V noci jsem nemohla spát. Pořád nejsem přehozená na zdejší čas. Pak jsem najednou usla a vzbudili jsme se v 11 místního času. Takže jsme se pobalili a vyrazili do města ať něco stihneme. Měli jsme totiž v plánu kouknout na hlavní nádraží kde jsou obchoďáky a pak jsem hrozně nutně potřebovala na stadion místního basebalového teamu do suvenýr shopu. Nejsem fanda basebalu, ale tenhle team mám nějak ráda.
Samozřejmě jsme se v obchoďáku sekli v sekci s kosmetikou, takže jsem si konečně koupila něco na mytí a mazání obličeje. Překvapivě se mi nedaří sehnat nějaký body lotion. Měli tam Niveu, ale to je trapný si kupovat v Japonsku. I když tady je ta Nivea neporovnatelná s naší.
Taky jsem koukla do Starbucks na hrnky, ale vyloženě nic co bych potřebovala. Tedy měli hezký plyšáky, taky za 6k yen. Vedle byli zajímavé suvenýry, ale nic co bych potřebovala. Dřevěné pohledy byli krásné, jenže to nemá šanci dorazit v celku když to pošlu.
V obchodě s vláčky jsem sehnala vysněnou Hiroshimskou tramvaj z doby výbuchu. Jsem se blýskla před obsluhou svou nejaponštinou když jsem chtěla "bigo hiroden", ale měli jen malý. V UNIQLO jsme s Melgarhem pokukovali po oblečení, ale nic co by se nám líbilo nebo bylo v naší velikosti. Měli tam triko z hrozně fajn materiálu, ale ani XL se neblížilo mým prsům. A to měli i triko s Miffym, který má letos výročí tak je ho všude plno.
Byl tam i Mumínkový obchod a hromada dalších, ale my se pomalu vydali na jídlo a zakotvili na ramen a gyoza knedlíčky. Dál jsme pak okukovali obchody a už pomalu mířili k Mazda Zoom-Zoom stadionu kde je obchod se suvenýry Carp teamu. Začalo sice poprchávat, ale stálo za to si tam dojít. Je to tam velké a měli tam i takové hlouposti jako šťourátka do uší nebo lopatku na okonomiyaki. Taky spoustu triček, ale žádné jsme si nevybrali. Měli krásnou havajskou košili, jenže v dětské velikosti. Já chtěla nějakou vlaječku na zeď. To vůbec nevedou. Nakonec jsem vybrala pár ručníčků, podtácek a.....židli. Nevím jestli je někdo stejnej blázen jako já a vozí si z japonska takový velký blbosti. Pravda je to skládací stolička, takže to není tak hrozný. A když jsme tam skončili, vylezli jsme ven a zašli do Lawsona, který měl ještě taky pár suvenýrů, ale nakonec jsme tam vzali jen speciální edici Redbull s formulí pro kamarádku.
Když jsme se vrátili na ubytování, tak už jsem měla slušně mokrou sukni i boty od deště. A ještě jsme z letáčku zjistili že ten basebalovej team má druhou lokaci kde se dají koupit suvenýry.....přes ulici od našeho hotelu. To není možný. Odpočinuli jsme si a vyrazili znovu do města, tentokrát opět kouknout po nějakém řešení mého internetu. Opět ne úplně úspěšně. Ale taky jsme narazili na pár heren, několik gatchapon míst kde necháváme víc a víc peněz jak nás ty hloupůstky baví. Zcela nečekaně jsme povečeřeli v místním McDonaldu. Chtěla jsem se podívat jestli nemaj shaka shaka hranolky. Pro ty co neví, máte hranolky v pytlíku, přisypete prášek s příchutí, zatřepete s tím (to je to shaka shaka) a máte ochucené hranolky. No tak se ukázalo že ty nemaj, ale měli asti třetinu menu něčeho co u nás nemaj, takže shaka shaka kuře, teryaki burker a kapsička s bramborovou kaší a slaninou byli jasné. Pak ještě jsme objevili bazar s oblečením a třeba i věcmi do kuchyně kde měli i cibulák. Jenže už zavírali, tak jsme vyrazili k řece posedět a pokoukat na A-bomb dome za tmy s nějakým dobrým pitím.
A po cestě zpět jsme narazili opět na herny a na gatchapon místa, kde mi Mel vyhrál falešné platíčko prášků a já si vytahla nějaké kosmetické přívěsky. Narazili jsme i na drogerii kde jsem obětovala peníze za roztomilé náplasti a hřejivý polštářek za krk. To bylo za dnešek vše a teď se blíží půlnoc. Doufám že aspoň dnes už budu spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat