pondělí 23. září 2013

It's great to be different

K napsání tohodle postu mě ispiroval jeden speciální klip. Prosím přetrpte ty dvě minutky povídání a pak si užijte následující písničku. Opravdu to za to stojí.


Teď bych ráda řekla něco o tom jaké je to být jiný. A po tak nádherné hudbě se těžko hledají ta správná slova. Být odlišný rozhodně není jednoduché. Rozhodně ne tady v České Republice. Lidé se tu pořád příliš bojí vybočovat a být jiní. Možná tak doma v soukromí, když je nikdo nevidí. A není to škoda? Je přece skvělé když jdete po ulici a potkáte nádherně upravenou viktoriánskou slečnu nebo týpka v sukni. Dost bylo šedi, modrých jeansů a nenápadných triček. Zakřičte si z plných plic že je skvělé být odlišný a splňte si to po čem jste vždycky toužili. Ano lidi na vás budou koukat a občas se vám někdo bude i smát, ale víte co? Vám to může být fuk. Oni posmívači vám mohou být ukradení, protože oni se bojí lišit. Žijí ve své unylé normálnosti a mohou  jen tiše závidět, že vy máte tu sílu být jiní. Ano opravdu to chce dost sil aby to člověk nevzdal a naučil se být sám sebou. S těmi pozitivy i negativy.

Je zvláštní jak jsou někdy lidé neskutečně hloupí a povrchní. Když jsem měla ještě černé vlasy a nosila to co teď, tak se mi dost často stávalo, že se mi lidé smáli nebo mi dokonce hlasitě nadávali. Smutné že? A teď si představte, že po přebarvení na růžovo už asi nevypadám tak strašně zle a ačkoliv je to mnohem nestandartnější barva než černá, tak negativních komentářů ubylo a občas vyvolávám hlasitě jásavé a obdivné myšlenky u dětí. "Mamí mamí ta paní má růžový vlasy!" Je zábavné poslouchat jak se matky snaží svým dětem vysvětlit a vtlouct do hlavy, že tohle oni nemůžou a že to není normální. A víte co? Je to normální. Jak se liší zářivě růžová od tmavě fialové, která se běžně prodává v drogériích? A proč by měla být zatracovanější než třeba obyčejná hnědá? Nevidím jediný důvod.

Co se týče oblékání, je zvláštní kolik potkávám lidí co říkají: "Jé to je hrozně hezký to bych chtěl/a mít taky, ale nemám odvahu to nosit." Proč ne? Jediné co takové lidi brzdí jsou oni sami. Pokud někoho takového znáte, podpořte ho a ukažte mu, že na tom když si vezme něco co se mu líbí, není vůbec nic špatného. Stačí jen překonat ten prvotní stud a naučit se kašlat na rýpaly, kteří sami nemají odvahu a jsou nacpaní v džínovém stejnokroji. Zajímavé, že opravdu téměř pokaždé když mě někdo kritizoval to byl buď džínař nebo korpulentní postarší paní s květákem na hlavě, oděná v tesilové hrůze vel XXXL. Toho se mám bát? Ne, těm já se směju!

Každé ráno když vstanete, řekněte si "It's great to be different" a važte si sami sebe. Každý člověk je nějakým způsobem krásný. Naučte se tu krásu vidět v sobě a milovat své tělo takové jaké je. Samozřejmě nevidím nic špatného na tom pokud chce někdo zhubnout/přibrat nebo se jinak tělesně změnit. Pokud to tak cítí a ví že pak to bude víc on, tak proč ne. Jen se to nesmí přehánět. Dnešní svět nám s radostí servíruje jak máme vypadat a mě je pokaždé líto když vidím ty náctileté pipinky jež se úzkostlivě snaží být hubené a nosí velikosti 34 a míň. Ono je totiž dost těžké myslet a vymanit se z toho všeho. Myšlení a samostatnost totiž není nic jednoduchého. A hlavně to chce mít sebevědomí a spoustu té už zmiňované síly.

Přeju vám mí čtenáři, ať vy tu sílu vždycky máte. Bojujte s obyčejností a nudou, hrdě se postavte lidské hlouposti, smějte se jí, litujte lidi co se bojí být jiní. A možná, možná se jednou probudíme do lepšího světa kde opravdu nezáleží na tom jak člověk vypadá, ale na tom co umí a jaký je uvnitř.

4 komentáře:

  1. Krásný článek, děkuju za něj~ Tohle by se mělo vytisknout a vyhazovat z letadla na české ulice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravdu díš. Já jsem neskutečně šťastná vždycky když na ulici potkám někoho odlišného. Jen se taky dost často stydím mu ten obleček nahlas pochválit. To se ještě musím naučit

      Vymazat
    2. Já se naučila lidem chválit cokoliv pěkného a má to fakt velký efekt. A nemusí to být ani oblečení. Jedna postarší paní co semnou jela v MHD vypadala hrozně ustaraně a nevrle, jenže když přistoupila maminka s malou holčičkou, paní se úplně rozzářila a začalo jí to neskutečně slušet. Tak jsi jí to při odchodu řekla...když bus odjížděl viděla jsem jak na ěm kouká z okna a usmívá se, to byl moc hezkej moment.
      Vidíš mě postarší dámy zastavují naopak aby mi chválili co nosím. Ale já sjem zase staromilská. Baretky, šátky, kabátky a sáčka, načesané vlasy etc. Nedávno jsem měla s jednou takovou paní debatu o kloboučcích. Bylo to hrozně milé, paní bylo líto že děvčata už nenosí pěkné klobouky, už ani v létě k šatům nebo v zimě.
      Takže za mě si udělej čárku za vesměs pozitivní reakce.

      Vymazat