Roztomilosti: Japonsko den 13

Ráno jsme opustili hostel v Uenu a vydali se na stanici Kamata hodit krosny do skříněk. Werk pak jel svou cestou a já měla sraz se zbytkem v Shin-Yokohamě. To je kus od Yokohamy, až na to, že do Shin-Yokohamy jezdí shinkanseny a do skutečné Yokohamy musíte vlakem. Ten je taky JR takže když má člověk JR Pass, tak se vozí zadarmo. Za zmínku stojí, že od večera vytrvale pršelo a mrholilo.

Kluci přijeli na čas a když jsem jim vylíčila jaké je strašné počasí, vzdali se původního plánu jít v Yokohamě do ZOO a svolili s náhradním. Ten zahrnoval provedení po Akihabaře, přesněji nákup figurek a návštěvu sexshopů. Oni tu totiž jsou trochu jiné než u nás. Tak předně větší.....hodně větší, třeba pětipatrový. A s trochu jiným sortimentem. Ale nebudu předbíhat.

Už na začátku tohohle výletu jsme si s mužem říkali, že si asi pořídíme japonské Nintendo 3DS. Mají totiž poněkud odlišný systém než my. Víc her, možností, filmy, komixy....A dnes nastal ten den. Oproti předchozímu plánu jsme se rozhodli si pořídit každý své a Kompozit se rozhodl, že do toho jde taky. Takže se všichni tři budem muset naučit luštit ten rozsypanej čaj. Samozřejmě nezůstalo jen u konzolí a vybrali jsme i nějaké hry. Za mě to bylo pár hudebních a pár hloupoučkých jako Rilakkuma a Mameshiba. Were zvolil naprosto jasně mlátičku se slečnama. V Japonsku snad ani nevycházejí jiné mlátičky než s velmi vyvinutými slečnami. No a pak nějaké ty obaly aby to bylo hezké.

Zas mi nebylo moc dobře a tak jsem si udělala malé kombo z černého uhlí a brufenu. Řev z repráků v Yodobashi cameře mi taky nepomáhal. Naštěstí už jsme mizeli do "méně" hlučné části Akihabary. Figurkové shopy jsou neuvěřitelným rájem pro každého kdo aspoň jednou viděl nějaké anime a líbilo se mu. Obvykle několik pater s napěchovanýma vitrínama. Dost často je to kombinace i modelářského obchodu s letadýlky a tanky. Jenže předtím jsme natrefili na sexshop.

Měl asi 6 pater a samozřejmě se tam nesmělo fotit. Pokud to čtou malé děti, tak jim maminky přes tenhle odstavec přelepte nějaký papír, protože popis bude 18+. Znáte Tenga vajíčka? Je to takový druh honítka, tak toho tam bylo hodně. Má to fakt tvar vejce a prodává se to klidně i po platech. Pak maj i nadstavbu a té tam bylo ještě víc. Masakr byly umělé vagíny. U každé byl průřez aby člověk viděl jak vypadá zevnitř. Průřezy byly zadělané v pytlících, takže se dal i osahat materiál jestli je tvrdý nebo měkký. Dneska jsem viděla asi 200 naprosto neanatomických průřezů s neuvěřitelnými tvary uvnitř. Dilda a vibrátory taky nebyli zlé, ale na své si člověk přijde stejně spíš v luxusnější části a to už je stejně to co se často prodává i u nás. BDSM koutek nesměl chybět. Nebyl špatný, ale byl malý. A provazy se daj koupit v provaznictví a ne předražené v sexshopu. Zábavné a zároveň dost pohoršující pro nás evropany byl kout s nafukovacíma ančama převážně dětských rozměrů.....teda až na to že některé měli díru za kterou by se nemusela stydět ani vzrostlá kobyla. Bylo tam i patro s oblečkama a cosplayema. Některé byli normální, jiné lackové nebo lycrové. Nic jsme nekoupili a šli hledat ty prodejny figurek.

V první to byla slabota, ale chlapci si tam našli něco z Monster Huntera. Druhá nic moc. Pak nás přepadl hlad protože byli asi dvě odpoledne. Naštěstí jsem už několikrát okukovala jeden obchůdek s tonkatsu (něco jako řízek) a tak jsme tam zašli. Konečně se mi tak splnil sen a vyzkoušela jsem si objednávání a placení jídla v automatu u vchodu.

Řízek byl se zelím, rýží a nějakým kari. Bylo toho hrozně moc a tak jsem část podarovala Kompozitovi. A pak jsme konečně šli do toho největšího obchodu co tu znám. Mají jetý i nový figurky a mají jich opravdu hodně. Tam jsme strávili odhadem asi dvě hodinky. Prsatých spoře oděných slečen bylo fakt hodně. Zas se nesmělo fotit takže z dneška vlastně fotky ani nebudou. Ale v nejvyšším patře měli panenky a to jsem teda na tajňáka zkusila protože se to nedalo vydržet (ale styděla jsem se za takové ostudné porušování zákazu).

Pak už byl nejvyšší čas jít se ubytovat na nový hostel na poslední tři noci. Ach jo. Dojeli jsme na Kamata station a trochu bloudili abychom nakonec zjistili, že je to pár kroků od nádraží. Zítra se mi snad povede projít víc okolí. Dnes jsem jen objehala sámošky kvůli hledání jednoho speciálního časopisu a mrkla kde jsou herny.

Pokud chcete číst víc a z jiného pohledu, úplně jsem zapomněla dát odkaz na Werkův blog a youtube