pátek 23. května 2025

Japonsko 2025 - den 16 - Tokyo

 Dnes jsme měli v plánu vyrazit do Shinjuku mrknout ještě do Hands obchoďáku a možná se projít v parku. Nasnídali jsme se na pokoji a jelikož bylo pod mrakem a mělo být maximálně 23 stupňů, vzali jsme si bundy a vyrazili.

V metru mě potěšil úsek vagónu s Miffym. Na stanici Shinjuku kde jsme vystopili byl pro změnu nějaký informační robot. Byl to první kterého jsme tu viděli, takže patrně to není nic normálního. Ale už vidím jak by to bylo v médiích u nás prezentováno, že vyspělé japonsko má na všechno divno roboty a je to všude. Stejně jako se přechodem v Shibuya demontruje že tu je moc lidí.
Po vylezení na povrch tam bylo Uniqlo a otvírali asi za deset minut. Byla před ním fronta, tak jsem navrhla že tam půjdem stát aby jsme zjistili co se děje. Pak jsme si vzpoměli že v televizi byla vlastně reklama na Thank You festival a budou mít slevy a vyjdou nějaká nová trička Doreamon x Louvre. Popravdě udeřilo i čůrací komando a jelikož v každém dobrém obchodě mají toalety, tak jsme si tu frontu vystáli, u vstupu dostali dáreček v podobě kávy a šli dovnitř mrknout na trika za 160 Kč. Materiálově i vyzuálně jsou prostě hrozně příjemný.

Když jsme se vyřádili, zkusili jsme ještě BookOff, nic extra tam neměli, ale viděli jsme tam bezďáka co fakt smrděl. A na toaletách měli červenou lihovkou popsaný toaleťák, možná s prosbama na toho bezďáka aby to nekradl, kdo ví...

Postupně jsme se dopracovali konečně do těch Hands a vzali to od horního patra dolů. Mnoho pater zábavy věřte mi. Kuchyňské věci měli z části podobné jako v Kappabashi, i za podobné ceny. Hodně mě baví sekce s chladivými produkty jako deky, polštáře, plyšáci, ručníky....já v létě trpím, tak kdyby to šlo, odvezu si to všechno.
Samozřejmě měli nádherné termosky, bento boxy, různé utěrky, ručníky, hadry na nádobí, chňapky...prostě všechno.
Skvělá sekce byla s potřebami pro případ pohromy. Znáte to, mají tu zemětřesení, tsunami a tak. Takže různé přilby, skládací kanystry na vodu, ochrané pomůcky, hodně zajímavé byli papuče které zvládnou chodit po střepech - v případě zemětřesení asi fakt dobrá věc. Polštářek s výplní která je spacák či přikrývka, různé balíčky s dehydrovanou či emergency stravou. Ty tedy byli uzpůsobené na japonské chutě, takže rýže s houbami/zeleninou/sladkými fazolemi, ale i chleba v plechovce a sušenky v plechovce....asi se to může hodit mít doma.

Úžasná byla sekce pro práci z kůží. Měli tam množství krémů na boty ve všech odstínech, ale i barvy na kůži taktéž ve všech odstínech. Takový krámek bych ráda objevila i v Praze s tímhle rozsahem.

Sekce nářadí nadchla Melgarha, mě tolik ne. Měli toolbox s Mumínkem, ale byla to velikost zhruba penálu. Tam se mi sykovky nevejdou.
Sekce pro psy byla roztomilá. Moc se mi líbili pelíšky se vzhledem stanu ve stylu Sanrio postav. Akorát že mému psovi by se tam nevešla ani hlava.
Kosmetika taky krásná, ale mám jí dost. Takže žádné Tir Tir věci, paletky s Muchou ani nic dalšího jsem nebrala.
Na jídlo jsme ochutnali ve Wendys hranolky s příchutí citron a grilované maso. Bylo to zajímavé. Pak jsme šli hledat ten park. Asi jsem byla unavená nebo se mi tam podvědomě nechtělo nevím, byla jsem nějaká protivná a zpětně je mi Melgarha líto a nechápu jak tyhle moje výlevy a otrávenost ustává. Tedy já nechápu ani jak se mnou dokáže chodit po krámech a nenudit se. Do parku se platilo vstupné a mě se tam fakt nechtělo na to aby jsme tam poseděli čtvrt hodiny a pak šli pryč protože mě to nebaví. Náladu jsem si zpravila v Seven eleven obchodě kde jsem potkala časopis po kterém jsem pokukovala od začátku. Byl za 48 Kč a byla v něm taštička Jill Stuart, růžová. Pak se ukázalo, že časopis má asi dvě kila a jsou to takové svatební zlaté stránky. Takže to domu fakt netahnu.
Večer v Asakuse jsme chtěli jít na sushi, ale stejný nápad mělo půl Asakusy. Čekací doba byla minimálně 70 minut, pokud bychom chtěli sedět u stolu a ne u pultíku, tak necelé dvě hodiny. Na to jsme řekli že serem a šli jsme na řízek menu za 160 Kč. Pak jsem to dorazila ještě tayaki rybičkou, akorát ne sladkou ale zkusila jsem se sýrem. Chutnal jako taveňák, bylo to nic moc. Melgarhova čokoládová byla super. Možná si zítra zpravím chuť. Zítra máme poslední den.



























Žádné komentáře:

Okomentovat