Je to trapný, ale já prostě nejsem typ co by extra chodil po památkách. Takže ráno jsme se vydali směr místní nákupák.
Třeba v obchodě s věcmi pro zvířata je nabídka celkem odlišná, což bych nečekala. Asi se na nich taky trochu podepsal Brexit protože bylo v regálech vidět sem tam místo. Bohužel I když se mi líbili nějaký žužlací hračky s náplní pro psa, tak u nás by do toho další náplně nesehnala. Nebo držák na sáčky s přídavnou dezinfekcí na ruce taky byla skvělá věc, ale potřebujete pak spešl velikost pytlíků, co u nás nemusí být k sehnání. Hodně se mi líbila silikonová podložka ve tvaru kosti pod misky aby pes neprasil okolo. Bohužel pro moje tele by to muselo mít tak dva metry čtvereční, protože je to prostě pan flusálek všude okolo.
Navštívila jsem i obchod s výtvarnýma potřebama a šitím. Měli tam jak halloweenské věci, tak už i nějaké vánoční. Takže nákupíčky v podobě králíčkové stuhy, králíčkové látky, barvy na prádlo co se u nás přestala prodávat a lebčičkové lahve.
No a pak se to posralo a my se rozhodli koupit extra kufr a rozjeli se s nákupama. Škoda, že nemůžu domu dovést všechny obskurdní příchutě chipsů co tu mají.
Nejvíc jsme toho nabrali v TK Maxxu. To jsme fakt narvali košík s tim, že něco z toho udáme jako vánoční dárky doma. A konečně jsem ulovila I něco kosmetiky. Nějaké plátýnkové masky a Becca bázi. Zpátky jsme jelu uberem, bo to všechno tahat busem se nám nechtělo a navíc bylo 26 stupňů (chápete v září, v Anglii). A já jsem si ke všemu nevzala ten den naivně kompresní punčochy a místo žil jsem měla na nohou v tu chvíli už modrý hady.
Na pokoji následoval odpočinek a pak se šlo znovu do města. Na jídlo a pak na tržnici Kirkgate market, která už dost zavírala, ale měla krásnou architekturu a sem tam u otevřeného stánku jsem viděla třeba druhy ovoce nebo zeleniny co ani neznám. Pak nákupák vedle kde pro jistotu skoro u ničeho nebyli ceny, což obvykle znamená, že nechcete vědět kolik to stojí. Třeba kosmetika Charlotte Tillbury tam byla nebo svíčky a vůně Diptique…..takže asi tak. Jo a ty mě mimochodem dost smrděli všechny a nevim co na tom lidi vidí.
A pak se šlo pít a jíst. Na Instagram jsem házela jak moc autenticky jsme pili na zadním dvorku u popelnic. Tam jsme dali jedno a posunuli se do japonské restaurace na čaj, karaage, yakitori a gyoza, který byli celý smažený (proč tu je sakra naprosto všechno smažený?). A nakonec jsme zakotvili v něčem co vypadalo jako americký bar na základně za války ve Vietnamu. Strop z vlnitého plechu, zdi s použitého a omláceného dřeva, hlasitá tak trochu rocknrollová hudba. A ještě měli do devíti večer akci že se hází při objednávce pití kostkou a když člověk hodí 2 nebo 4 tak má 25% slevu u 6 je to zadarmo. Jasně že Mel to měl zadarmo. Dávala se k tomu i pizza, ale tu nechtěl, protože už jsme byli přejedený. Večer jsme strávili kalbou a tancem a další kalbou. Na pokoj došli dost mrtvý.
Žádné komentáře:
Okomentovat