) se mi nelíbí. Zaujali mě štětce, ale byl u nich zelený puntík a to znamenalo, že na ně sleva neplatí.

Orsay mělo hnusnou a babskou zimní kolekci, takže původní plán najít tam něco slušného jsem vzdala a šla do H&M pro plánované kalhoty s vysokým pasem a tepláky. Bohužel u tepláků jsem se musela smířit s tím že nemaj s širokýma nohavicema, takže budu doma vypadat jak kokot. S kalhotama to bylo ještě horší. Maj jich spoustu, asi milión druhů, ALE proč doprdele maj všechno do velikosti 36? V celém krámě jsem našla jedny černý 38 a jedny 42. Normálně nosím tak 38/40, ale tady byli i ty 38 no chance, nemluvě o tom, že na kabinky byla solidní čekačka. Kupodivu 42 s vysokým pasem mi i celkem padli, tedy až na tu délku. H&M patrně přijalo nějakého nového stylistu a ten má pocit, že všichni jsme dvoumetrový žirafy vážící 40kg. Takže nohavice budu muset ustřihnout protože 20cm kalhot namuchlaných u kotníků fakt nepotřebuju.

Náladu mi zvedla nějaká babička s vnučkou které jsem potkala ve frontě u kasy. Babička obdivovala vycpávky do drdolů a říkala že za jejího mládí si to vycpávali silonkama. Nějak jsme se dali do řeči a skončilo to u toho, že jsem vysvětlovala jak skvělá je korejská kosmetika :)

To už jsem začínala mít front fakt dost a přemýšlela, že to pro dnešek vzdám. Zaběhla jsem ještě mrknout do Lindexu, spatřila frontu na 15min a šla pryč. Tedy konkrétně do Sephory. Tam jsem měla zálusk na NARS věci. Korektor a tvářenka jsou mé muhahaha. Na parfém od Marca Jacobse, který mám ráda, jsem se vykašlala protože jinde se dá sehnat mnohem levněji i bez slevy. A nafásla jsem dárečky. Jeden z nich byl čokoládový bonbón hečte. Za to že jsem jim tam nechala přes litr si ten bonbón fakt zasloužím.

Pak jsem si splnila sen a zašla do Starbucks. Objednala jsem si horkou čokoládu. Hele a nemít ten slevovej kupón tak jsem fakt nasraná. Normálně ten půl litr čokošky stojí kilo a takhle byl za 50Kč, ale že to chutná jako ta nejlevnější obyčejná čokoláda z prášku jsem fakt nečekala. Příchuť prášku mě provázela celým nápojem. Takže KONEČNĚ mám takovou tu fotku jako všechny správný blogerky. Fotku se Starbucks kelímkem. Welcome in high society! A už nikdy víc tam nejdu. Ani to že mi dali druhej kelímek zdarma, mě nepřesvědčilo (je plastovej a normálně si ho tam můžete koupit za 10Kč, tak moc do mě investovali).

To už jsem toho měla vážně dost a rozhodla se jet domů. Zbýval jen poslední nákup a to Tescoma a vysněná wok pánev. Inu jsem praktická žena a ráda vařím. Naštěstí v Tescomě, zase už zpátky v DBK Budějovická, nebylo moc lidí. Ve frontě přede mnou byli asi 3. Takže už jen na běžný nákup do Billy a domů.

Abych si zamachrovala jak moc jsem ve vatě a jak moc jsem nakoupila tak tady máte komplet fotku nákupu. Tedy bez toho nákupu z Billy.

Závěrem chci všechny krámy kde jsem byla pochválit, že byli opravdu zásobené a doslova narvané zbožím. Aby taky ne když vědí, že se to prodá. Nestalo se mi že by bylo něco vykoupené. Dokonce i testery měli třeba v tom Douglasu komplet nové. Chválím i prodavačky za usměvavost a skvělou náladu i přes ty hrozné davy. V Douglasu jsem čekala, že vzorek Glamglow masky bude větší, v Sephoře jsem nečekala, že dostanu lak. Dostala jsem i nějaké vzorky parfémů. Celkově to byla zajímavá zkušenost, ale příště už na to kašlu. Stát fronty mě fakticky nebaví. Popravdě moc nechápu tu hysterii okolo 20% slev. Jako na dražší věci jako kožené boty, parfémy nebo kabelky se to vyplatí. Ale mnohdy se tyhle věci dají sehnat na internetu o dost levněji než ve všech těch Sephorách, Douglesech a FAnn.

It's Skin: Real Real Orange Cleansing Tissue

Odličovací ubrousky jsou na cestování fakt jedna z nejlepších věcí. Baví mě zkoušet různé a hledat ty nejlepší. No řekněme si to popravdě, tyhle to fakt nebyli.

Velikostně to nebylo zas až tak zlé, ale mohli být nacucanější. Někdy jsem měla pocit, že si to oko doslova musím dřít. Na kvalitní odlíčení celého obličeje bych byla schopná spotřebovat tak tři ubrousky. V balení jich je 10 a to by se mi při dlouhodobějším používání sakra prodražilo. Holt co bych nechtěla když balení nestálo ani 20Kč.

Nijak hezky mi nevoněli a už vůbec ne pomerančově jak by člověk čekal. Párkrát se mi povedlo dokonce některý z těch ubrousků natrhnout, občas vytáhnout dva naráz...prostě to nebylo to čemu se dá říkat komfortní odličování. Nejlepší způsob jak je použít bylo trochu je namočit třeba micelární vodou, odrbat si oči a pak se dočistit nějakou pěnou.

Takže tohle si fakt nepořizujte, ušetříte si nervy. Za ty prachy si raděj kupte čokoládu.

Majolica Majorca: Perfect Automatic Liner

Nejvíc ze všech linek mi vyhovují linky ve fixu. A tak abych pořád netrapčila s propagováním K-Palette, jsem se rozhodla si pořídit a vyzkoušet i jiné linky. Při nákupech v Japonsku jsem narazila na dost přebraný stojan Majolica Majorca a mé očičko upoutali linky z hezky nakrouceným nápisem Perfect Automatic Liner.

Jak už jsem řekla, stojan byl hodně přebraný a tak jsem brala co bylo, tedy odstín BL603, který má být podle všeho tmavě modrý. Co si pamatuju, zkoušela jsem tam i něco co mělo být asi tmavě červené (nebo to možná podle výrobce má být světle hnědá) a oboje mi to přišlo stejně černý. Už jsem se zmiňovala, že jsem divná žena co nepozná deset různých odstínů hnědé či růžové.

Takhle to vypadá dle výrobce

Doma jsem to zkoumala znova a prostě mi to modrý nepřijde ani trochu. Možná kdybych prohlásila, že to má barvu jako havraní peří, takovou tu černou s nádechem do modra. Ale tak mě to rozhodně nevadí, stejně mám černé linky radši.

Novinky: Etude House: Dear My Wish Lips Talk

Vychází nová kolekce rtěnek od Etude House, fanfáry a spousta jásotu! Tedy alespoň já jásám jelikož se mi barvy líbí. Možná že vypadají dost podobně jako u ostatních Princess a Lips Talk kolekcí, ale při bližším pohledu to jsou určitě trochu jiné odstíny růžové.

Jsem trapná a letos se přidám k šílenému nakupujícímu davu

Blíží se dny kdy se ženský urvou ze řetězu a vezmou útokem obchodní centra. To pak podpatky sviští, peněženky se prázdní rychlostí světla, ženy mají hysterické záchvaty když dojde to co chtěly, perou se navzájem o poslední upatlanou řasenku, spílají prodavačkám že se nezásobily....blíží se totiž dny Marianne. Kdo netuší co to je, ať čte dál. Vy kdo to tušíte, můžete klidně článek přeskočit. Já se rozhodla, že to poprvé v životě zkusím.

Princip je jednoduchý. Jděte do nejbližší trafiky, najděte časák jménem Marianne nebo Marianne bydlení. Stojí cca 80Kč a jako příloha k němu je knížečka plná slevových kupónků. Číst to fakt nemusíte, uvnitř se nachází klasický trash typu rozhovory s ženami co něco dokázali (nebo taky ne), pár receptů, TUNY, TUNY A TUNY reklamy, takový ty dementní články s tím co musíte mít aby jste byli na bektuskůl a podzim obecně, strašně in (překvapivě jsou to svetry, křiváky, kostkovaný věci jako každý podzim). Jo a pak tam byly přiložený dva vzorky kafe, vzorek krémů od Vichy, slevová karta do Orsay a další tuna reklamy. No za 80Kč to není zas tak špatný deal.

Tak jo, máte teda knížečku s kuponama. Pokud nejste trubky, zvládli jste si i přečíst, že je na nich napsané kde platí a taky datum od kdy do kdy platí což je 12.-14. září. V časopise nebo i na webu najdete podrobnější popis než je na kuponech a dokonce tam najdete i obrázky dárků a bonusů co můžete dostat.

Moc hezká myšlenka je mobilní aplikace Dny Marianne. V ní je taky přehled slev a můžete si na mapce najít nejbližší obchody a dokonce si je dát do oblíbených a sestavit si optimální nákupní trasu. Škoda že ta aplikace nefunguje. Tedy jde zapnout, ale slevy nerozkliknete natož aby jste si je bookli. Obchody si musíte nazoomovat co nejvíc to jde a pak teprv rozkliknout a dát do oblíbených. Nicméně ani po několika minutách točení kolečka značícího zpracovávání se mi nepovedlo zobrazit jakýkoliv náznak optimální nákupní trasy. No nic, pořešeno starým dobrým poznámkovým papírkem.

Určitě si mezi kuponky najdete pár co vás zaujme. Já to vidím na Sephoru, Douglas a další kosmetiku. Bohužel nemůžete počítat s tím co tvrdí leták. Slevy až 70% se konají opravdu ojediněle. Ojediněle se koná i 50%. Tyhle slevy jsou tak akorát do drogérek jako Rossmann a Teta. V průměru počítejte se slevama 25-30%, což taky stačí pokud budete vybírat kombinace s dárkama nebo máte zálusk třeba na nějaký dražší parfém.

Jak jsem se zkusila namalovat v autobuse

Dneska byl takový ten den kdy je člověk úplně mrtvý, unavený, něco na něj leze a vůbec nic se mu nechce. Tedy klasická nálada po návratu z conu. Ke všemu nespolupracuje ani počasí a je deštivo a chladno. Není tedy divu, že se mi nechtělo malovat. Jako na potvoru mám navíc své nejoblíbenější malovátka zrovna u kamaráda.

Stala se tedy věc velmi nevídaná a já se vypravila z domu nenamalovaná. V autobuse se mi bručounská nálada už malinko zlepšila a nechtělo se mi vypadat jak debil. Vzpomněla jsem si tedy na všechny ty japonské a korejské slečny, které se bez problémů malují v MHD a řekla si že teda jako "challenge accepted".

BB cream jsem vynechala, protože zas tak špatnou pleť nemám. Malovala jsem tedy jen oči. Stíny byly celkem v pohodě jelikož jsem měla po ruce hodně světlé a tam člověk zas tak precizní být nemusí. Přiloženým tapátkem jsem tedy nějak i stíny nanesla během přejíždění mezi dvěma zastávkami bez větších problémů.

Podotýkám, že trasa měla 6 zastávek a normálně jí bus zvládá do 10min. Někteří autobusáci jí jezdí slušně aniž by se autobus víc klepal. I když to je spíš výjimka, normální autobusák má rozhrkanej pražskej bus a vymete každej kanál a ještě se mu ta kraksna klepe jak kdyby byla v posledním tažení. Takže stíny byli asi jediná bezproblémová věc.

Řasenka byla už trochu těžší a raději jsem počkala až budeme stavět na zastávce jinak bych si asi vypíchla oko. Ale linky....to bylo peklo vážení. Ty jsem dělala asi 4 zastávky. Fakt to za jízdy nešlo, jen když jsme zastavili na semaforech nebo na některé zastávce. Jinak bych neměla rovnou linku ale válečné malování přes půl obličeje.

Malování v autobuse už nikdy víc.