úterý 13. května 2014

Japonsko den 5 - Kyoto

Dnešek by se dal shrnout do dvou vět: Strašně mě bolí nohy. V nejbližších dnech nechci vidět žádnej chrám.

Cíl dne byl Golden Temple a staré uličky v Gionu. No tak oboje jsme fakt nedali. Začli jsme procházením chrámů a zahrad právě kus od toho Gionu. Vystoupili jsme z metra na stanici Higashiyama a vzali to naprosto neturistickou skvělou uličkou kde prodávali zeleninku, koření, maso, luštěniny, vařený vejce, sladkosti, košťata...prostě různé věci co v turistických čtvrtích moc nepotkáte. Jsem si nenápadně a pečlivě některé stánky odfotila kdyby někoho zajímaly ceny.





Pak ještě chvilka chůze a už jsme se dostali k prvnímu chrámu, kde se dokonce i sloužila nějaká bohoslužba. Teda soudě podle toho, že tam dva mniši něco prozpěvovali a mlátili do různých věcí. Musím uznat, že měli fakt výdrž protože jim to vydrželo minimálně hodinu co jsme se potulovali v okolí toho chrámu. Mrkli jsme u něj i na nějaký zahrady a koupili si lístek ještě na bonusový zahrady o kus dál. Škoda že v chrámech se nesmí fotit. Takže tu nádheru neuvidíte.


Zjištění dne bylo, že pokud má člověk sandále na řemínek, je to úplně na hovno protože se tak asi každých pět minut po tom co z jednoho chrámu odešel, zas zouvá. Totální součet dnešního zouvání je asi tak 10, což se nezdá moc, ale nevěřili by jste jak moc to začne po chvíli prudit.

Hlavní a největší chrám byl v rekonstrukci a i dělníci tam měli normálně přezuvky. Nevěříte? Mám fotku.


V suvenýrech jsem si nic nevybrala, tedy bylo tam pár hezkých věcí, ale nic co bych nezbytně potřebovala. Asi k tomu přispělo i to 30 stupňové vedro a sílící pocit hladu. Kdyby tam měli nějaké jídlo, tak je mé. Jenže neměli a ručníků, kosmetiky a přívěsků se nenažeru. No nic tak další chrámy. A po cestě byl strom s pomerančema!!! No nic určitě byl nějakej posvátnej a přece nebudu dělat ostudu orváváním pomerančů v chrámových zahradách.



Pokračovat dál bych mohla asi ve stylu chrám, chrám, zahrada, chrám, zahrada. Zahrady jsou fakt super. Člověk v nich má pocit neuvěřitelnýho klidu. Chrámy vypadaj časem tak nějak stejně.




V největším vedru a po troše hledání jsme se konečně dopracovali do takový tý profláklý uličky kde bydleli geishi. Až na to že už bylo tak pozdě, že spousta obchodů se suvenýry byla zavřená a vlastně už tam nebyli ani skoro žádný turisti. Takže vlastně tak trochu plus. Chlapci mi zapózovali v jedné z uliček. Jeden jako stydlivá geisha a jeden jako sexi geisha.


Pak už nám bylo fakt blbě a vydali jsme se hledat nějakou cukrárnu na posezení a odpočinek. Hm až na to že jsme se nacházeli v místech, jež by se dali přirovnat k našemu Karlštejnu. Takže ceny byli závratné a navíc stejně cukrárna nikde nebyla, jen restaurace.

Asi po dvou kilácích hledání, jsme to vzdali a vlezli do podzemní vlakové stanice. Bohužel tam kam jsme potřebovali to moc nejelo. Spasila nás cedule "McDonalds 100m", takže jsme vyrazili ochutnat zdejšího cheese. No přišel mi sušší a s míň cibulí. Neměli menu v angličtině a ani anglicky neuměli. Naštěstí maj buď malou tabulku na které se dá ukázat nebo pochopí když řeknu čísburgaaa.

Zkusili jsme na mapách hledat něco jako nejbližší metro a usoudili, že domu dojdem pěšky, že to tak daleko neni. Ó jak jsme byli bláhový. Další dva kiláky pochod a když jsme dorazili na Gojo stanici, tak jsme totálně nebyli zorientovaný protože má patrně mrtě východů a ztratili jsme se. Po dalších 15min pochodování po okolí jsme napsali Werkovi, který zůstával na pokoji, ať nám pošle souřadnice. Pak už jsme trefili. Totálně vyčerpaní a mrtví.

Nicméně asi hodinku po příchodu mi to nedalo a vyrazila jsem s Werkem hledat herny s arkádama. Měli jsme dvě lokace kousek od sebe. Busem jsme tam dofrčeli za chvíli a zjistili, že tam není vůbec žádná použitelná herna. Tak jsme se smutně procházeli a hledali. Pak jsme to vzdali a šli hledat zastávku busu. A našli hernu!! Jsme klikaři. Stejně už celkem končili, ale pár her jsme ještě dali.

Mimochodem ani nevím jestli jsme zmiňovala jak tu fungují busy. Nastupuje se prostředkem a vystupuje předem. Platí se taxa za ujeté stanice a peníze se házejí do automatu u řidiče při výstupu. Nezdá se to, ale je to neuvěřitelně efektivní systém.

Narazila jsem i na pár zajímavých obchodů, které už bohužel měli zavřeno. Když budu stíhat, tak se na ně zítra sjedu mrknout.

Žádné komentáře:

Okomentovat