pondělí 16. června 2014

Jak do Japonska - tipy, triky, postřehy

Už od výletu v roce 2012 máme takový malý dokument podle kterého se řídíme. Rozhodla jsem se ho částečně zveřejnit pro ty, kdo se také chystají do země zaslíbené. Navíc spousta z vás se ptá kde a za kolik sežene letenku, kolik peněz si má vzít s sebou, jak to dělat s ubytováním. Tak na tohle všechno taky najdete odpověď v tomhle článku.

Článek bude hodně dlouhý, takže ho budu dělit do různých sekcí (letenky, railpass, postřehy...). Pokud vás tedy zajímá jen něco, klidně přeskakujte a najděte si to své. Rozhodně doporučuji pročíst i sekci Postřehy kde najdete pár užitečných rad. A aby toho nebylo málo, přidám i sekci Zvyky, jež se taky vyplatí pročíst.

Ještě než začnu ráda bych vám řekla tohle:

- Jestli chcete v komentářích plakat, že vám je 15 a jste z Dolní Lhoty a do Japonska se nikdy nepodíváte, tak to nedělejte, fakt to nesnáším. Prostě se tam nepodíváte v 15ti, ale až budete starší a budete slušně vydělávat. Samozřejmě, že u vás ve Lhotě si asi na brigádách v místní hospodě na Japonsko neušetříte. Nejvíc na to pomáhá dostudovat školu a najít si slušně placenou práci ve velkém městě jako je Praha nebo Brno. I prodavačka tu má dvakrát takovej plat než by jste dostali kdekoliv u vás na vsi i kdyby jste měli vysokou školu. Pak už to chce to jen zatnout zuby a šetřit.

- Pokud se chystáte do Japonska sami, počítejte s tím, že ubytování bude drahé. Pokoje pro jednoho prostě levně nevycházejí (ne ani v capsule hotelu). Nejlepší je jet ve skupince čtyř lidí. Pokoje pro čtyři, případně pro dva a dva se shánějí jednoduše a finančně to fakt pomůže. Když jsme jeli ve třech, dost často jsme měli pokoj pro čtyři a prostě za jednoho dopláceli.

- Velmi dobře si vyberte s kým pojedete. Budete s ním opravdu hodně, takže to chce někoho u koho znáte jeho zvyky, dobré i špatné vlastnosti a tak dále. I kdyby to byl váš nejlepší kamarád, tak ve chvíli kdy s ním budete 14 dní, 24 hodin denně, prostě dostanete ponorkovou nemoc a začne vás štvát kdejakou kravinou.
Docela se nám osvědčilo se během výletu klidně i rozdělovat nebo měnit kdo s kým spí pokud máme separé pokoje.
Rozhodně nejezděte s někým o kom si myslíte, že je nesamostatný nebo nezodpovědný. Tenhle výlet není levná sranda a vy nemáte zapotřebí se tam o někoho celou dobu starat a vodit ho za ručičku.

Takže začínáme:

Letenky

Jasně ty se koupit musí. Ujasněte si kdy chcete letět, jestli někdy na jaře nebo na podzim. Přes léto to rozhodně nedoporučuju pokud nejste fakt teplomil a nevadí vám, že ty letenky budou dražší. Přes zimu to taky není dobrý nápad, přece jen je to dovolená a déšť nebo sníh jí docela kazí.

Hledejte dostatečně dlouho dopředu. Pokud je to jen trochu možné vyhněte se různým svátkům. My lítáme v květnu a tam bývá Golden week, kdy jsou všechny hotely dlouho dopředu obsazené a japonci cestují jak o život. Když hledáme letenky, začínáme po nich koukat v lednu a pokud se nenajde nějaká strašně výhodná, tak nejzazší termín máme konec února až začátek března. Samozřejmě když vám přijde skvělá nabídka už na podzim, tak jí klidně kupte půl roku dopředu. Pokud to budete řešit na poslední chvíli, bude vás to stát prachy navíc.

Hledejte přes různé vyhledávače jako Momondo, Skyscanner, Pelikán....

Dejte si pozor na to odkud a kam letíte. Dost často bývají levné letenky s odletem z jiné země než ČR a příletem taky někam mimo. Naštěstí to bývá do měst kam jezdí různé EC vlaky (nebo busy) z Prahy. Ale stejně to není nic moc příjemného když máte na zádech krosnu a musíte řešit přesuny z letiště na vlak. Ono totiž letiště bývají hodně za městem a platit taxi a pak ještě jízdenku z Bukureště do Prahy...No to jste si mohli připlatit za letenku a možná by vás to vyšlo levněji. Nemluvě o tom, že jízdenka na vlak (bus) se dá třeba koupit do předu, ale vlaky (busy) i letadla mívají zpoždění a když vám jedno nebo druhé ujede/uletí...

Vyplatí se letět na kousek dýl než na 14 dní. 14 dní totiž platí Rail Pass a vy zabijete dva dny letem a každý den kdy přicházíte o den Rail Passu je fakt škoda.

Naplánujte si přílet zpátky domů tak, aby jste měli ještě den po té volno. Budete se muset časově srovnávat a budete unavení. Takže ideál je přiletět domů v sobotu a v neděli se válet a spát. Pokud máte někoho kdo vás z letiště odveze, můžete jásat.

Pro jistotu si vemte nějaký desky, kam si vytisknete letenky co vám přišli mailem. Do desek si pak můžete založit i další důležité věci ohledně ubytování a tak.

Takže věčná otázka: "Kolik stojí letenka do Japonska?"
Odpověď: "Podle toho kdy letíte. Když jsme letěli poprvé, sehnali jsme letenku za 9 000Kč. Bouchla totiž Fukušima a všechny letenky zlevnili. Podruhé to bylo asi za 15 000Kč."

Takže vidíte, tohle není tak drahá položka. Počkejte si na nějakou katastrofu a ono to půjde.

Ubytování

Ubytování nemůžete řešit až na místě. Musíte ho vyřešit dopředu. Proč? Protože ho budete při přistání vypisovat do papírů aby vás do Japonska pustili. Poslední co tam potřebujou je houmles turista.

My hledáme bydlení přes Hostelworld, ale vyhledávačů je samozřejmě víc.

Dejte si pozor na hodnocení hostelu. My obvykle neberem nic co má pod 80% hodnocení. Už se nám stalo, že jsme spali v ne příliš dobře vonícím ubytování a byli jsme opravdu rádi, že to bylo jen na jednu noc. To je věc co se taky vyplatí dělat, pokud si nejste hostelem z fotek úplně jistí. Můžete ho booknout na jednu noc a když bude ok, tak si poprosíte na recepci o prodloužení ubytování. Má to jen jednu malou nevýhodu, nemusí  pak mít místo.

Pozor i na to jestli je to soukromý nebo sdílený pokoj. Určitě nechcete spát s 20ti dalšíma lidma na jednom pokoji a bát se o věci. Ono se totiž říká, že jediné místo kde si v Japonsku musíte na věci dávat pozor, je v hostelech kde jsou cizinci. Taky se koukněte, jestli má hostel wifi.

Budete potřebovat PayPal a nějaké peníze na účtu. Přes hostelworld si totiž hostel rezervujete a to znamená, že platíte i rezervační poplatek.

Takže pokud jste si vybrali a bookli váš první hostel, opište si na nějaký papírek jeho adresu a telefon a vemte si s sebou do letadla propisku, ať to pak můžete přepsat na formulář co vám rozdá letuška před přistáním.

Rozhodně doporučuju booknout hostel v městě kam přiletíte. Představa, že po příletu sednete na vlak a odjedete někam jinam, je těžce naivní. Z letadla jste rozlámaní a časový posun vám taky neudělá dobře. Takže ubytování, trocha odpočinku a sprcha se budou hodit.

Mimochodem, pokud jste nemocní a máte teplotu, doufejte, že vás na letištní kontrole v Japonsku neodhalí senzor. Taky by vás mohli šupem poslat domů.

Dá se jet i metodou couchsurfingu, ale to jsem nikdy nezkoušela. Jsou na to nějaké stránky, přes které si můžete najít u koho budete bydlet a pak prostě jste nasáčkovaný u někoho doma. Je to levnější a zažijete víc true japan pocit, ale není to pro každého.

Před odletem aneb co s sebou

Doklady:

  • pas (a kopii pasu odděleně od sebe) zkontrolujte si platnost a musí být s čipem. Pokud ne, tak si o něj hned zažádejte protože našim úřadům to občas trvá.
  • cedulka na batoh s vaším jménem a bydlištěm. Nemusí nutně být, ale tak pro jistotu. Na letištích mají i papírové, takže nemusíte kupovat nějakou drahou v obchodě.
  • Rail Pass. Jinak se v Japonsku nepovozíte zadarmo, ale za moc peněz. (Podrobněji rozeberu níže)
  • peníze. Nejen yeny, budete na letištích, takže i nějaká eura a koruny.
  • desky v kterých máte veškeré papíry a potvrzení ohledně letenek, pojištění, ubytování
  • cestovní pojištění. Naprostá nutnost! Když se cokoliv stane, tak se bez něj nedoplatíte. Zas jsou různé vyhledavače přes které to jde levněji. Nebo použijte svou pojišťovnu.


Technika:

  • Pokud máte jakýkoliv malý notebook nebo alespoň tablet, vemte si ho. Po večerech budete moct psát zápisky na blog nebo cestovní deníček jen pro sebe. Nezapomeňte kabeláž na nabíjení.
  • foťák + nabíječka
  • pokud máte Nintendo 3DS tak ho rozhodně vemte s sebou :-)....a nabíječku taky
  • mobil + nabíječka. Kdo nemá mobil s 3G, tak si nezavolá. Japonci maj jiný sítě než my. Ujistěte se, že máte aktivovaný roaming pro Japonsko.
  • redukce, ideálně i prodlužka. Japonci mají jiné zásuvky, takže bez redukce se neobejdete. Skvělé je mít i prodlužku, protože se do ní vejde víc věcí a nemusíte se krčit u zdi kde je zásuvka, ale kdekoliv po pokoji.


Oblečení:

  • Záleží kdy jedete, navíc se věci dají přeprat. Občas je někde i pračka a sušička.
  • ponožky na týden, pak to přeperete
  • trička (budete se fakt potit), ale víc jak pět triček je zbytečné plýtvání místem v krosně
  • sukně nebo kalhoty, stejně to budete mít asi na sobě už v letadle, ale tak jedna rezervní sukně nikdy neuškodí
  • pohodlné a rozšlápnuté boty. Nemusí to být nějaké hyperdrahé turistické, já to obvykle chodím v keckách. Jen pozor na to, že se budete občas hodně zouvat, takže by se měli rychle a pohodlně sundavat a nandavat.
  • něco na spaní. Dost často nafasujete yukatu, ale když ne, hodí se mít vlastní triko.
  • spodní prádlo je asi samozřejmost. Zas stačí tak na týden, pak to přeperete
  • v letadle je zima, takže do letadla počítejte aspoň s nějakou mikčou. Může se vám hodit i během pobytu, někdy se umí pěkně ochladit. Zvlášť když přijdou deště.


Hygiena:

  • Když vás jede víc, můžete se o věci dělit a ušetříte místo v krosnách. Pořiďte si cestovní miniatury, dají se sehnat skoro od všeho. Když ne, přelijte si šampón a mýdlo doma do nějakých malých lahviček.
  • opalovací krém. Budete se divit, ale fakt se hodí. Lepší než se spálit. Klidně SPF50 pokud jste světlý.
  • věci osobní hygieny (pasta, kartáček, deodorant, mýdlo, šampón, kondicionér, holení, malování, odličování...). Neberte to s sebou do letadla, tam tekutiny od určité velikosti nesmí. Vyhodili by vám to. Nechte všechno pěkně v krosně. Pokud je cokoliv z toho ve skleněné lahvičce, pečlivě jí zabalte.
  • Pokud máte pocit, že v letadle potřebujete krém nebo něco čím se osvěžíte, využijte vzorečky. Na osvěžení jsou výborné i vlhčené kapesníčky. Hodí se i oční kapky, v letadle je suchý vzduch.
  • ručník, bývá na pokojích, ale člověk nikdy neví
  • léky. Stačí když je má jeden ze skupinky. Dezinfekce, Paralen, černé uhlí, náplasti, kapky do nosu, kapky do očí, náplasti na opary, stříkání do krku, Ibalgin, Coldrex....cokoliv co můžete potřebovat. Jo a netahejte to v originál krabičkách, prostě sesypte všechno do jedné taštičky.
  • kleštičky na nehty, pilníček
  • hřeben
  • kapesníky
  • tampóny/kondomy...jeden nikdy neví :-)


Ostatní:

  • vyplatí se mít malou taštičku na drobné. Japonci milují drobné, takže jich pořád budete mít hodně a pořád se jich budete zbavovat a když se jich zbavíte, tak zjistíte, že zrovna teď je potřebujete.
  • Vemte si krosnu a né kufr na kolečkách. Budete chodit. Hodně. A to poslední co chcete je za sebou tahat kufr nebo shánět skříňku na nádraží do které ho nacpete.


Rail Pass

Velké upozornění: pokud kupujete Rail Pass, nekupujete ho jako takový, kupujete voucher, který pak v Japonsku vyměníte za Rail Pass.

Velké upozornění ještě jednou: nesmíte udělat chybu, pokud se spletete ve jméně, tak máte smůlu a jste bez Rail Passu. Jméno se zadává bez diakritiky.

Třetí velké upozornění: pokud Rail Pass ztratíte, tak v Japonsku se koupit nedá, budete muset do Koreje nebo jiné blízké země.

Voucher

Info uvedené ve voucheru

Konečně Rail Pass

A na jak dlouho ho koupit? Záleží na jak dlouho jedete. Těch 16-18 dní co jsme byli my, je fakt plně dostačujících. Člověk je ke konci už vážně unavený a i když se to zdá nepochopitelné, těší se domů. Rail Pass si vyměníte na letišti hned po příjezdu a platí jen určitý čas (my měli 14ti denní). Takže až ho vyjezdíte, trávíte posledních pár dní v Tokyu nebo jiném městě z kterého budete odlétat. Pak se můžete plně věnovat nakupování nebo procházení po městě.

Japan Rail Pass můžete objednat na různých místech. Myslím že se dá koupit přímo i v ČR. My ho objednávali zatím jen z dojaponska a explore japan. Co všecko po vás budou chtít doložit si přečtěte na stránkách z kterých budete objednávat.

Co se týče ceny, tak ta se odvíjí od kurzu yenu. Takže vás to může stát 9000Kč ale i 12000Kč. To už je sakra rozdíl.

Nezapomeňte, že nějakou dobu vám to půjde poštou, takže nenechávejte objednání na poslední chvíli.

Nemusíte se bát, že na letišti při výměně voucheru za Rail Pass nebudete vědět co a jak. Stánek kde to dělají, budete mít na mapce, co přijde s tím voucherem. A když nebudete vědět, tak se prostě zeptáte. Uniformovaných lidí se tam fláká dost a informace se tam dají taky najít.

A jak to pak funguje když už ten Rail Pass mám? No přijdete k místu kde se kupují jízdenky na shinkanseny, řeknete paní za pultem kam a kdy chcete, ukážete Rail Pass, ona vám dá lístek. Neplatí na některé druhy vlaků, ale to vás stresovat nemusí, stejně toho jezdí dost a pořád. Pokud si nechcete přímo rezervovat sedadlo, můžete jít do vlaku rovnou. Prochází se stylem, že u řady turniketů, kam normální japonci strkaj lísty, je někde u zdi budka nebo prosklený průchod, kam jdete vy, ukážete Rail Pass a v klidu projdete.

Příjemné je, že platí i na některých metro/vlak linkách - těch co provozuje JR. Takže v Tokyu jsem se docela dlouho vozila zadarmo. Kdo co provozuje najdete na mapkách. Funguje to stejně jako kdyby jste šli na vlak. Nejdete k turniketům, ale k budce, ukážete Rail Pass a jdete dál.


Jazyk

Japonsky pravděpodobně neumíte, ale umíte anglicky....no tak oni moc ne. Tedy snaží se, ale občas jim fakt není rozumět. Nicméně každého japonce potěší když se naučíte pár frází které budete používat. Pokud je mám nějak zásadně blbě, prosím tu část z vás co to pozná, za prominutí a opravení v komentářích.

Dobrý den= Konnichiwa [koničiva]
Dobrý večer = Konbanwa [konbanva]
Nashledanou = Sayonara [sajonara] - to jsem slyšela použít japonce tak jednou nebo dvakrát, takže nevím jak moc je to obvyklé, ale stejně se asi s nikým moc loučit nebudete.
Promiňte/s dovolením (něco na způsob "excuse me" v angličtině) = Sumimasen [sumimasen] - tohle budete hodně používat a uslyšíte to častěji než by jste chtěli
Omlouvám se = Gomenasai [gomenasaj]
Děkuji = Arigató [arigató]
Ano = Hai [haj]
Ne = Iie [ije]
Voda = Mizu [mizu] - jelikož neumím správně vyslovit vodu v angličtině, řekla jsem si o ní v letadle takhle, zbytek cesty na mě letuška mluvila japonsky....bylo to milé, ale né že bych jí moc rozuměla.
Počkejte/Okamžik prosím = Chotto Matte Kudasai [čotto mate kudasaj]

Hodně budete používat slovíčko Kore. Nejsem si přesně jistá jaký je přesný význam a vztah mezi dalšíma slovíčkama jako Kono, Sore, ale Kore mi vždycky stačilo. Je to něco jako "to/tohle/tamto". Prostě ukažte na to co chcete a řekněte Kore a dostanete to.

Pokud se chcete vyblbnout a zabít nějaký čas s japonskýma slovíčkama pro děti, použijte tenhle odkaz.

Tipy a reporty

Nestyďte se hledat inspiraci kam jet. Jasně že máte svoje místa kam chcete, ale můžete najít i nějaká další zajímavá. Pomůžou vám v tom různí průvodci, vyhledávače nebo i blogy ostatních lidí.

Malý rozcestník mého kamaráda Xsofta s několika různými výlety od roku 2009
http://japonsko.pocitac.com/

Třeba i pan Fuka má pěkné reporty
FFF

Asi nejznámější průvodce je Japan-guide
Můžete hledat i přes Wikitravel
Nebo Japan Visitor
Pokud máte rádi obrázkové mapky tak zkuste tuhle z wa-pedie

Pokud nemáte moc peněz a chcete se dozvědět něco o levné zábavě, stravování a dalších věcech, tak existuje Tokyocheapo

Plán cesty

Je zbytečné mít pevný časový rozvrh. Stačí si udělat nějaký google dokument, který budete mít online, všichni do něj mohou psát co se jim líbí a kam chtějí. Určitě je lepší mít víc věcí než míň. Nudit se můžete i doma. Pak prostě pojedete vlakem po nějaké optimální trase a když se vám bude někde líbit, zůstanete tam třeba o den dýl bez zbytečnýho stresu, že máte skluz oproti plánu. Stejně asi nestihnete všechno co chcete.

Minulý i tento výlet jsme nikde nebyli dýl než dva až tři dny. Nepočítám Tokyo. Ideální je ráno se odhlásit z hostelu, hodit krosny na nádraží do skříněk, chodit po památkách a večer vyzvednout krosny ze skříněk, sednout na vlak a dojet do dalšího města. Když cestujete mezi městy večer, nezabíjíte zbytečně čas kdy můžete přes den chodit po památkách. Jen pozor na to kdy jede poslední vlak a do kolika má recepce na dalším hostelu.

Je jasné že všichni se 100% neshodnete a budete se rozdělovat. Kluci budou chtít šplhat na Fuji a holky budou chtít jít do Sanrio Purolandu. Je fakt zbytečný aby obě skupinky dělali to co nechtějí, na to je čas v Japonsku příliš vzácný. A věřte, že i když budete strašlivě unavení po celém dni chození, bude vám líto promarněného času a po krátkém odpočinku na pokoji se stejně půjdete večer ještě projít.

Což mi připomíná, že se rozhodně hodí mít i nějaké offline mapy do kterých si zadáte kde je daná věc (třeba hostel) a pak se nemusíte strašně motat po okolí a jdete rovnou k ní. Samozřejmě že internet v mobilu by na roamingu byla záležitost pro milionáře, takže si fakt pohlídejte, že máte vypnutý přenos dat a že ty mapy jsou offline a jedete jen přes GPS.

Nebo je tu ještě jiná možnost...

Datová karta

Ukázalo se, že pokud máte chytrý mobil, je tahle věcička vážně hodně užitečná. Jedná se o sim kartu, kterou v telefonu vyměníte za svojí a sice se vám pak nikdo nedovolá, ale jste na netu a můžete hledat v online mapách, dokážete se podívat co vám kdy a jak jede, kamarádům můžete psát přes Hangouts a Facebook pokud jsou online. V offline případě jim musíte posílat sms přes nějakou sms bránu.

Datovou sim kartu nabízí firma eConnect hned v několika možnostech použití. Nějaký větší detaily si najděte na jejich stránkách, já to vezmu stručně.

Objednat a zaplatit musíte ještě než odletíte, maj taky přece jen nějakou doručovací dobu. Objednávejte to na první zabookovaný hostel. Pak si to tam na recepci jen vyzvednete, přehodíte do mobilu, ponastavujete co je potřeba ponastavovat (je k tomu návod) a můžete serfit. Případně se dá vyzvednout i na nějakých letištích.

Werka stála karta 4000 yenů, což bylo podle kurzu pod 1000Kč a platí měsíc. Samozřejmě je na ní nějaké omezení. Dá se vybrat z dvou variant: neomezená rychlost a data omezená na 1GB nebo neomezená data (prakticky denní FUP 120MB) a omezená rychlost na 300/300 kbit/s. Werk měl druhou variantu a rozhodně si nestěžoval.

Kolik s sebou

To se vážně různí. Letenku a Rail Pass už máte a teď už je jen na vás jak moc draze budete bydlet a jíst. Lepší je víc než míň. Brečet že nemáte na tuhle figurku, nádhernou yukatu, obrovskou porci sushi, je zbytečné.

Když jedete ve skupince, rozhodně doporučuju stáhnout do mobilu aplikaci Dlužníček a rozepisovat co kdo platil. Pak to ukazuje kolik kdo komu má dát a můžete se průběžně vyrovnávat. Zamezíte tak zbytečným sporům a hádkám kdo komu kolik dluží za hostel, jídlo, suvenýr....

Na hostel počítejte 500-1000Kč na noc. Různí se to podle měst, počtu lidí, pokoje a spousty dalších faktorů.

Jídlo...co se týče jídla, zase záleží jen na vás. Pokud jste hubeňounká žena a stačí vám trocha rýže denně, jste vysmáté. Pokud jste chlap co má rád stejky, jste v pytli.


  • Pití z automatu stojí nejčastěji 120yen, já mám ráda vodu Lohas protože je jen za 100yen (maj jí i v obchodech). Pokud jste někde dýl, můžete si koupit velkou dvoulitrovou vodu za 290yen a přelévat si jí do těch půllitrových lahví z automatu. Pít musíte, takže tohle nepodceňujte, protože zkazit si výlet dehydratací je blbost.
  • Jakékoliv pití v obchodě ať už je to obdoba Fanty, cola, džus, kafe, nějaká sladká břečka stojí mezi 120-160yen
  • Věci na špejličce, jako různá masa či párky se dají v sámošce koupit za 120yen.
  • Když narazíte na stánek s palačinkama, zjistíte, že to je poměrně drahá sranda, třeba za 500yen. Já mám sladké ráda, ale 100Kč za palačinku je fakt hodně.
  • Pokud jdete po sushi, zas záleží kam jdete a jestli na čerstvé do restaurace nebo chlazené z obchodu. Obě jsou dobré a chlazeného se fakt bát nemusíte. Stalo se mi že jsem v jedné restauraci dala 300yen za dva kousky nigiri a pak když jsem šla okolo krámku kde doprodávali sushi, koupila jsem 12ks maki za tu samou cenu.
  • V running sushi restauracích mají vždycky nějaký lístek na kterém jsou barevně rozlišené talířky s tím co na nich jezdí a ceny. Může to začínat na 150yen za dva kousky, ale taky to může být klidně 500yen a víc za dva kousky. Takže bacha co jíte.
  • Večer mívají v sámoškách i zlevněné potraviny, co se přes den neprodá a zkazilo by se (jako sushi, věci na špejlích a tak) prostě zlevní. Když se to neprodá ani přes večer, tak to vyhodí.
  • Můžete zkusit ušetřit nakupováním ve 100yen shopech, mají tam i jídlo.
  • Levná a dobrá strava s opravdu pestrým výběrem jsou nudlové polévky. Ceny od 200yen výš, tedy ty sušené co si jen zalejete horkou vodou
  • Normálně dáte za ramen v restauraci samozřejmě mnohem víc. Zas záleží jak, kde a co všecho obsahuje. Může to být 500yen, ale může to být i 700.
  • Věci na snídani jako palačinky, pečivo, sladké i slané dobrůtky tak 200yen
  • yogurtíky, dortíky, puding od 120yen, ale spíš počítejte tak 200yen
  • duo či trio sendvičů (teda jako půlek sendvičů) 220-250yen
  • deštník 300-600yen
  • grilování masa může být klidně od 1200 do 4000yen na osobu. Zas záleží kde a co si dáte
  • fastfoody jsou cenově skoro stejný jako u nás
  • občas máte na hostelu pokoj s kuchyňkou nebo je tam kuchyňka veřejná, jen si nemyslím, že vařením ze základních surovin ušetříte, takže raděj kupujte to co už je hotové nebo zalitelné vodou
Teď si tak zhruba můžete spočítat kolik probydlíte a projíte. Ještě si nezapomeňte vymezit peníze na utrácení za hromady figurek, plyšáků, hraní v hernách, lístky na hromadnou dopravu, vstupy do muzeí.....stejně vám vyjde že potřebujete tak 40-60 tisíc. A teď si tu hromadu peněz představte až ji směníte za yeny. Všechny. Vybírat se v Japonsku sice dá, ale chcete strávit čas hledáním pošty nebo se o to pokoušet v sámošce na automatu? Jinde to nejde a platit kartou se vám taky nemusí podařit.









Postřehy - malé a přesto podstatné

  • pohlídejte si váhu zavazadla a rozměr příručního zavazadla. Každá společnost to má jinak. Zejména po cestě zpátky se modlete ať nejste přes limit.
  • žádné kufry na kolečkách, budete hodně chodit, takže krosny a batohy. A dostatečně velké. Zpátky určitě potáhnete spoustu hloupostí.
  • na nádražích jsou skříňky, takže krosny nemusíte tahat celý den po městě, ale dají se dát do skříněk. Skříňky stojí dle velikosti, 300 stojí nejmenší a dá se do ní narvat jedna krosna, do největších za 600-900yen(teď si nejsem jistá) se vejdou dvě až tři krosny, takže ušetříte. Skříňky berou jen 100yen a někdy jen 500yen. Obvykle je někde poblíž automat na rozměnění nebo prostě tahejte s sebou drobný.
  • je to váš výlet, takže ač je to hnusné, doporučuju fuckovat lidi co chtěj “jen” něco koupit a přivést. Protože takových je opravdu hodně a vy určitě nechcete strávit půl dne hledáním něčeho co si někdo hrozně moc přeje, nemluvě o tom, že tyhle věci vám dokážou zaplácnout krosnu ani nevíte jak.
  • nastavte si rozumný limit na kartě ať můžete platit hostely, letenky a vybírat peníze
  • ceny v obchodech bývají bez daně. Takže když něco stojí 100yen, ve skutečnosti platíte 108yenů
  • vízum vám dají automaticky (tedy pokud tam nejedete makat nebo na dýl než 90dní), probíhá to tak, že před přistáním dostanete již zmiňovaný dotazník (nebojte je anglicky), vyplníte (info jako jméno, z jakého letiště letíte - budete potřebovat 3písmenné zkratky a kdy letíte zpět, kolik sebou máte,..) a po přistání ještě nějaký věci o proclení, víceméně napíšete, že nic nemáte, a potřebujete taky napsat, kde budete (adresa prvního hostelu). Pak vám jen nalepí papír do pasu, sejmou otisky, vyfotí vás, proskenují jestli nemáte teplotu a jste v Japonsku.
  • rozměňte si dostatečně dlouho dopředu. Hlídejte si klidně několik měsíců předem kurz yenu. Různé směnárny mají i věrnostní karty či výhodnější kurz pro klienty co tam směnili nějakou částku. Takže se dá s přáteli dohodnout a smění tam jeden, dostane kartičku a pak tam s ní chodí směňovat ostatním. Nechoďte tam ale všichni najednou. Nemusí tam mít tolik yenů.
  • jak už jsem zmiňovala u financí, platební kartou asi v obchodě nezaplatíte, ale vybrat se dá....když se vám to povede a najdete kde. Pošta a sámošky 7-Eleven by měli fungovat. Rozhodně bych na to ale nespoléhala.
  • pokud tedy vezete celou hotovost s sebou, rozdělte ji do víc balíčků. Krosna, příruční batoh, peněženka.
  • Pas musíte mít vždycky u sebe! I kdyby jste šli jen přes ulici do obchodu. Nechcete mít problémy s japonskou policií. Občas vážně kontrolují a náhodně zastavují cizince.
  • pokud chcete posílat zprávy domů nebo se bojíte že se ztratíte přátelům a budete potřebovat pomoct, opravdu si zkontrolujte jestli váš mobil umí 3G a jestli máte aktivovaný roaming
  • nezapomeňte fotit. Kdy se zas do Japonska podíváte, že? Foťte klidně každou nepodstatnou blbost jako ceny jídla, stromy, mušličky, srnky, kosmetika, herny, věci na špejli....podívejte jak se to hodí mě.
  • Pokud nemáte ultra malý a lehký deštník, netahejte ho s sebou. Tam se dají deštníky koupit a nebo dokonce i zadarmo půjčit. U každého hostelu je stojan s tak 20ti free deštníkama.
  • znovu připomínám že NESMÍTE ztratit Rail Pass
  • stejně tak znovu připomínám, že na některých hostelech je pračka a sušička, není potřeba s sebou tahat oblečení na 14 dní
  • opakování matka moudrosti: vemte si pohodlné boty v kterých vydržíte celý den chodit
  • vemte si něco, čím se večer na pokoji zabavíte. Já psala blog, kluci hráli hry. Vše krom barů zavírá někdy v 9 nebo 10 večer, takže už není moc co dělat a jdete na hostel. Spát se vám ještě nechce a koukání na televizi není až taková zábava.
  • Smiřte se s raním vstáváním. Většinou se musíte z hotelu odhlásit do 10ti ráno. A i kdyby ne, tak přece nebudete spát do 12ti, to by jste nic nestihli. Takže vstávačka v 8 nebo 9.....dobrá pro někoho je pojem ráno trochu jinde a tohle zvládne.
  • wifi na hostelech bývá zaheslovaná, heslo je buď u recepce nebo na pokoji v nějaké knize nebo aspoň nalepené na dveřích. Prakticky nenarazíte na nezaheslovanou wifi. Na nádražích je free wifi asi na 30min a stejně musíte nejdřív na nějakou jejich stránku kde se to aktivuje.
  • napájení mají jiné než my. Mají tam 100V / 110V a 50/60Hz (podle toho kde jste) a totálně jiný díry, takže nezapomeňte redukci
  • pokud jste nikdy neletěli delší let a nevíte to, tak pití buď roznáší letušky a když ho neroznáší, tak je k dispozici v některé z kuchyněk v letadle. Takže běžte dopředu nebo dozadu a narazíte na pití a občas i něco malého jako buráčky nebo preclíky
  • určitě se během letu procházejte a protahujte se. Zejména nohy trpí. Nikdo se vám nebude smát nebo na vás blbě koukat když budete chodit do kuchyňky nebo na záchod častěji a sem tam si uděláte třeba pár dřepů
  • od důležitých dokumentů jako cestovní pojištění, pas a pod. raděj mějte kopie
  • jak už jsem zmiňovala říká se že japonci moc nekradou a hlídat věci se vyplatí spíš v hostelech kde jsou cizinci
  • pokud to nevíte, tak japonci nemají pojmenované ulice, tedy mají, ale jen ty velké. Takže orientace stylem půjdu po Spálené a zahnu do Novákovy, fakt nefunguje.
  • Pokud nakupujete v sámošce, často tam mají někde nádoby s horkou vodou kterou si můžete zalít nudle a sníst je. Nebo se dá požádat prodavač, když to umíte.
  • Nudlí jsou dva typy. Z jedněch se voda vylívá a z druhých ne. Přeji šťasné dekryptování obrázků.
  • Japonsko vás naučí, že i instantní nudle mohou být dobré, poživatelné a výživné. Bude se vám po nich stýskat. Jo a maj jich aspoň 50 druhů v každé sámošce.
  • Mají i různé krémové polévky. Hodně oblíbená je kukuřičná. Někdy ji najdete i v automatech na pití.
  • Ovoce a zeleninka jsou v Japonsku drahé. Pokud nejíte nic jiného, vemte si hodně peněz.
  • Automaty na pití jsou všude. Naprosto všude. Občas jdete, kde nic tu nic, pole, les, automat. Jsou stejně drahé jako když si to koupíte v krámě, takže s sebou fakt není nutno tahat zásobu vody.
  • Daiso mě docela zklamalo. Jednak bylo místama vybrakováno zboží a nikdo ho nedoplňoval a jednak to byl asi jediný obchod kde mi chování obsluhy přišlo evropské. Tedy tady máš tašku a zabal si to sama.
  • Lístky na metro se kupují v automatech, ty jsou přepínací i do angličtiny. Nejprve se podíváte na ceduli se stanicema a zjistíte odkud kam jedete a kolik je tedy cena. Ty jsou u toho hned napsané. Pak jen v automatu zvolíte kolik lidí a za jakou cenu, vhodíte peníze (nebere jedno yeny, ty jsou tak trochu odpad a dávají se hlavně na charitu) a máte lístek. Při procházení turniketem ho strčíte do díry a turniket vám ho označí, otevře dvířka a lístek už na vás čeká v dírce na druhé straně turniketu.
  • můj nejoblíbenější bod: pokud chcete nakupovat/vyhrávat věci, klidně to dělejte už od začátku, ale budete to s sebou muset tahat

Zvyky
  • V restauraci pokud dopijete, dáváte tím podnět k tomu aby vám někdo dolil. Když už dolít nechcete, prostě nedopíjejte do dna.
  • Papírové peníze podáváme oběma rukama a oběma je i bereme. Prostě uctivost.
  • NIKDY nedáváme spropitné! Je to neslušné. Jako kdyby jste dotyčnému řekli, že je za svou práci špatně placený. Což by tady v Evropě asi nevadilo, ale tam to prostě urazí.
  • Sledujte jak se všichni mírně uklánějí protože jsou slušní a sledujte jak to postupně děláte i vy.
  • Japonci jsou velmi pořádní. Odpadkové koše nejsou na každém kroku, ale dost často je najdete u automatů na pití. Japonci také třídí, tak bacha kam co vhazujete.
  • Smrkání není slušné, takže troubit na ulici jak o závod, rozhodně nedoporučuju. Když už musíte, zkuste to nějak decentně. Popotahovat můžete klidně 15min v kuse a nikomu to nepřijde divný. Zažila jsem to v metru, nějaký pán to opravdu těch 15min než vystupoval, dělal. A bylo to nechutný a otravný.
  • Pamatujte že jste stejně blběj gaijin (běloch) a projde vám ledasco, ale to nebrání v tom snažit se být uctivý.
  • Japonci jsou povídaví lidé a rádi si procvičí svou skromnou angličtinu. Takže pokud k vám přijde babka s “hou vár jů” tak se nebojte si s ní povídat. Zvlášť děti různého věku, se školou na výletě, když vás potkají tak jich pár vykřikne nějaký ang pozdrav. Odpovězte a případně zamávejte jim. Budou pak před zbytkem třídy za hrozný borce.
  • Občas budete muset absolvovat i rozhovory s děckama na které dohlíží učitel, oni i vy si procvičíte angličtinu a zjistíte, jak moc pružný jazyk to může být (viz má příhoda s holčičkou a její otázkou "Ajufí"). Pak bude následovat vypisování vaší adresy všem dětem a pokud budete mít štěstí tak jen fotka. Pak jim můžete dát třeba dáreček.
  • Japonci milují drobné dárky. Jak dávat, tak dostávat a dost nadšeně se u toho projevují. Takže doporučuju s sebou něco málo vést. Třeba české koruny nebo Krtečka. Když někomu dáte “čeko kojno” tak výská radostí dělá “OOOOOO” a skáče tři metry vysoko.
  • Japonci rádi fotí a se rádi fotí. Možná se vám stane že se s váma bude chtít někdo vyfotit, někdo si bude chtít vyfotit vás nebo třeba vy se budete chtít fotit s někým. Nebojte se klidně zeptat, hezky vám zapózují.
  • Respektujte zákazy focení a nedělejte ostudu. Když se někde nesmí, tak se nesmí. Dobře jedna fotka než si toho jakoby všimnete vám projde, ale když vás někdo slovně upozorní, tak prostě už ne. V hernách se třeba nesmí, ale pokuď točíte sebe nebo kamaráda jak hrajete, tak to neva a setkali jsme se s tím že nevadilo ani celkové natáčení. Ale sexshopy a většina menších obchodů to prostě nerada vidí.
  • Při cestování tramvají a busem se platí až při výstupu. Tudíž se nenastupuje předními dveřmi, ty slouží k výstupu. Je u nich automat v kterém si za jízdy, pokud nemáte drobné, můžete rozměnit. Dělejte to jen za jízdy ať pak nezdržujete. Při výstupu vhodíte do automatu požadovaný obnos a vystoupíte. Od čeho se obnos odvíjí a kde ho zjistíte bohužel nevím. Nám ho vždycky prozradil japonský idos který jsme používali.
  • Pokud čekáte na bus/vlak/tramvaj, čekejte hezky na pruhu k tomu vyznačenému.
  • Některé vagóny metra jsou jen pro ženy, čekací čáry na zemi jsou v těch místech růžové.
  • V Japonsku je všechno trochu jinak, takže se chodí, jezdí a i na eskalátorech stojí jinak. Nezavazejte a stůjte na levé straně. Jen v Osace jsou rebelové a stojí se vpravo. Pro zjednodušení se prostě koukejte po ostatních a dělejte co oni.
  • Jaká je japonská angličtina jsem už říkala. Přizpůsobují si to. Trénujte poslech při vaření s pejskem http://www.youtube.com/user/cookingwithdog :-)
  • Pokud jste v nějaké lepší koupelně/lázni a jste zmateni, nic se neděje. V předkoupelně jste si uložili oblečení do poličky nebo košíků na to určených. V koupelně si vemte stoličku, sedněte si k tomu místu kde jsou sprchy a umyjte se (neberte stoličku nikomu jinému, někde v rohu je nějaká hromádka z které máte brát). Pokud chcete být hodně tradiční vemte si i kyblíček a napouštějte vodu jen do něj a pak se polévejte. No a pak když jste čistí se můžete jít namočit do toho malého bazénku co tam někde je. Pokud tam nebyli cedulky s tím co se nesmí, tak pro info, bazének je opravdu jen na to aby do něj vlezl umytý člověk a relaxoval. Žádné praní prádla nebo mydlení se v bazénku.
  • Jídelní hůlky nezapícháváme do misky s nudlema
  • Některé druhy sushi se nenamáčejí do sojovky. Namočíte si do ní zázvor a tím pak sushi potíráte....tedy pokud tam rovnou nemají štětec.
  • Tady máte jedno hodně starý video, který dokazuje, že sushi se může jíst i rukama, ale prakticky jsem to nikoho nikdy neviděla dělat http://www.youtube.com/watch?v=eKChClRgI7c
  • Japonky mají často dokonalý makeup proto, že si ho klidně 10x denně upravují na záchodech. Mají tam na to speciální místnost nebo kout. Na všech záchodech včetně veřejných, v obchoďáku, v metru. Snad jen v hernách nebyl, protože tam není místo (ale i tak tam měli aspoň nějaké propriety na odličování u umyvadla).
  • Japonky to občas přehánějí se světlým pudrem a vypadají jako by drbali obličejem o omítku. Jenže jsou to japonky a i s tou strašidelnou vrstvou vypadají skvěle. Začala jsem taky drbat obličejem o omítku.
  • V podstatě se nedají najít stíny, které by nebyli s nějakýma třpytkama a podobným lesklým šmejdem.
  • Sushi v Japonsku je jiné než u nás. Vždycky je tam ta ryba aspoň o dva dny čerstvější. Já ryby normálně nejím a sushi mám ráda. Vůbec to totiž nechutná jako když jíte rybu.
  • Japonci se se sushi neserou tak jako velmistři u nás. Tedy alespoň ne ti v restauracích kam chodí lidi na oběd a večeři. Chcete se najíst, né čekat než vám někdo uplácá zázrak. Takže běžný japonský kuchař jednou rukou žvachlá rýži, druhou rybu, pak to na sebe plácne a hurá, sushi je na světě. Samozřejmě to vypadá hezky, ale asi ne tak upraveně jako u nás. Je to i tím, že fakt nešetří rybou. Někde pod velkým kusem ryby se krčí bobeček rýže.
  • V jednom z předchozích článků jsem psala o podivném sushi s tuňákem, majonézou a červenou cibulí. Dočkáte se i dalších zvláštních kreací, které jste v životě neviděli.
  • Pokud máte chuť na cokoliv co zrovna nejezdí na běhacím pásu, prostě směrem ke kuchaři proneste slovíčko sumimasen a pak řekněte co chcete.

To je asi tak všechno, věřím že článek byl vyčerpávající nejen pro mě, ale i pro vás. Však jsem se s ním plácala taky asi 5 hodin. Takže aspoň půl hodinku čtení vám to zabralo. Doufám, že ty vyčtené informace vám budou užitečné a pomůžou vám se lépe v Japonsku orientovat nebo se tam vůbec dostat.

20 komentářů:

  1. Musím říct, že cena za letenku mě hodně překvapila. Naposledy nás 8000 stála jen letenka na Krétu (s předstihem koupená), takže v podstatě jen o fous vyšší částka za letenku až do Japonska mi přijde jako super zpráva...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to pořád všem říkám že letenka fakt neni drahá. Vždyť když se to tak vezme tak je to něco jako polovina průměrné měsíční mzdy (tedy kdyby jí většina národa brala).

      Vymazat
  2. Díky za tenhle článek, už teď se těším, až se tam podívám, i když ještě bude nějakou dobu trvat, než si s mou marnotratnou povahou něco našetřím. Docela bych chtěla zkusit to ubytování u někoho, mohla by to být zajímavá zkušenost.
    Snad mi do té doby, než se tam podívám, nezruší tu kavárnu v Ikebukuru, kde obsluhuje můj oblíbený cosplayer :D

    OdpovědětVymazat
  3. K těm letenkám....můj kamarád asi někdy v dubnu sehnal letenky za 6000. (Do teď jsem se nedozvěděla kde.) Což mi přišlo velmi dobré a zároveň velmi smutné, protože datum odletu byl dva dny před mými státnicemi a hledal poslední osobu do jejich skupiny..grrrr.
    Ráda bych tam jela, ale nejsem tak velký maniak, že by pro mě bylo Jp na prvním místě. Pro mého Drahého ano...ale to je zase takový maniak, že by tam chtěl jet stopem.
    Nelíbí se mi jejich ajina :D a nelíbí se mi ani japonština :D....bojím se toho. Bojím se, když na mě na záchodech na nějakém conu mluví děcka japonské slovíčka a já tomu nerozumím.
    Do Jp...mi to prostě asi bude ještě nějakou dobu trvat. Ale moc se mi líbí tenhle článek. Zejména "zvyky", protože moc ráda poznávám cizí kulturu, co se týče tradic a zvyků. Jinak.....kéžby někdo takhle sepisoval i jiné země.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě volal pár měsíců zpátky známý že viděl letenky za 1500kč. Jako fakt 1500! akorát odlet z Vídně a návrat do Amsterodamu a navíc ta akce byla hned pryč. ani se nedivím. I když u takhle nízké částky si člověk říká že to musí být podvod nebo chyba. Nevím jestli bych měla odvahu tím letět.
      Neboj se, to bude v pohodě.

      Vymazat
    2. 1500??? tak to bych chtěla vidět report někoho, kdo fakt letěl a přežil to! Amsterdam je trochu z ruky no....Vídeň zas tak ne :D

      Vymazat
  4. i když se do Japonska v blízké době nechystám, článek jsem si ráda přečetla a dozvěděla jsem se spoustu nových informací :)

    OdpovědětVymazat
  5. Dášenko, za tenhle článek by tě měli minimálně kanonizovat! *___* Hrozně moc děkuju za tvých pět hodin práce, protože moje půlhodinka čtení byla opravdu nejlépe využitý čas za několik posledních dní :) Pevně věřím, že mnohé z tebou poskytnutých informací jednou využiju~

    "Počkejte si na nějakou katastrofu a ono to půjde." :D

    Pustila jsem si též "vaření s pejskem" a chvíli jsem vůbec nevěděla, která bije :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na vaření s pejskem už jsem naučila i muže. Hrozně se mu líbí. A mě fascinuje jak ten pes vydrží neotravovat když tam připravujou takové dobroty kolikrát. Mimochodem už sem byla i tázána přáteli proč má moje angličtina takový divný přízvuk.....no a vysvětluj jim že je to z japonskýho vaření :)

      Vymazat
  6. Skvělý článek. Přiznávám rovnou, že jsem na tvůj blog narazila prvně, ale minimálně Japonsko zhltnu ráda celé. Ne, v nejbližší době tam cestu neplánuju (na škole už se pracuje, teď ještě tu práci :-D ), ale rozhodně bych se tam někdy ráda podívala. A podobně postřehy z cest mě setsakra baví!! Nač kupovat předraženej a zkomercializovanej Lonely Planet - stačí natrefit na ty správné blogy :) Tak díky, už i jen čtení o Japonsku je v tvém podání zážitek ;-)
    Verunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak v tom případě vítej nová čtenářko a snad se ti budou líbit i další články.

      Vymazat
  7. Skvely clanek! Neskutecne informativni a ja uz se tresu nedockavosti az takovy vylet taky jednou podniknu :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Bože, já tak strašně nenávidím, když se vyhrožuje propadnutím čehokoliv pokud se člověk překlepne ve jméně/čísle pasu/whatever. Proč prostě nemůžou mít umožnění změn za malý příplatek? Budu-li si někdy pořizovat railpass, asi mě z toho klepne. =D I když díky tomuhle článku možná míň pravděpodobně.
    No mimochodem Japonci oproti Koreji ještě v angličtině válí... =D
    Co se týče kore vs kono - když jen ukazuješ na věci, jede se kore (tohle tady), sore (tamto u vás), are (tamto někde v dálce). Kono, sono, ano jsou přídavná jména tento, tamten, takže by se ideálně měla pojit ještě s podstatným jménem, jako kono kabann - tahle kabelka.
    BTW, dorazil mi balíček, mooooc děkuju! <3 Krásné překvapení hned po zkouškovém. A já vím, že tvoje adresa byla na obálce, ale já už jsem v Soulu a obálka v Praze - mohla bys mi ji napsat mailem, prosím? Abych se mohla revanšovat ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Ha, dočteno, bomba, přesvědčilas mě!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že se ti to líbilo. Snad se do Japonska podíváš brzy. Je to země která rozhodně stojí za navštívení a osobně si myslím, že ze spousty věcí by si lidé z jiných zemí měli vzít příklad.

      Vymazat
  10. Hrozně moc děkuju za spoustu informací. Rozhodli jsme se s kamarády jet do Japonska po naší maturitě. Hrozně moc se těšíme a musím vám hrozně moc poděkovat. Doopravdy jsem hltal každé další slovo a tento článek mě ještě víc utvrdil v našem bláznivém výletu. Ještě jednou děkuju.

    OdpovědětVymazat
  11. Super článek, jen se chci zeptat jak to funguje s ubytováním když budu chtít byt třeba každý druhý den někde jinde. jak bych to měl potom napsat do toho dotazníku ??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud myslíš co napsat do toho papíru který nafasuješ v letadle, tak tam se píše jen první ubytování. Zbytek už se neřeší. Patrně jde o nějaké pseudo bezpečnostní opatření, kdyby se cokoliv stalo. Jednak budeš jednoduše dohledatelný, protože na ubytováních si obvykle opisují údaje z tvého pasu a za druhé asi je pak vláda klidnější když jim tam nelítaj lidi houmlesit, ale mají zajištěné ubytování.

      Vymazat
  12. A co když tam jedu se stanem?? Co mám jako napsat do toho papíru

    OdpovědětVymazat