Japonsko den 2 - Nagoya

Ráno jsme se všichni synchroně probudili v naprosto dementní dobu a to v 5 ráno místního času. Do nějaké rozumnější hodiny jsme se plácali v postelích a pak vyrazili na lov snídaně. Jasná byla návštěva pouličního stánku "U báby" s různýma věcičkama na špejli. Bába tam tentokrát nebyla, ale byl tam chlápek co uměl anglicky, takže dobrodružství zažité večer předtím se nekonalo a podle nám bylo vyzrazeno co na které špejličce je. Pán z nás měl radost zejména ve chvíli kdy mi vítr nadzvedl sukni víc než je slušné. No aspoň už vím že zvuk japonci vydávají stejný jako v anime ale na rozdíl od jejich kreslených bratrů, nezačnou krvácet z nosu. No jo, já prostě musím dělat ostudu i tady. Takže zbytek dne si raděj budu sukni pečlivě hlídat.

Po ostudě jsme zaběhli ještě do sámošky a já objevila re-ment edici s Rilakkumou. Re-ment jsou malé plastové maketky všeho možného, nejčastěji asi jídla. Výborně se nám to bude hodit pro plyšová zvířátka.

Po snídani jsme pomalu mizeli směr Nagoya. Pomalu pro to, že jsem se v Tokyu na hlavním nádraží chtěla ještě mrknout po Kapibarasan shopu. Hledání bylo docela peklo a několikrát jsme se museli ptát. Odměnou nám bylo nalezení mnoha krámků s Miffym, Rilakkumou, Kapibarasanem, Hello Kitty a mnoho dalšíma charakterama (viz fotka). Ještě než odjedem, půjdeme je vyrabovat. Teď jsem si udělala jen takovou miniradost s dustplugem. Pokud někdo víte co je to za zelenou potvoru v které je Kapibarasan oblečený, hoďte mi to do komentářů prosím.

Pak teda na vlak a svištět si to šílenou rychlostí okolo Fuji do Nagoyi. Škoda že nejsem pohotovější protože cestou jsme míjeli naprosto cute růžový bagr. Ale tak mám aspoň tu Fuji z vlaku.

Zahlédla jsem nějakou drogérii, snad se tam stihnu podívat když bude chvilka času. Zas mi je blbý tím kluky zdržovat. "Kluci dejte mi dvě hoďky, já si jdu prohlídnout drogérku." Taky se mi bohužel povedl už druhý trapas. Jsem si chvilku zas nestřežila sukni a místní hudební umělec bude mít nejspíš velmi zajímavé sny, pole toho jak se na mě culil.

No a následovalo muzeum vláčků. Z toho asi nebudu dávat moc fotek. I když musím říct, že jsem si to užila víc než jsem si myslela.

tohle musí řídit snad instalatér

zlovlak

indiánovlak

Úplně nakonec nakonec jsme si užili dobrodružství s objednáváním jídla s obsluhou co neuměla anglicky (bože nás to snad fakt baví) a zahučeli do blízké herny.

A nejvíc na konec, když už mi bylo fakt blbě a byla jsem unavená, jsme došli do hotelu a v koupelně mě čekalo překvapení v podobě Shiseido setu mýdlo, šampón, kondicionér. Jsem byla šťastná jak to jen v tu chvíli šlo, ale po vyzkoušení mýdla musím říct, že teda nic moc. Vysušovalo,vonělo a pálilo jak kdybych se myla tuhou kostkou.

Pro dnešek je to vše, takže dobrou noc. Zítra je v plánu pro změnu letecké muzeum, takže pro vás asi taky nic zajímavého.