Jak se změnil můj přístup ke kosmetice

Napadlo mě, že by bylo pěkné si udělat takové malé shrnutí jak se od doby co píšu tenhle blog, změnil můj pohled na kosmetiku.

Začínala jsem blog psát jako člověk, který si na sebe patlal BB cream no.13 od Misshy a jiné než černé stíny jsem téměř nepoužívala. Jedna z větších vymožeností byla podkladová báze pod stíny od ArtDeco, od nich jsem měla i černou tužku, kterou jsem používala na linky a kterou jsem někde dostala zadarmo. Když jsem někdy použila rtěnku, tak nějakou hodně výraznou jako brutálně červená nebo tmavší fialová. Tvářenku nebo nějaké pokusy o konturování obličeje jsem neznala. Řasenku jsem měla taky od ArtDeco nebo něco náhodně koupeného v drogérii. Dokreslování obočí jsem párkrát zkusila, ale připadala jsem si jako Brežněv a hned to zas odstranila.....to se stává když to člověk dělá černou tužkou na oči. Z krémů jsem uznávala akorát prapůvodní obyčejnou Niveu a na odličování jsem používala buď Nivea odličovací mléko nebo mýdlo a vodu.

Co si budeme nalhávat, nebylo to v mnoha případech ideální. Super goth vzhled jsem sice měla, ale občas se ten BB cream otíral a linky trošku svinili a dělali ze mě zfetovanou pandu. A pak se to stalo. Založila jsem si blog, obarvila se na růžovo a začla být všeobecně víc barevná.

Peripera: Heart Glow CC Cream

Peripera: Heart Glow CC Cream je asi můj nejoblíbenější CC cream co jsem kdy měla. Má totiž tak neskutečně roztomilé balení, že se do něj člověk prostě musí zamilovat. A nejenom do balení se dá u tohodle CC zamilovat.

Ráda bych přece jen o tom balení ještě pár slov zmínila. Dávkování, jak vidíte na fotce, je pumpičkové, což považuji za praktické tak napůl, protože ke konci to bývá vždy problém. Hodně chci pochválit víčko. Drží super, ale zároveň se hodně snadno sundavá. Navíc je i celkem bytelné a i když se mnou CC cestovalo, tak víčko nemá ani škrábnutí. Jo a ty srdíčka na obalu jsou trochu plastická!!!

A teď k samotnému CC creamu. Je hodně, hodně světlý, což mi vyhovuje. Naneštěstí téměř nekryje a na tváři vypadá hodně leskle. Naštěstí se mi daří tyhle nedostatky řešit prostým přepudrováním. Pak se část neplech na tváři kupodivu zakryje a přestanu se lesknou.

Roztírá se naprosto pohádkově, né že by byl nějak řídký nebo tak něco, ale ta konzistence je prostě skvělá. Vydrží na mě při přepudrovávání celý den aniž bych na pleti měla nějaký těžký pocit. Jen ten lesk mě malinko trápí, ale tak to mám v podstatě se vším. V tubě ho je 30ml a skýtá SPF30. Bohužel ze zadní strany zas nevyrazíte ani slovíčko anglicky.

Objednávala jsem z testerkorea a cena byla 15 000Won, takže asi okolo 300Kč. Vím není to úplně nejlevnější za 30ml, ale rozhodně mi to za to stálo. Pokud budu moct, pořídími si ho znovu.

Holika Holika: Hand warmmer - Berry

Zjistila jsem, že mi tu od zimy leží jeden restík. Je jím krém na ruce, který názvem naznačuje, že by mohl nějakým zázrakem prohřívat mé tolik prokřehlé pacičky. Ačkoliv není doba kdy by člověk něco takového potřeboval, tak si stejně tu recenzi dáme, protože já nemám ráda takovéhle opomenuté věci.

Krém ses vyrábí ve třech parfemacích - Mint, Berry a Rose. Jak je z fotky patrné, pořídila jsem si Berry. A fakticky voní tak trochu borůvkově. Navíc má neskutečně sladký balení. Ta světle fialová s puntíkama mě prostě bere.

Krému je 40ml a moc pěkně se roztírá. Přišlo mi, že nechává na rukou trochu film (i když ne moc), ale tak to se v zimě může hodit. Vstřebává se taky naprosto normálně rychle a pokud ho nedáte moc, nedělá lepivý pocit na rukou. Suchýma rukama netrpím, takže nemůžu říct jestli hydratuje natolik dostatečně aby byl úžasný. Mě takhle naprosto stačil.

Mám jen jedinou výtku, nezahříval mi packy.....Možná dvě výtky, i když ta druhá mi až tolik nevadí, ale někomu by mohla. Na zadní straně najdete jen korejštinu.

Minirecenze

Zas dlouho nebyli minirecenze, dneska se to nějak sešlo a hodně toho je od SkinFood, který až moc nemusím pro jejich různé faily co se týče vůně nebo spíš zápachu. Ale už si na to u téhle značky docela zvykám že je to buď totální propadák nebo to voní velmi příjemně.

SkinFood: Gold Kiwi Sun Cream - příjemné SPF 36, což na začátek a konec léta v pohodě stačí. Voní fakt pěkně a kiwi cítit je. Konzistence je příjemná, ale nevadilo by mi kdyby byl ještě o malinko tekutější a lépe se rozmazával, ale to už by to bylo mléko a ne krém. Vsakuje se okamžitě a nezanechává žádný nepříjemný film.

SkinFood: Water Berry Sun Lotion - SPF 30, příjemná vůně i konzistence, dobře se roztírá a vsakuje, zanechává trochu mastný a lesklý povrch což nic moc, ale oproti spoustě opalovacích přípravků co se tu prodávají se to pořád celkem dá.

SkinFood: Lime Secret Shine Light Base - krásně limetkově voní, je hodně tekutá a taky hodně mastná což má dělat asi ten shine efekt. Bohužel jsem na vzorku nenašla odstín, odhadem to byl č.65. Nemyslím že tohle by se stalo mým favoritem, právě kvůli té mastnotě. Má SPF 13.

SkinFood: Vita Water Drop CC cream - mám odstín D1, a zas mi přišel hodně tekutý, navíc strašně smrděl. U CC creamů jsem zvyklá že jsou světlé, proto mě tmavost tohoto CC až zarazila, ale po rozmazání se to docela dalo. SPF 35 taky nebude na léto to pravé.

SkinFood: Rose Essence Soft Cream Blusher - zajímavé je, že i když plné balení je krémová tvářenka, tak vzorek je slisovaný prášek. Jak si pak na to mám udělat názor když je to něco úplně jiného? Mám odstín č. 2 - Milky Rose. Oproti obrázkům z netu mi přijde víc do lososova a tmavší. Nicméně na tváři vypadá pěkně. O výdrži toho moc říct nemůžu, když je to tak odlišné od originálu, přece jen prášková a krémová tvářenka je sakra rozdíl. V té práškové verzi mi na tváři vydržela ani ne půl dne. Můžu pochválit hlavně vůni po růžích, ale kuli tomu se tvářenka nepořizuje.

Etude House: Baking Powder Cleansing Foam Moist - smrdí jako rok prošlej zásyp na dětský zadky, ale odličuje fakticky slušně. Takže mám dilema jestli si užívat, že mě něco takhle odlíčí nebo být zhnusena z toho zápachu. Dráždí mi kůži, byla pak zarudlá, ale zas pěkně čistá. Takže zas další rozporuplný výrobek.

Etude House: Nutrifull Shea Butter Sleeping Pack - zas divně smrdí, trochu jako slivovice. Po chvíli se pěkně vsákne, ale zanechá trochu lepivý pocit. Ráno jsem si přišla trochu hezčí a jaksi zářivější. Bez toho zápachu bych to docela brala.

TonyMoly: Pocket Bunny Mist

Když je vedro, tak se fakt hodí tahat tuhle zbytečnou roztomilost s sebou. Nejen že vám králíčka budou všichni závidět, ale hlavně si na sebe sem tam budete moct stříknout trochu tolik potřebného osvěžení. Né že by to dělalo zázraky, ale rozhodně je to příjemné.

TonyMoly: Pocket Bunny Mist existuje ve dvou variantách. Sleek a Moist pro mastnou a suchou pleť. Máme doma oba, takže vám už ze začátku můžu prozradit, že se v podstatě liší jen obalem. Moist je ten s růžovým tělem - toho používá můj muž v práci. Já mám Sleek bílého převážně doma na stole a někdy ho beru s sebou ven.

Hlavička je odendavací a pod ní je normální pumpičkový sprej. Dá se v pohodě odšroubovat, takže až vypotřebujete originální náplň, není problém tam nalít cokoliv jiného nebo klidně jen vodu a nosit to s sebou dál. To mi přijde jako jedno z největších plus tohohle výrobku, tedy hned po tom cute balení. Dost často mě totiž mrzí, když mi nějaký hezký výrobek dojde a já musím obal vyhodit jen proto, že už se nedá znovu naplnit.

Králíček obsahuje 60ml jemně parfemované vody. Voní to jako kytky i když podle výrobce by to mělo vonět  ovocně. Sleek mist má obsahovat věci jako ananas, citrón a zelí (to tam fakt nechápu). Moist mist jabko, broskev, maliny.

Ještě bych chtěla králíčka pochválit, že opravdu dobře padne do ruky. I když na první pohled se zdá robustní, tak i do mojí malé tlapky padne tak akorát. Pokud chcete znát rozměry, tak na výšku má 10cm a uši mu ještě 1cm přidávají, na šířku jsou to tak 4cm, ale uprostřed se zužuje aby se líp držel.

Toť pro dnešek vše, přeji vám málo pekelně teplých dnů a spoustu příjemného osvěžení.

Nová kolekce Etude House: Princess Happy Ending

Říká se že každý má rád šťastné konce. Já třeba až tak ne, víc mi vyhovují mírně masakrózní konce kdy hrdina jež právě vyvraždil všechny padouchy v okruhu deseti kilometrů, ač těžce raněn, belhá se dál světem konat dobro. Do toho ideálně hraje nějaká strašně zlá cyber/metal/elektro hudba, andělé pláčí, lepé ženy vlhnou....prostě romantika ala Mad Max (btw chystá se další pokud to nevíte)......Hm tohle asi není nejlepší úvod ke článku o kosmetických novinkách, no nevadí.

Takže Etude House: Princess Happy Ending je kolekce dělaná podle několika Disney princezen. Máme tady Sněhurku, Popelku, Belle (v češtině Kráska) z Krásky a Zvířete a Jasmínu z Aladina. Všechny věcičky jsou laděné podle atributů těmto postavám přisuzovaným. Takže Sněhurka podle úžasných červených rtů a mašle (možná i jabka) má co nejvíc červené prvky. Popelka s modrýma šatama a trochu tmavšíma hnědýma stínama obsahuje modré a hnědorudé prvky. Kráska je trochu trapná s lakama v odstínu Zvířete a růží. A chudince Jasmíně toho moc nezbylo, takže holt jen něco s modrými prvky jako její pohádkové oblečení.

Seznamte se s Violettou

Tenhle týden mi udělal můj naprosto skvělý muž nehoráznou radost. Přišel totiž opožděný dárek k narozeninám. Byla to panenka, ale ne jen tak ledajaká panenka. Tahle panenka byla z naprosto epické kolekce kde se dali dohromady Tokidoki, Hello Kitty a Pullip.

Takže vznikla Violetta, rockerka a obecně divoká panenka. Na fotkách je vidět kožená bundička, potištěné šatičky, trochu vykukuje i mašličkový pásek s Tokidoki smrťáčkem jménem Adios, aby to odlehčili a nebylo to tak drsné, má Violetta oranžové punčošky s bílými puntíky, botky jsou nízké, černé a se stříbrnýma třpytkama.

Co na fotkách není vidět je epesní klobouček s Hello Kitty a Tokidoki smrťáčkem, pak ještě návleky na ruce v sytě růžové barvě. Návíc zezadu na bundičce je Hello Kitty. Ještě u ní byla kartička s povídáním v japonštině a nálepky simulující tetování.

Dnešní článek asi nebyl moc přínosný, ale chtěla jsem se s vámi podělit o radost z panenky. Upřímně doufám, že mě nechytne posedlost kupovat panence oblečky nebo doplňky do bytečku nebo jí pořídit kamarádky.

Peripera: Oil Capture Pact

Jak už asi víte, mám slušně se mastící pleť. A jelikož mě nebaví házet prasátka na všechny strany, zkusila jsem Peripera: Oil Capture Pact. Znáte to, zoufalí lidé zkusí cokoliv a musím říct, že tentokrát to nebylo vůbec špatné.

Opět jsem objednávala z testerkorea, za cenu 10 000won což je zhruba 200Kč. Na ebay ho seženete za 260Kč. Na 6,5g slisovaného prášku to není úplně levné, ale budiž, balení vypadalo docela roztomile takže jsem to prostě zkusila.

Čekala jsem že bude malinko větší, ale co nemá do šířky, to má do výšky. Málokdy narazíte na slisovaný pudr co má na výšku 2cm. Jenže ta výška je daná tím, že je několikapatrový. Následující fotka vám to hned objasní.

Ve vrchním patře naleznete zrcátko a pudr a ve spodním se nachází ultrapříjemná houbička s držátkem. Prakticky nikdy se mi nepovedlo pudr nabrat štětcem tak abych byla spokojená, ale tou houbičkou to šlo krásně. A jelikož jsem s sebou tuhle věcičku měla do Japonska, ani jsem si nemusela dávat pozor jestli si na obličeji nedělám bílou pudrovou vrstvu. V Evropě si to trochu budete muset pohlídat.

Pokud třeba víc cestujete nebo chcete jen pudr, který můžete tahat s sebou v kabelce, tak tenhle se na to fakt hodí. I když jsem se ze začátku bála jestli to krabička vydrží (to prostřední patro s pudrem se trochu hejbe), musím říct že jsem byla mile překvapena. Je z bytelného plastu a ani po spoustě cestování a nošení se s krabičkou nic nestalo a vypadá stále jako nová.

Ale dost chvály na adresu balení a pojďme se vrhnout na vlastnosti pudru. Podle výrobce by pudr měl zamezit maštění pleti a tedy jejímu lesknutí, udržet jí pěkně matnou a hladkou. Škoda že se nikdy neudává kolik hodin by to měl dělat. On to tenhle celkem zvládá....tak půl dne, když je nějaké slušnější počasí než 30°C ve stínu a dáte ho velkou vrstvu. V normální vrstvě na mě vydrží tak 3 hodinky a můžu se přepudrovávát znovu, jenže tak to mám pomalu se všemi pudry.

Kdybych ho měla přirovnat k něčemu evropskému, tak ho asi srovnám s NYC Smooth Skin Pressed Face Powder (mám odstín 701A Translucent). Peripera je jen víc jemně namletá, udělá hladší pleť a vydrží na mě o hodinku dýl.

Ve výsledku to není špatný pudr a pokud máte čas se každou chvíli přepudrovávat (nebo nemáte mastnou pleť), může to dokonce být i skvělý pudr. Jenže znova si ho už nepořídím hlavně asi kvůli té ceně. Když můžu mít za 100Kč (v akci) NYC, který je sice v hnusnějším balení, ale se skoro totožnými vlastnostmi, nemám potřebu dávat za tohle 200Kč.

O odbarvování - z černovlásky na blond

Nemám ráda když mi kadeřnice řekne, že něco nejde. Ono to vždycky jde, jen ne tak rychle jak bych si přála. Je tomu už pomalu dva roky co jsem se po několika letech barvení na černo rozhodla, že budu mít světle růžové vlasy. Takže tady je malý povzdech jak odbarvit černé vlasy na blond, aby člověku pak nějak rozumně chytla světle růžová.

Hledala jsem různé návody na internetu, ale všude bylo jen že to nejde a že si člověk zničí vlasy. No není to tak úplně pravda ani jedno. Má vysněná představa byla zhruba tohle:

Jasné na první pohled je, že to opravdu jedním odbarvením nepůjde. A tak započala má strastiplná cesta, na kterou by se nevydal ani Frodo. Po shlédnutí asi miliónu videí na youtube a přečtení nejrůznějších článků jsem se dozvěděla zhruba toto:

1. když máte přírodní vlasy, odbarvují se celkem dobře
2. když vám kápne peroxid do oka tak to kurevsky bolí (jo i takové video bylo na trubce)
3. když si to člověk z tmavé barvy odbarví jednou a pokusí se na to dát růžovou, nebude to vypadat dobře protože to buď nechytne nebo to bude hnusný
4. strašně moc si zničíte vlasy
5. slezou vám vlasy
6. když si to budete odbarvovat po pramíncích tak vám neslezou vlasy a ani se nezničí (možná když to budete dělat v hodně velkém časovém rozsahu a po pár pramíncích, jinak ten vlas se podle mě ničí naprosto stejně. Není nic lepšího než chodit jak kokot s napůl černou a napůl zrzavoblond hlavou)
7. stejně to nedělejte protože to nejde a už navždy jste odsouzena k tmavé barvě vlasů. Zničíte si je a vypadaj vám
8. když si člověk koupí kvalitní péči o vlasy a fakt se o ně při odbarvování stará tak mu nevypadaj a sice se ještě budou dlouho hojit, ale nezničej se (!AHA! konečně něco co vypadalo aspoň trochu nadějně)
9. další kvadrilión keců o tom jak to nejde a jak si člověk zničí vlasy
10. nějaký blbosti o stahovačích barvy (svitla mi malinká naděje)

Takže mravně posílena tím co jsem našla jsem se odhodlala do sebe zainvestovat a stát se světlovláskou. A ehm bylo to nakonec kurevsky dražší než jsem si myslela. Tady je moje užitečná rada pro všechny kdo to jednou budou zkoušet: "Jde to, ale bude to chtít hodně času, péče a peněz". P.S. Furt jsem si myslela, že to za týden nějak zvládnu. :-)

Takové střípky co skoro můžou být novinkami

Už dlouho nebyli žádné novinky, ani nevím čím to. Přijde mi, že v létě vychází akorát samé nezajímavé hlouposti. Třeba zchlazovací kosmetika kterou se natřete nebo nastříkáte a ochladí vás o 5°C...tedy pokud to fakt funguje. Pak nějaké tinty a to je víceméně všechno. Výrobci si to asi šetří všechno na bektuskůl nebo vánoce.

Zalovila jsem a pár hloupostí dohromady dala, abych uspokojila svůj pocit že v létě přece jen taky něco musí vycházet. Jsem zvědavá jestli vás něco zaujme.

První a asi nejvíc bizardní podle mě je Skin79: Super Plus Beblesh Balm Bronze. Jako dělat bronzovací BB v zemi kde je populární být co nejbělejší......no možná nějaké gyaru zajásají. SPF 50 a velikost 40g jsou tak trochu k nepochopení. Tak buď chci vypadat opáleně a nepotřebuju SPF 50 nebo ne. A 40g je fakt velikost balení co mi vydrží klidně rok když si s tim mažu celý obličej. Vypadat celý rok hnědě asi nebude sen běžné korejky.

The Face Shop: Hand & Body Shiffon Cream - Gold Kiwi

Nemám moc potřebu se mazat, na suchou pokožku netrpím, ale jsou dny kdy prostě tělo chce své a sem tam si o to mazání řekne. The Face Shop: Hand & Body Shiffon Cream se mi vizuálně hodně líbil a už nějakou dobu jsem po něm na ebay pokukovala. Zbývalo jen vybrat kterou variantu. Dělá se totiž ve verzi Gold Kiwi, Strawberry a Green Grape.

Vyhrála verze Gold Kiwi protože jsem tak trochu byla zvědavá jak to asi bude vonět. O žádném zlatém kiwi jsem nikdy neslyšela. Nakonec jsem krém nekupovala z ebay, protože cena 200Kč za 100ml krému mi nepřišla moc OK. Přihodila jsem ho o pár dní později k jedné větší objednávce z testerkorea kde ho mají za 3300Won což je lehce okolo 60Kč. Bohužel na fotkách vypadá ta pěkná žlutá krabička poněkud zkresleně do hněda.

První čeho si po otevření krému všimnete, je zaručeně parfemace. Voní opravdu hodně silně ovocně. A tím hodně myslím FAKT HODNĚ, až nepříjemně. A nevyčichne to ani při delším používání. Vždycky když ho otevřete, bude to jako by vás někdo praštil kýblem plným ovoce. Pro spoustu lidí to bude pro tuhle vlastnost naprosto nepoužitelný krém. Ovšem pokud to vydržíte a zvládnete se namazat, budete pak nějakou dobu fakt slušně ovocně vonět a ušetříte za parfémy.

Co se týče textury, musím krém fakt pochválit, skvěle se rozmazává a vsakuje. I když by se na první pohled mohlo zdát, že zanechá lepivý dojem, nedělá to a po poměrně rychlém vsáknutí je kůže hezky hladká a příjemná na dotek...tedy pokud ho nedáte moc, což je přesně můj případ.

Konečný verdikt: Mohl by to být fakt dobrý krém na tělo, kdyby zásadně ubral na parfemaci. Znovu si ho nepořídím, protože mám své čichové receptory ráda.

Migaki Cleansing Blash/Brush

Jelikož se čištění pleti nějakým elektrickým kartáčem stalo poměrně populárním, dostihlo i mě. Dívala jsem se na různý Clarisonicy a Philipse co se u nás prodávají za naprosto neskutečné ceny a pořád si říkala, že bych to zkusila, ale fakt ne za 5000Kč. Jedinou vyjímkou je Missha za 2000Kč a ani to se mi za elektrický kartáč nechtělo dát.

No a pak jsem v Yodobashi Camera narazila na uličku plnou elektrických blbostí na čištění pleti a mezi nima byl i Migaki, který je na první pohled hodně podobný Missha Smart Speeder Auto Cleansing Brush. Stál jen 4680yen a náhradní hlavice byli za 1580yen.....sakra za ty prachy se to už vyplatí koupit. Ověřila jsem si jestli se na ebay dají sehnat náhradní hlavice a pořídila ho. Bohužel když jsem koukala před nedávnem, už tam zase nebyli, tak možná jak kdy. Přinejhorším se dá vždycky objednávat z rakuten.

Migaki se vyrábí ve třech barvách. Překvapivě v růžové - ten mám já, ve světle modré a v bílé. Stejně tak se k nim dají sehnat vyměnitelné barevné hlavice.

Mimochodem kdyby jste se divili proč se to jmenuje Migaki Cleansing Blash, tak dle mého skromného odhadu je to proto, že japonci prostě neumí anglicky a ještě neumí moc R a tak udělali z Brush jednoduše Blash.

Fridgeezoo - zvířátka do ledničky

V Japonsku si kamarád pořídil, vlastně jen náhodou, hranaté zvířátko jež se dává do ledničky a remcá když tam koukáte moc dlouho. Kdybych tenkrát věděla jak bude skvělé, vezmu si taky a klidně dvě.

Na Fridgeezoo jsme narazili v obchodě Bento&co a po návratu do čech jsme zjistili, že to není jen tak nějaký náhodný japonský obchod, ale že má i své stránky a dá se z něj objednávat. Samozřejmě seženete zvěř i jinde, třeba na ebay, strapyaworld nebo jiných stránkách. Na Bento&co stránkách je aktuální cena 22$ a nad 50$ je poštovný zdarma (věřte mi, že já bych si tam vybrala za mnohem víc).

A teď k samotné zvěři, jaké druhy se nám nabízí? Nejdřív asi malé ilustrační video.

Takže základní zvěř inspirovaná druhy ohroženými globálním oteplováním je polárná méďa, tučňák, mrožák a tuleň (mě to přijde spíš jako tulení mládě). Každý mluví jiným hlasem a má trochu jiné hlášky.

Pokud se vám polární zvěř nelíbí, nezoufejte, protože máte na výběr z různých kamarádů. Fridgeezoo friends a Fridgeezoo friends2. První řada obsahuje prasátko, něco popsaného jako veverka, ale spíš mi to přijde jako sysel, pak kravička a tygřík.

Roztomilý Hand sanitizer gel

Nejsem zrovna člověk který by nějak masivněji využil dezinfekci na ruce, ale tak je léto, vedro, lidi se potěj a MHD začíná vypadat jako obdoba Dantova pekla. Fakticky nesnáším když se chytnu tyče a ona je vlhká, slizká, mokrá, lepivá, upocená od předchozího člověka. Prostě fuj. To je takový ten moment kdy mám chuť začít vydávat zhnusené zvuky, ucuknout rukou a poskakovat okolo s výrazem naprostého odporu. Jenže pak se bus rozjede, cukne a já se musím stejně chytit. Bleh!

Takže ve chvíli kdy vystoupím se štítím sama sebe a přesně v tu chvíli přichází na pomoc Hand Sanitizer gel. Upozorňuji že nevěřím v nějaké okamžité zabití veškerých bakterií na mých dlaních a naprostou čistotu takhle ošetřených rukou. Ale prostě mám lepší a čistší pocit když si tu ulepenost přebiju něčím jiným.

Samozřejmě že dezinfekci na ruce seženete i u nás zcela běžně. V lékárně, v drogerii, v Mark and Spencer, občas nějakou hezčí v HM....jenže to bych nebyla já abych nemusela mít něco speciálního. Kdysi na nějakém blogu se někdo zmiňoval o dezinfekcích z ebay od prodejce dreami--productions, že nádherně voní a skvěle vypadají. Ok to mě nalákalo.

Můj Hand sanitizer se sovou fakticky skvěle voní a vypadá, jako bonus mě doopravdy zbaví pocitu špinavých rukou. Navíc má uvnitř takový hezký ďubky, ty po rozetření na ruce zmizí. V názvu má "Sparkler", ale tenhle efekt jsem nějak nepozorovala. Prodejce navíc obměňuje sortiment a dělá gely s různýma obrázkama a vůněma.

Takže pokud máte stejné problémy s letní MHD, tak neváhejte a pořiďte si taky něco takového. Samozřejmě se prodávají i hezká pouzdra, která vám umožní si to jen připnout na kabelku a netahat to v ní. Jo a rozhodně doporučuju s sebou nosit nějaký miniručníček, ten je přes léto taky k nezaplacení.

Update: Sanitizer je značky Bath and Body Works, mají i stránky, dá se od nich objednávat, jen to poštovné z ameriky nic moc. Zas ale maj akce 5 sanitizerů za 5$. To je cena jak za jeden na ebay.

Tak jsem se vrátila z Festivalu Fantazie 2014

Zas jsem si říkala "Pojedu tam jen na pár dní" a zas mi to nevyšlo a zůstávala jsem na celý con. Letos to totiž byla vážně jízda. Neopruzovali tam děcka z Minecraftu, ale byla tam hromada skvělých lidí od Bronies a díky nim (dobře nejen díky nim) jsem si to fakt skvěle užila.

Od prvního dne běžela pony linie se spoustou přednášek. Nemůžu říct, že bych na ně nějak chodila. Vždycky když jsem nakoukla, běželo tam něco ze starších poníkovských řad a to mě malinko odradilo. Ale tak já obecně už několik let na přednášky skoro nechodím a povídám si někde zalezlá s lidma, které vidím jednou do roka.

No co vám budu vykládat, ostudy bylo dost, zábavy taky, moje přednášky měli příjemnou návštěvnost, viděla jsem spoustu pěkných cosplayů, předvedla své cosplaye, dostala dáreček, vypila medoviny tolik, že mám zásobu na celý rok dopředu, zašla do kina na skvělé filmy za 40kč, pařila na Nintendu 3DS, cpala se nezdravýma dobrotama, piknikovala, obdivovala korzety, zjistila že jsem neprošla druhým kolem pohovorů na práci kterou jsem chtěla, viděla jsem lidi v oblečcích v kterých bych je raději neviděla, zahrála si Artemis (simulace můstku vesmírné lodi pro víc lidí), nedostala se na skvělou přednášku "29 věcí které jste nechtěli vědět o Japonsku", prostě pořád se něco dělo a bylo co dělat.

Jenže všechno hezké jednou končí a já už jsem zase zpátky, takže můžete očekávat pravidelný přísun nových článků. Ještě tu pro vás mám jednu fotku s mým mužem a pár fotek dárečků od Ely, které na mě čekali po příjezdu domů.

Všechno bylo hezky zabalené

Nejhorší je, že člověk neví co se mu líbí nejvíc

Toto je nejhezčí, podle Ely "barbarská" výzdoba dopisu s růžičkama polepeného králíčky