pátek 16. května 2014

Japonsko den 8 - Hiroshima

Dneska jsme si vyjimečně přispali do 10, protože už jsme to fakt potřebovali. Pak jsem se trochu pohádala s Werkem, kterého nebaví na nás čekat (jo uznávám že sedět někde 4h než si zbytek projde akvárko je prostě hodně) a Werk vyrazil za svým programem. Zbytek pomalu dovstával a před polednem se nám zadařilo vyrazit konečně ven.

výhled z našeho pokoje přímo na hřbitov


Pěšky jsme došli k zahradám Shukkeien. Je to takový malý ale krásný parčík s jezírkem, který rozhodně stojí za to navštívit. Na to že předpověď tvrdila 25 stupňů, začlo celkem připalovat. V zahradě plné stromů, koi kapříků a želviček to nevadilo, ale na další cestě k Hirošimskému hradu to byl docela opruz.



Ona většina budov tam vlastně ani není. Jen nějaká hlavní a chrám. Pak vidí člověk jen základy, parčík, strom co přežil výbuch. To už jsme byli celkem unavení a shodli se, že je nejvyšší čas jít přímo do muzea.....a než jsme tam došli, bylo mi už solidně blbě z tepla. Samozřejmě, že po cestě nás museli stavět školáci a konverzovat. Ideálně se mnou co anglicky neumím. A ta odvážná holčička měla tak debilní výslovnost, že mi musela ukázat tu větu na papíře abych pochopila "ájjůfee". Pokud nechápete tak se ptala jestli mám čas "Are you free". Po pokecu v podobném duchu výslovnosti a ukazování na papíře následovalo společné foto a výměna adres. To už jsem je začínala podezřívat že se nějak množí protože když člověk píše už pátou adresu po sobě a ta skupinka fakanů pořád nekončí, tak je to podezřelý. Bylo mi blbě a začínala jsem být zoufalá.

Než jsme došli přes Peace Park k muzeu, modlila jsem se aby nás nikdo další nestopnul. Marně. Šťastně se k nám hnali nějaký fakani sotva 50m od vytoužených dveří s klimoškou. Naštěstí modlitby přece jen trochu zabrali a chtěli jen podpis. Tak jsem tam jednomu nakreslila i sovu samým blahem že nechtěj adresu, pokec, foto a nemnožej se.

Do muzea je symbolický poplatek 50yen což je 10-15kč. Samotný vnitřek a atmosféra se moc popsat nedá. Už minule se mi udělalo během prohlídky zle, protože jsem prostě dost emotivní, ale až v půlce. Teď mi bylo blbě od začátku, takže jsem to rychle proběhla jen abych už byla z toho strašného a neuvěřitelně působivého prostředí pryč.

Víte jaká je teplota tavení skla? A teď si představte co to udělá s člověkem

No a pak jsem čekala hodinu a půl venku na kluky a zjistila, že jsem si někde uhnala úpal nebo úžeh. Bylo mi vedro, blbě, všechno se trochu točilo. Splašila jsem tedy čokoládku a hruškovou Fantu a nepomohlo to. Takže zpátky domu jsme jeli tramvají. Až na to že jsme nevěděli za kolik to bude. Naštěstí při výstupu stála pani co tam obsluhuje a poradila nám.



S večeří jsme počkali na Werka a vydali se hledat nějakou true japan restauraci po okolí. Našli jsme něco jako čínu a pár až moc true bez obrázků a patrně i bez obsluhy co umí jinak než japonsky. Ale vyplatilo se počkat si. Natrefili jsme na grilovací hospodu. U každého stolku malý grilík a milá obsluha nám přinesla skvělé maso, zelí, rýži, dochucování, pivo...prostě na co byla chuť. Jsem tak o dvě kila těžší a po příjezdu domu budu muset začít hubnout protože tu strašně žeru. Jenže když ono je to tak dobré.


Pak ještě malý nákup v sámošce a hurá na pokoj. Smlsala jsem si dortík a macha latte. To se mým favoritem asi nestane. Ale mám Hello Kitty řasenku, zítra jí zkusím!










4 komentáře:

  1. Muzeum v Hirošimě musí být neskutečně působivé, opravdu doufám, že se tam někdy dostanu. Zní to asi divně, ael taková místa mě svou atmosférou neuvěřitelně přitahují, třebas i do Osvětimi bych se chtěla podívat podruhé O.o

    Doufám, že jsi symptomy úpalu/žehu za sebou nechala osmý den a dnes je ti už dobře?~

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je neuvěřitelně působivé. Rozhodně si tam zajeď, určitě se do japonska někdy dostaneš, vždyť to tak drahé není.
      V Osvětimi jsem nebyla, ale Terezín jsem navštívila asi 3x. Je to vážně síla.

      Dneska zas pařilo slunce, myslím že jsem se znovu trochu spálila. Naštěstí mi blbě už není.

      Vymazat
  2. Koukat na hřbitov není tak špatné, již jsem měla také tu čest po několik dní, akorát v jiném státě :D.
    Hirošima je pro mě velmi lákavé místo, stejně jako Černobyl. Určitě bych se tam chtěla jednou podívat. Přednost má ovšem Černobyl a ne jen z geografického hlediska, ale také pro to, že se začíná znovu osidlovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Černobyl mě táhne taky, ale Hiroshima je něco jiného. To město je jako každé jiné, akorát je tam peace park, muzeum a po celém městě rozeseté památníky z červeného mramoru hovořící o tom daném místě, co se dělo když bouchla bomba. Z Japonska je to moje nej. místo.

      Vymazat