Ráno bylo nadějné, protože jsem se vzbudila celkem vyspaná. Totální vyčerpání zabralo a usla jsem během třiceti minut a vzbudila se asi v osm ráno, původně jsem chtěla spát do desíti, ale holt se nepovedlo. Namalovala jsem se, nějak jsme se dali dokupy, napsali pohledy a vyrazili do turistického centra v Asakuse koupit třídenní lístek na metro. Vyplatí se víc než pípat kartičku nebo kupovat jednotlivé lístky. Pak jsme svištěli čtyřicet minut do Shibuya kde jsem si chtěla v Jins pořídit nové brýle. Nějak blbě vidím s těmi starými a internet je teď plný toho jak se vyplatí pořídit si v Japonsku nové brýle.
Akorát jsme měli hlad, tak jsme se stavili v malé sushi restauraci a něco spapali. Bylo to skvělé, ale jsme trochu barbaři a všechny druhy ryb chutnali prakticky stejně. Tak jakoby nijak, ale přijemně. Těžké to popsat. Ono jak je to čerstvé, tak se to rozplyne na jazyku, je to jemné, nijak to nesmrdí, nemá to pachuť a prostě poznat rozdíl mezi bílým kouskem masa a červeným když je každý z jiné ryby, mi nějak nešlo.
No a teď Jins a ty slavné brýle. Popravdě je to poněkud přehnané. Ten Jins Shibuya měl být dvoupatrový a z venku vypadal fakt velký. Akorát že horní patro je v podstatě vyšetření zraku a místo kde brousí skla. Takže jen jedno patro obsahuje brýle. A to ještě ne moc protože leží designově po stolech. Každá malá optika u nás jich má víc. Taky tam bylo mraky lidí a ne moc jasný systém jak na to. Člověk si prohlédne brýle a co teď? No u kasy si pokecáte s paní, ona vám nakonec dá lístek s číslem a QR kódem, pak jelikož je tam mraky lidí, máte hodinu čekačku na vyšetření zraku. Takže si stejně ještě vybíráte brýle. Akorát před tím se paní ptala kolikery si budu kupovat a já řekla že jedny, takže kdyby se mi líbili dvoje tak nevím co by se stalo. To vyšetření zraku samotné bylo super. Nejdřív mě posadili k jednomu přístroji, kde člověk vidí balon v dálce který se zaostřuje. Pak k druhému kde je páčka a tlačítko. Tam se ukazovalo kolečko s mezerou a na které straně byla mezera, tam jsem namířila páčku. Celé to bylo trochu jako retro videohra. Pak přišel pán, vytisknul si něco z mašiny, naskenoval můj QR kód, vyčistil mi současné brýle, pak mi zkusil nasadit takové ty zkušební s potřebnými dioptriemi. Pak jsem byla propuštěna s tím že musím o patro níž, vybrat si tam brýle a dát je paní dole. Ta zase naskenovala QR kód, poslala mě s brýlemi nahoru. Tam jsem je zaplatila a řekli že budou za hodinu.
Jenže co teď? Všude bylo takových turistů (a to včetně Jins), že se mi fakt nechtělo chodit po ulici. Naštěstí jsem zahlédla Hands obchod, asi osmipatrový. Tak jsme to vzali odzhora dolů. A bylo tam hodně co nakupovat. Hands je skvělý. Mám třeba filtr na kávu co vypadá jak z kamene a je ve tvaru Fuji a normálně propouští vodu. Nebo další svitek, vlaječku, sůl do koupele, model domu....Než jsme se nadáli hodina byla pryč.
Došla jsem zpět do Jins, naskenovala u výdejního boxu se spoustou skříněk svůj QR kód, jedna skříňka se otevřela a já měla nové brýle. Jsou z limitky Frozen, je to totálně něco jiného než jsem měla do teď a je to taky úplně jiný pocit. Záměrně je mám hodně daleko od obličeje, protože mě sere jak s těmi současnými se potím, mlžím a brnkám řasama o sklo. Akorát se ukázalo že to zorné pole je jiné a budu si muset při chůzi zvykat. Dost mě vyděsilo když jsem zjistila jak moc se mi zhoršil zrak. Současné brýle mám třičtvrtě dioptrie i když by měli být jedna celá (tedy mínus jedna, mám je na dálku), tyhle jsou jedna a půl. Ale zas fakt skvěle vidím. Jo a cena za brýle? 1600 Kč i se skly. Asi teda kvůli té ceně si to všichni pořizují. Byli tam i japonci, jedna paní si pořizovala troje. Už chápu proč, za tuhle cenu můžete být fashion diva s různými brýlemi.
Chtěli jsme stihnout ještě UNIQLO flagship store v Ginze. A stihli. Ale teda těch turistů tam, to bylo hrozný. Má to dvanáct pater a fakt je to narvaný turistama od zhora dolů. Upřímně mě to zklamalo. Na to že to je flagship store, tak neměli XXL velikosti a u spousty věcí ani to XL. Tady upozorňuji že to jsou asijské velikosti, takže i to XXL je u nás tak L občas. Pokud člověk chce větší velikosti, dají se objednat z jejich webu u něčeho. Což nedává smysl. Máš barák plný turistů, kteří nemají japonské velikosti a ty tam prostě ty velký nedáš. Navíc věci byli tak divně rozptýlené po patrech a občas u něčeho bylo napsáno že to je v jiném patře ve víc kusech...no chaos. Ani neměli slušnou sekci s taškama a bylo to nějak rozptýlené. Místo kde se dá nechat si vyšít hezký japonský motiv na vybrané zboží bylo obleženo turisty a hlavně když máš tašku nebo tričko za 200 Kč, nebudeš platit za výšivku dalších 160 až 500 Kč, to je kravina. Fakt strašně mě sralo, že neměli kalhoty v mé velikosti, kvalitu látky mají úžasnou v podstatě na všem. Oni jak tu mají fakt teplý a vlhký léto, tak tu potřebují oblečení v kterém se neupečou. No nakonec jsem tam pár kousků našla. Mikču, větrovku, návleky na ruce, kabelku, pánské triko co mi bylo narozdíl od dámského...celkově jsem ale byla zklamaná z tohoto konkrétního obchodu. Popravdě UNIQLO v Hiroshimě mi přišlo že má lépe srovnané a rozmanitější zboží a byl tam klid. Byť tedy neměli sekci s trikama s potisky ve spolupráci s různými umělci.
Potom už jsme byli opravdu hotový a zamířili domů, koupili po cestě tunu jídla a pořádně se naprali instantním ramenem, curry, nakládaným česnekem, pudinkem, zmrzlinou, divným pitím. A teď hajdy spát.
