Japonsko 2016 - den první

V předchozím článku jsem vám slíbila zápisky z cesty a hodlám to i dodržovat. Teda pokud se nestane něco opravdu nenadálého. Jako třeba kalba s japonskýma sexi chlapama v baru až do rána.....což se fakt asi nestane. Takže popis odletu z Prahy a příletu do Tokya je tu. Akorát jsem strašně utahaná, protože jsem opravdu dlouho nespala.

Ačkoliv, se mi večer povedlo usnout, ráno jsem se nadšením vzbudila nechutně brzo. Pokoušet se spát nemělo cenu, takže jsem dobalila krosnu a vyrazila na letiště. Byla jsem tam sice o hodinku dřív než jsem měla sraz s kamarádem, ale stejně mám atmosféru letiště ráda, tak mi to nevadilo.

Když dorazil Melgarh, tak jsme zabalili mojí krosnu a vyrazili vyměnit tištěný papír za letenky. Zábava nás čekala u kontroly. Čekala jsem, že budu pípat a taky jsem sakra pípala a detekční rám blikal jak vánoční stromek. Že by za to mohli moje goth kalhoty s hromadou zipů a cvočků? Byla jsem prošacována od milé a hezké slečny. Jsem asi divná, ale tyhle kontroly mi nijak zásadně nevadí, to mě spíš děsí ty co mají ve vyspělejších zemích, kde vlezete do nějaké kukaně přístroje vás oskenují.

Pak mě můj travel buddy protáh do VIP salonku. Bylo to skvělý, měli tam jídlo a pití zadarmo. Já ucucávala džus, Mel klopil pivo. Už jsem se zmínila, že je to člověk co rád paří? Asi ne, no tak si to pamatujte, protože ona cesta s ním byla docela jízda.

Já a Mel

První letadlo bylo super. Den předem nám přišel email, že si můžem zadarmo vybrat sedadla, tak jsme si vzali ty kde je hodně místa na nohy, to byl skvělý luxus, který bychom ocenili hlavně na dalším letu. Finské aerolinky jsou super.

Mezipřistání jsme měli v Helsinkách. Odnesla jsem si dva poznatky. Maj tam obchody s Mumínky a je tam zatraceně draho. Takže bageta skoro za 8 euro byla sice dobrá, ale nad tou cenou mi plakalo srdce (stejně jako nad plyšovým mumínkem za 21eur).

V letadle z Helsinek, bylo oproti tomu předchozímu strašně málo místa na nohy. A to i pro mě, která jsem malá a skladná. Finair se vytáh vlastně až když roznesli jídlo. Dámy a pánové, to bylo neuvěřitelně dobrý a byla toho hromada. A jelikož Mel je pařmen, tak si dal víno a já taky. Teda předtím jsem si ještě dala Anxiolan protože jsem doufala, že se trochu uklidním a usnu. Mám v letadlech fakt problém se spaním. Pak jsme si dali další víno a já doufala, že fakt usnu. S tím vínem jsem teda byla spíš decentní, stačí mi fakt málo. Takže jsem si ze svého cucla a zbytek dopil Melgarh. Bohužel jsem neusla po celý let. Jako vůbec. A nohy mi tuhly a dřevěněli a bylo to prostě pohybově a (ne)spánkově příšerný.

ukázka jak málo místa bylo v druhém letadle

takové jídlo si nechám líbit

dezert

Po příletu jsme prošli běžnou kontrolou, oběhali celý letiště kvůli simkám s netem, lístkům na vlak pro Mela a Rail Passům. Na ty jsme stáli asi 40min frontu. Pak už jen stačilo vlést do vlaku a dojet do města kde čekal další kamarád, vracející se ze Zélandu.

fronta, bohužel ne na banány. A ta taška paní přede mnou, mě štvala celou dobu. Už léta jí chci

Při přestupu na normální metro jsme zjistili dvě věci. Jednak jsem jela tim luxusnim vlakem bez lístku a Mel ztratil svůj třídenní lístek na metro. Chvilku jsem se bavila se zaměstnancem v uniformě, který pouští do metra. Rozhovor probíhal stylem: On ukazuje lístek, já Railpas, on se mě pokouší vysvětlit, že mám mít lístek, já ukazuju Railpass, zas lístek, JR Pass. Pak jsem mu naznačila, že se omlouvám a že to klidně zaplatim. Když viděl že tahám peněženku a chci mu dát peníze, řek ať radši jdu. Tak doufám, že to nevypadalo, že ho uplácim.

Po tom co jsem prošla turniketamam, Mel stál pořád na druhé straně a šacoval se. Následovala chvilka pokřikování na sebe s tim, že ztratil ten lístek. Tak si holt došel koupit jinej. Pak už jsme jen dojeli do stanice kde na nás čekal kamarád Pidi a podle vytištěné mapky našli ubytování.

A jaké překvapení, oni nás nečekali a vypadalo to, že náš pokoj mají obsazený. Bomba. Takže jsme si 15min poseděli v kuchyňce a slečna co s náma komunikovala, zuřivě mezitím s někým telefonovala a zkoušela zařídit volný pokoj. Nakonec se podařilo a máme pokoj pro dva. Tak se v něm mačkáme tři. Ale bydlíme.

S velkou slastí jsme se osprchovali a vyrazili do města. Dost na mě a Mela dopadala únava. Ale tak, jídlo jsme zvládly, pár heren jsme prošli a Pidi nás zatáhl do nějakého podivného obchodu s elektronikou, kde byl strašně milý starý prodavač co, světe div se, uměl anglicky. Moc se mu líbili moje vlasy a ptal se na Českou Republiku a Slovensko. Nakonec jsme zašli do Yodobashi a tam už jsme byli fakt mrtví a jen koukli na pár věcí a jeli spát.

Vím dneska to nebyl nic moc článek, ale fakt jsem nespala od 5:30 ráno v pátek českého času a teď tu mám skoro 19 místního času. Takže už to moc nedávám a píšu z posledního.

detal zeleně

sova

jediná věc co v ufocatcherech stála za to

Edit: Melgarh ten lístek nakonec našel v kapse u košile. Jo a pokud máte chuť, můžete mě sledovat na instagramu kde jsem jako sovizena. Jsem nechutně posunutá v čase, takže ačkoliv je tu půlnoc, právě jsem majitelce našeho bydlení popřála dobré ráno. Taky ještě musím zkusit rozchodit simku s internetem. Zítřek bude jistě zábavný.

Návrat domů...tak trochu

Tak už to pomalu budou dva roky co jsem naposled byla v Japonsku. Strašně se mi stýská a s lítostí koukám na fotky. U stolu mám lišky bohyně Inari a  Darumu s jedním očkem a tedy i přáním, které se už brzy splní. Za pár dní zas letím do Japonska. Mám strašnou radost a těším se tam jako kdybych se vracela domů.

Přesný plán co chci vidět nemám. Mám vypsané nějaké věci, ale přesné plánování opravdu nemá smysl. Ráda bych konečně navštívila Sanrio Puroland. Taky se chci podívat do několika tématických café, ale už teď je mi jasné, že ve všech si asi nezvládnu dát hezky nazdobené jídlo. Přežírat se sice umím, ale tohle by bylo moc i na mě. Samozřejmě nevynechám Daiso ani různé drogérie a obchody s blbostma. Ale spíš na podívání, než na nákupy.....i když je mi jasný, že nějaké ty peníze zahučí v bazarech s anime figurkama. Určitě spoustu času strávím v hernách. Taky chci zas okouknout modelářské obchody, kvůli nové karosérii na moje autíčko. Ráda bych obecně trochu víc prošla Tokyo, jenže to jsem si říkala i minule. Je prostě obrovský a i kdybych byla měsíc jen v Tokyu, stejně ho neprojdu. 

Druhý splněný sen je Seoul. Jop už je to tak, když budu tak blízko, prostě si zaletím do Jižní Koreje na nákupy kosmetiky. Bude to fakt rychlovka stylem jeden den přílet, jeden nákupy a další den odlet. Jsem zvědavá jak to dám. Pokud máte někdo s Koreou zkušenosti a chcete se podělit o věci typu "jak koupit kartičku na autobus" tak klidně napište to dolu do komentářů.

Taky si tak trochu vyzkouším, jaké je to jet s větší skupinou. Celkově nás jede šest a sedmý se vrací z Nového Zélandu, tak s ním máme sraz rovnou v Japonsku. A aby to nebylo jednoduché, tak jsem separovaní do dvojic a každá dvojce letí jiný den a někteří i do jiného města.....inu když sháníte levné letenky, trochu se to komplikuje.

Problémy s velkou skupinou se projevují už od začátku. Zvlášť když někteří z nás ani nežijí v ČR a domluva na všem probíhá v podstatě přes fb chat. Navíc, každý má jiné zájmy a body co by chtěl vidět. Takže jediná společná věc bude patrně Japan Ponycon. Tedy až na to, že já tam nejdu a ostatní jo. Poníky mám ráda, ale na con se mi prostě nechtělo, takže jsem vstupenky nekupovala. Zpětně je mi to trochu líto, protože dva kamarádi tam budou mít přednášku. Zajímalo by mě jak to bude probíhat, když oni neumí japonsky a japonci anglicky.

No a po zbytek výletu se prostě budeme nějak prohazovat a separovat podle toho kdo kam chce jet a co chce vidět. Mě nezajímá moc příroda, chrámy už jsem taky nějaký viděla, možná dám nějaký ten park. Ostatní zas nezajímají moje nákupy a do heren půjdu tak akorát s Xsoftem a Werkem, s kterýma už jsem byla minule a předminule.

A jelikož se pořád setkáváme u mnoha lidí s takovým tím dětským povzdechnutím: "Ty jedeš do Japonska? Tam bych taky chtěl, ale je to hrozně drahý, tam se nikdy nepodívám", rozhodli jsme se být zlý a sarkastický a asi si pořídíme tématická trika.

Ono to prostě není drahý, oproti situaci před lety se dají letenky sehnat opravdu za hubičku. Pamatuju si, že jedna z prvních letenek jednoho kamaráda, který začal létat ještě dřív než my, stála skoro třicet tisíc. To jsou peníze se kterýma tam dneska lidi lítaj na tři týdny. Od začátku roku byli zpáteční letenky dokonce chvíli i za šest tisíc. Za to se nepodíváte snad ani do Chorvatska. Normální cena se dnes pohybuje okolo 13-15k. To není nic na co by člověk nebyl schopen našetřit. Jen si prostě musíte vybrat jestli půjdete každý pátek kalit nebo pojedete do Japonska. Jestli půjdete na večeři do dobré restaurace nebo pojedete do Japonska. Jestli si budete vařit obědy do práce doma a pojedete do Japonska nebo budete každý den nechávat v nějaké hospodě 80-100kč za oběd. Jestli opravdu potřebujete tohle nové tričko nebo pojedete do Japonska. Myslím, že dalších příkladů asi netřeba. Tím končím zlé a sarkastické okénko a vracím se do pozitivního stavu.

Pokusím se samozřejmě zase psát každý den nějaký ten článek co jsem zažila, viděla, koupila. Jen minule to bylo trochu namáhavé a už nejsem nejmladší :-). Vstávat v 8 a do 2 ráno psát články možná nedám. Ale kvůli vám a kvůli tomu jak hezky jste mi minule články komentovali, se budu fakt snažit.

Sephora a Tony Moly

Dneska jsem ve schránce našla katalog od Sephory s podtitulem Mummy Chic. Skoro jsem to kvůli tomu názvu a první stránce ani neotevřela. Nemám ráda děti a tlusťoučké odrostlé mimino není nic co toužím vidět v časáku kde mi nabízej parfémy za 2k a předraženou kosmetiku.

Ale tak nedalo mi to a časák jsem otevřela. Na první pohled mi přišlo, že změnili grafika nebo někoho kdo mu do toho kecá. Katalog mi přijde nepřehlednější a na stránku je toho nahňácáno hodně. Slovy Rubyho Rhoda: "Ale to nevadí", protože nás zajímá hlavně jedna přehledná dvojstránka se značkou Tony Moly.

Mrkla jsem se jak se liší ceny v Sephoře a na ebay a ráda bych se s vámi o tuhle legraci podělila. Ceny na ebay jsem dohledávala dneska a samozřejmě se můžou hýbat, ale patrně ne asi tolik aby se vyplatilo jít do Sephory.

1. Silky Smooth Balm - cena v Sephoře 490 Kč, ebay 240 Kč

2. Blackhead Steam Balm - cena v Sephoře 390 Kč, ebay 191 Kč

3. Tightening Cooling Pack - cena v Sephoře 390 Kč, ebay 199 Kč

4. a 5. Petite Bunny Gloss Bar - cena v Sephoře 170 Kč, ebay 103 Kč

6. Pocket Bunny Moisturizing Mist - cena v Sephoře  290 Kč, ebay 177 Kč

7. Panda's Dream White Sleeping Pack - cena v Sephoře  390 Kč, ebay 202 Kč

8. Panda's Dream So Cool Eye Stick - cena v Sephoře  290 Kč, ebay 144 Kč

9. Panda's Dream White Hand Cream - cena v Sephoře  240 Kč, ebay 160 Kč

10. Mini Peach Lip Balm - cena v Sephoře  170 Kč, ebay 120 Kč

11. Mini Green Apple Lip Balm - cena v Sephoře  170 Kč, ebay 114 Kč

12. Mini Cherry Lip Balm - cena v Sephoře  170 Kč, ebay 120 Kč

13. Banana Hand Milk - cena v Sephoře  220 Kč, ebay 104 Kč

14. Banana Lip Balm - cena v Sephoře  170 Kč, ebay 84 Kč

15. Bbo Bbo Lip Balm Blueberry - cena v Sephoře  250 Kč, na ebay jsem dohledala jen Kiss Kiss 113 Kč

16. Bbo Bbo Lip Balm Honey - cena v Sephoře  250 Kč, platí to samé co u 15.

17. Snail Hydro Gel Mask - cena v Sephoře  190 Kč, ebay 107 Kč

18. I'm Real Mask Tomato - cena v Sephoře  150 Kč, ebay 59 Kč

19. I'm Real Mask Aloe - cena v Sephoře  150 Kč, ebay 48 Kč

20. I'm Real Mask Seaweeds - cena v Sephoře  150 Kč, ebay 59 Kč

Takže drahá Sephoro, opravdu gratuluju ke skvělému tahu. Věřím, že prodejci na ebay na tom netratí a i kdybych počítala, že jste na každý z těch produktů museli zaplatit atestaci pro EU, tak nahodit cenu jednou takovou skoro na každý produkt a u masek to přešvihnout dokonce dvakrát, to je fakt pecka.

Takže sice jsem se těšila, že korejská kosmetika bude v ČR zas o něco dostupnější, ale kupovat si jí budu dál jinde. Pokud Sephora neudělá nějakou mega akci 1+1 zdarma, tak pro kohokoliv s internetem a zdravým mozkem nemá cenu nakupovat Tony Moly v Sephoře.

Tak trochu Canmake speciál aneb Dallas - díl 3

Opět jsem se zanořila do hlubin adresářů a podadresářů ve svém PC a opět jsem vyhrabala spoustu fotek kosmetiky na kterou fakt nemá cenu dělat pořádné recenze. Takže si uvařte kakao a užijte si spoustu fotek a zbytečného čtení.

Etude House: Dear Princess Lip Balm je fakticky stará záležitost. Tak stará, že už dávno není k sehnání....ale to vlastně vůbec nevadí, protože stejně nebyl dobrej. Jednalo se spíš o lesk než balzám. Muselo se do toho hrabat prstem a dopotřebovala jsem to teprve nedávno. Bylo toho OPRAVDU obří množství. Jediné pozitivum je, že mám hezký kalíšek. Bohužel ze zatraceně masivního skla, takže je hrozně těžkej a to mě rozčiluje. Jo a tak jedovatě "jahodově" růžovou barvu jako vidíte na fotce, to fakt mělo.

Nejvíc hnusná a odporná maska ever

Musím se s vámi podělit o nejnovější negativní kosmetickou zkušenost. Mám takovou malou zálibu ve zkoušení levných plátýnkových masek a hledání jestli se mezi nima nenajde nějaká fakt dobrá. No tak tentokrát se mi povedlo natrefit asi na tu nejhorší co jsem zatím měla.

Možná mi už od začátku mohla být maska podezřelá. Jednalo se o ING'S Essence Mask sheet: Coenzyme Q10, za celých 500Won - což je zhruba 11Kč. Ano za tu cenu to plátno tak nějak vyrobíte a zabalíte, ale ingredience se vám do těch 11Kč už nevlezou takže tam nacpete cokoliv co zrovna bublá v nejbližší fabrice.

Samotný plátýnko bylo hodně suchý, skoro jako kdyby ho ždímala šetrná korejská babička. Aspoň že velikost byla příjemná. I když okolo očí mi to bylo trochu malé. Nechala jsem si to na sobě předpisově dle návodu 20min a pak masku sundala. Už na obličeji to nebylo moc příjemné, ale po sundání to bylo teprv něco. Prostě pocit jako by vám obličej někdo ojel šmirglem.

Snad ještě nikdy se mi po masce nestalo, že bych měla pocit poškrábané, odřené nebo chemicky popálené pleti. Teď už vím jaké to je. Je to hnus a zaplať pánbůh, že po namazání silné vrstvy toho nejlepšího krému co doma mám to do rána přešlo.

Klika je, že tuhle sračku na ebay neseženete (nebo alespoň já jí tam nedohledala), takže pokud neobjednáváte z testerkorea, tak na ní nenarazíte a nemáte se tudíž čeho bát.

P.S. Omlouvám se citlivějším povahám za použité expresivní či drsnější výrazy. Prostě to jinak nešlo.

P.P.S. Při zkoušení masky nebyla zraněna nebo zabita žádná Dášenka.

Doplněk stravy DonnaHAIR

Na podzim jsem měla naprosto děsivý vlasopad. Moje vlasy byly neskutečně slabé, konečky vypadaly spíš jako palmičky a při česání jsem z hřebene vyndavala množství, z kterého by se dala pomalu udělat paruka.

Někde jsem narazila na pochvalnou recenzi na doplněk stravy DonnaHAIR a tak jsem nelenila a objednala. Byla jsem vážně hodně zoufalá a věřila v zázrak za 374Kč. Netrvalo dlouho a balíček skutečně dorazil. Od 21.10.2015 jsem tedy začala pečlivě zobat. Obsah měl vydržet na 4 měsíce.

Rovnou se přiznám, že sem tam jsem den nebo víkend vynechala, protože jsem fakt trubka zapomnětlivá. Ale nemyslím, že by to na celkovou 4 měsíční kúru mělo mít zásadní vliv a že by kvůli tomu neměla fungovat.

Jelikož už nezobu, můžu sepsat svá pozorování. Na krabičce je slečna s brutálně nakulmovanýma vlasama a okolo ní sliby, na které se hned blíž mrknem:

Výživa a růst - nepřijde mi, že by to byl markantní rozdíl oproti předchozímu stavu. Vlasy mi rostou stále stejně pomalu, vždycky mi rostly extrémně pomalu. Jak moc jsou vlasy vyživené asi jen tak nezjistím. Zeptala bych se jich, ale neumí mluvit. Na pohled vypadají OK, ale fakt těžko soudit jestli za to může DonnaHAIR nebo prostě to, že můj šampón a kondicionér stojí každý přes 200Kč a skoro pokaždé, když si umývám vlasy si dělám tak hodinovou masku.

Síla a pevnost - dobrá tohle pozoruji až v posledním měsíci. Vlasy vypadají pevnější, ale s tou silou bych to taky nepřeháněla. Jenže tu pevnost přisuzuju spíš novému šamponu. Střídám TONI & GUY s Lush šampukem New a TOMU já říkám fakt viditelný rozdíl.

Barva a lesk - to opravdu neposoudím, modré, fialové nebo zelené vlasy, které jsem za tu dobu měla, fakt barevnější nebyly a lesklé byly podle toho, jakým způsobem jsem si myla hlavu (čti jestli jsem si opláchla vlasy studenou vodou).

Pokožka hlavy - v návodu píšou, že to pečuje o pokožku hlavy a má to pomáhat od mastných či suchých vlasů. To patrně zas nabourává moje pravidelné dvouměsíční peroxidování kdy konce jsou suché a kořínky vlastně normální (pokud se mi je nepovede spálit - což se mi stalo snad jednou). Dál bych podle návodu měla mít větší objem vlasů. Hele chápu, když je tohle napsaný na laku na vlasy, ale díky tomu, že něco obsahuje zinek a vitamin A, případně extrakt z prosa, fakt nečekám, že mi budou odstávat vlasy a budu mít větší objem.

V návodu se člověk dočte, že účinek se dostavuje již po prvním měsíci užívání. Výraznější znatelné změny po 2-3 měsících. Viděla bych to spíš po těch 3. Není to zázrak, myslím, že vlasopad mi skončil spíš přirozeně než díky DonnaHAIR, ale zlé to taky není. Sem tam není špatné zobat nějaké doplňky stravy i když myslím, že pokud člověk jí opravdu kvalitně a vyváženě a nemá zdravotní problémy či nepotřebuje zvýšený příjem nějakého prvku, tak to není třeba.

Šla bych do DonnaHAIR znovu? Ne. Asi bych zkusila něco jiného. Třeba GS Eleden. Pokud se ptáte proč, tak vlastně z naprosto prostých důvodů.
1) jsem zvědavá jestli to bude jiné
2) tak nějak se mi stalo, že v tom GS pracuju a přece nebudu zobat konkurenční doplňek :-)

Skinfood: Black Sugar Cleansing Oil

Miluju odličovací oleje. Člověk si pumpne do dlaně olej, rozmaže si ho po obličeji, rozpatlá si makeup úplně všude a pak to prostě a jednoduše spláchne vodou a případně dočistí pleť dalšíma věcma. Ale oproti běžnému odličování ubrouskama nebo tampónkama nikde nic netaháte a nedřete. Prostě jen rozmazáváte olej po obličeji bez jakékoliv námahy, tahání nebo dření. Čím jsem starší, tím víc mě štve si něčím dřít po obličeji a upřímně si už neumím představit, že bych si řasenku odrbávala dolů vatovým tampónkem.

Naneštěstí jsem asi olejový barbar a nejsem schopná rozeznat jemné nuance mezi různými oleji. Takže recenze na Skinfood: Black Sugar Cleansing Oil, bude poměrně krátká.

Balení je fajn i když občas trochu zazlobilo dávkování a vypumplo olej prudce a trochu mi z dlaně vystříkl. Zajímavý detail je zarážka kterou odstraníte a můžete pumpovat. Žádné víčko k tomu není, jen ta zarážka. Na doma dobrý, na cesty fakt ne. Zarážku jsem vyhodila a olej mi stál v koupelně na poličce víc jak půl roku než jsem ho vyjela.

V podstatě nijak nevoněl, což spíš oceňuju. Nemusí mi všechno co na sebe mažu nějak vonět. Rozpouštěl stejně kvalitně jako jiné oleje co jsem měla. V lahvičce je 170ml oleje a tohle balení už asi neseženete, leda upgradované s 200ml a to se na ebay prodává cca za 350Kč. To není tak špatná cena pokud jste vydělávající osoba. Takže doporučení dnešního dne zní: Pokud máte problémy s běžným odličováním, můžete zkusit olej.

A malý tip na závěr. Pokud chcete vyzkoušet olej, ale jste líní objednávat z internetů, tak jsem zahlédla nějaký Balea olej v DM.

Etude House: Lash Perm Curl Fix Mascara - Plum Burgundy

Když mi přistál v emailu newsletter oznamující Etude House: Lash Perm Curl Fix Mascara, zajásala jsem. Na obrázku totiž bylo i korejské oko namalované v odstínu Plum Burgundy a vypadalo to, že jsem našla zábavně barevnou červenou řasenku s kterou budu ještě divnější než obvykle. Nelenila jsem a řasenku objednala.

Řasenka má kombinovaný kartáček s jednou stranou na prodloužení a s druhou stranou pro zahuštění řas. Bohužel aby s tím člověk vykouzlil hezky vypadající řasy, musí se s nima fakt děsně srát a obtahovat několikrát oběma kartáčkama. To mě prostě nebaví.

Další věc co mě na řasence mrzí, je barva. To co vidíte na fotce, může v podstatě odpovídat názvu Plum Burgundy. Rozhodně to, ale neodpovídá fotce, která mi přišla v newsletteru. Tohle prostě na oku vypadá hnědě a ne červeně. Já vím, že ta fotka je photoshopená, ale prostě jsem čekala, že výsledek bude vážně červenější. Tahle barva mě nebaví.

Poslední věc co mě nebaví, můžu konstatovat až po nějaké době používání a zkoušení (proto o téhle řasence píšu až teď). Slovíčko Perm je v názvu oprávněně. Přesně díky tomu, jak řasenka drží, ji používám strašně nerada. Ona totiž nejde dolu. Jakože vůbec. Ani micelární vodou, ani čistícíma pěnama, ani olejem, ani jakýmkoliv jiným čištěním a ani kombinací všeho co jsem právě zmínila. Prostě drží a vy si mnete oči, drbete je, dřete je, přicházíte o řasy a ta svině tam prostě pořád je.

Když si vezmu, že tahle řasenka mě stála víc jak dvě kila, je mi smutno. Nevím jak a kdy ji vypotřebuju. Možná bych si s ní mohla barvit vlasy, protože to je asi jediné rozumné využití pro takhle moc držící barvu.

Kosmetika ulovená v ČR

Ano vím, že se tu chci soustředit spíš na korejskou potažmo japonskou kosmetiku, ale v poslední době se mi povedlo narazit na pár věcí, které za koupení prostě stojí. A jak to tak bývá, tak i na pár věcí, které za to vážně nestojí a na pár průměrných. Řekla jsem si, že by vás některé z nich mohly zajímat, tak tady máte dnešní opravdu velkou nálož, která vám snad vynahradí malou aktivitu na blogu za poslední dobu.

Jako první určitě musím zmínit malý zázrak od Nivea. Je jím Oživující čisticí pleťový gel Aqua Sensation a fakt pro něj nemám nic jiného než slova chvály. Odlíčil mi zatím všechno co běžně používám. Poradil si i s velkými nánosy nebo hodně odolnými věcmi. Nikdy se mi nestalo, že by mě pálil v očích a jen párkrát se mi stalo, že bych měla na obličeji ještě nějaké zbytky rozmazaného makeupu a dala si druhé kolo odličování. Čisticí gel Aqua Sensation jsem kupovala v nějaké Rossmann akci, takže mě vyšel zhruba na 80Kč. Nevím jak vám, ale mě to přijde jako hodně fér cena za něco takhle dobrého. Pravda, mohl by ubývat o trochu pomaleji, ale asi to záleží na tom, jak moc se malujete a kolik toho spotřebujete na sundání té vrstvy.

Oproti tomu jeho bratr Nivea: Osvěžující čisticí pleťová pěna je takové satanské dvojče. Člověk je navnazený, čeká podobný zázrak jako u předchozího a najednou ho ta mrcha pálí v očích, téměř neodličuje a neskutečně rychle ubývá. Nějak jsem se nedočetla jestli vůbec má tahle věc odličovat nebo je určená jen na čištění pleti. Podle toho co (ne)dělá, bude asi jen na to čištění. Každopádně na lahvičce píšou, že se nemá dostat k očím. Asi bych měla začít číst popisky dřív než danou věc budu používat. Ještě, že jsem jí vyhrábla z nějakého slevového stojanu za cca 60Kč protože neměla víčko. Platit za to plnou cenu by se mi nechtělo. Navíc abych měla pocit, že mi to na očistu obličeje stačí, musím pumpnout tak 5x a to množství, které vidíte na fotce jsem vyplácala asi na pět použití. Tohle by byla asi dost drahá sranda kdyby to chtěl člověk běžně používat.

Nature Republic: Foot & Nature Peeling Foot Mask

Už je to celá věčnost co jsem si dělala masku na nohy. S pocitem blížícího se jara, padlo rozhodnutí zahrát si na hada a svléknout se z kůže, abych měla hezké nožky.

Maska byla příjemná v klasickém provedení pytlíků na nohy. Nikde nic nezavazelo, nepřečnívalo, nevytékalo a ani to na těch nohou nijak nepálilo. Použití opět dle instrukcí na zadní straně - nechat na nohou 60-90min a pak sundat a nožky opláchnout vlažnou vodou. Pro jistotu jsem to nechala na nohou těch 90min.

Etude House: Surprise Concealer Kit

Znáte to, občas člověk chce něco vyzkoušet a parádně se sekne v odstínu. Zpětně na danou věc kouká a není mu jasné jak si tohle sakra moh koupit. Upřímně nechápu jak jsem si mohla koupit tenhle korektor v odstínu 02. Možná proto, že jednička vypadala ještě tmavší (kde je v tom logika netuším).

Obal je tradičně hezký a roztomilý jak to u Etude House bývá. Určitě musím pochválit otvírání, panty jsou dostatečně pevné aby krabičku udrželi zavřenou a náhodou se vám neotevřela v kabelce, ale zároveň se příjemně lehce otvírá. Zrcátko je sice milý detail, ale je totálně na hovno, protože je trochu deformované a vlastně i moc malé. Jako kdyby člověk měl nouzi, tak to s nim zvládne, ale normálně ho nikdy nepoužijete.

Etude House: Berry Delicious a Balm & Color Tint

Děsivě dlouho nebyli novinky. Teď tu mám rovnou dvě od Etude House. Obě jsou cute a snad si v nich vyberete svého favorita a budete moct žhavit ebay.

Tak jdeme na to. Masivní nálož obrázků a spousta scroolování pro všechny milovníky roztomilé kosmetiky.

Že by česká Sephora šla do sebe?

Od té doby co mám Sephora Black kartičku, chodím očumovat kosmetiku snad ještě častěji. Stejně jsem socka a nakupuju převážně ze slevového stojanu věci typu tužka na oči za kilo. Nicméně poslední návštěva mé oblíbené pobočky v Arkádách Pankrác mě docela dost překvapila. Dokonce tolik, že i když flákám psaní článků, tak jsem se vybičovala a musela něco napsat.

Nejdřív asi povím proč jsem tam vlastně šla. Aktuálně mi dodělává štětec s kterým si už několik let maluju den co den stíny. Zároveň jsem shledala, že by to chtělo i štětec do kabelky, protože ty houbičky, který začali dávat k novému balení NYC pudru, stojí za vyližpr.... No a vzhledem k tomu, že aktuálně probíhá akce 2+1 na produkty značky Sephora, tak jsem si řekla, že něco třetího najdu.

Vlastně jsem tam už na štětce byla koukat dřív. Hodně se mi líbilo jak jsou černé s leskle černým nápisem. Dokonce i můj muž shledal, že to je pěkné.

No takže jsem zašla na Pankrác a nestačila se divit. Předělali stojany se Sephora značkou a vlastně i některé ostatní reorganizovali. ALE narazila jsem tam na Sephora Cushion a to v docela dost odstínech. Jen textura se mi nelíbila. Každopádně po víc jak dvou letech co jsem si přivezla Cushion od Etude House z Japonska, se to teda ve větším (po Misshe a Lancome) rozmáhá i v ČR. Such wow, very stylish, so beautiful......teda až na to, že ten sephora Cushion stojí 550Kč. Například Misshu odlovíte na ebayi za necelých 250Kč. V zahraničí se prodává třeba i Loreal Cushion a jiné drogérkové značky.

Docela mě potěšil i bílý pudr (já vim to není novinka), bohužel opět za těžký prachy. Takže to taky nebude věc, kterou bych využila na 2+1. Courám dál a najednou narazím na od pohledu povědomý pytlík s nápisem Hot in Korea. Kouknu blíž a ona to Konjac sponge (cena myslím 190Kč). O tom kdy tohle byla horká novinka v koreji se asi rozepisovat nemusím. Pro ty, kteří to netuší, tak tyhle houbičky byli třeba v českém Misshaboxu z ledna 2014. To už jsou dva roky! Takže tak moc teplá novinka to je.

Hodně se mi líbilo, že do nabídky zařadili i spoustu miniaturek a cestovních balení. Jen opět ty ceny. 300Kč mi za miniaturku řasenky přijde fakt dost. Miniaturka je něco co si má člověk vyzkoušet a má ho to nalákat na plný produkt. Né že to stojí jako plný produkt.

Skvělé je, že jsem tam viděla třeba i rozjasňovací paletku od Sleeku. Vypadá fakt hezky, takže to, že byla v Sephora nabídce fakt vítám. Viděla jsem i Original Beauty Blender a snad si ho i jednou pořídím, protože jsem fakt zvědavá co může být tak skvělého na houbičce za čtyři kila.

Naprostá pecka za mě byl ručník Makeup Eraser, který stačí namočit a sundáte s tím velmi lehce z obličeje makeup. Jenže cena 550Kč za ručník....no až si jednou půjdu koupit tu houbičku, možná vezmu i ručník. Každopádně tohle byla věc u které jsem nečekala, že se sem kdy dostane. Jestli to takhle půjde dál, třeba se za pár let přiblížíme americkým Sephorám.

Za celou dobu byli všechny prodavačky milé, usměvavé, přehnaně neotravovali a jediné co bych tak vytkla bylo, když jsem se jedné ptala jestli by mi nemohla dát vzorek pudru (slyšela jsem na něj někde dobrou recenzi), tak mi řekla že nemá jak, že to nejde. Nevyznám se v jejich pravidlech, ale vidím krabičku se sypkým pudrem, vidím košík s krabičkama na vzorky.....co třeba kus sypkého pudru nabrat na nějakou lžičku a přesypat do vzorkového kelímku.....no nic. Stejně bych si plné balení nekoupila, cenu u něj nemají, ale po dohledání jsem zjistila, že stojí okolo 2000Kč. Kdyby vás zajímalo, která značka to byla tak La Prairie. Moc si neumím představit jaký bych musela mít plat abych do takového nákupu šla.

Můj finální nákup tedy tvořil vysouvací štětec, štětec na oči a teplá korejská houbička, kterou jsem měla za korunu jako třetí produkt.

Doufám, že Sephora se bude stále zlepšovat a začne sahat té americké alespoň po kotníky. Teď ještě být taková pipka aby pro mě nebyl problém utratit 100$ za jeden nákup a libovat si jak to je výhodné.

Naprosto zbytečný post o diáři

Kdysi jsem si řekla, že nebudu psát naprosto zbytečné a nezajímavé posty. No názor se člověku sem tam může změnit a třeba si to jednou přečte někdo kdo se inspiruje nebo si aspoň řekne: "Ježiš to je hrozný, to zvládnu taky a udělám si to hezčí. Proč o takový kravině vůbec někdo píše".

Takže tímto vám představuji můj každoroční relax krátce po novém roce. Tramtadadá....výroba diáře! Hm jasně, je to debilní já vim. Jenže já jsem hlava děravá, já diář prostě potřebuju, i když do něj koukám málokdy. No každopádně tady máte naprosto tupý návod na krásný diář.

1) kupte ten nejobyčejnější diář. Jo je to ten úzkej v hnusných černých plastových deskách co stojí 30Kč. Pokud chcete hezčí nebo jiný rozměr, směle do toho. V metru u stánků jsou taky levný nebo v papírnictvích po novém roce bývají na diáře slevy.

2) sundejte z něj ty hnusný desky

3) pokud vám tam vadí přebytečný stránky (např. kalendář na další 3 roky nebo prázdné listy), tak je uřízněte nebo slepte k sobě ať nezavazí

4) sežeňte si samolepky, barevný izolepy nebo jakýkoliv hezký obal od čehokoliv co se vám líbí. Ano třeba i od oblíbené čokolády nebo od drahé rtěnky, kterou máte tak rádi. Prostě cokoliv co vás potěší či vyvolá nějaké vzpomínky, když se na to podíváte

5) lepte, zdobte, hrajte si. Pokud se bojíte, klidně si to zkuste předem naaranžovat

6) pokud máte po ruce nějakou hezkou mašličku ještě z Vánoc, využijte jí jako záložku a vlepte ji do diáře ať si můžete zakládat kde jste skončili. Mě dost štve když musím listovat a hledat příslušný týden. Se záložkou je to hračka.

7) pokud se bojíte, že se vám Váš vrcholný umělecký výkon ošoupe, prostě ho přelepte průhlednou izolepou

8) vyzdobte i vnitřek. Třeba den kdy máte narozeniny nebo si nakreslete malý dáreček k 24. prosinci. Tyhle vnitřní zdobení, mi zvedají náladu a dodávají spoustu optimismu kdykoliv se na ně podívám

Doufám, že příští rok budete zuřivě zdobit vlastní diáře a užijete si to stejně jako já.

The Face Shop: Character mask - Tiger

Ano i já jsem podlehla trendu zvířátkových plátýnkových masek. Ano i mě to přijde na jednu stranu ještě děsivější než samotná plátýnková maska. Ale tak co by to bylo za život bez legrace, dělání ze sebe veřejně debila a strašení lidí okolo s tím, že teď jsem tygr.

Maska by měla obsahovat kyselinu hyaluronovou a kolagen. Píšou na ní, že je vhodnější spíš na suchou pleť, ale je zima a i když je moje pleť obvykle dost mastná, tak v zimě polevuje a schne. Snažím se o ní tedy starat jak nejlíp můžu a klidně jí dopřeju i takovouhle masku.

Dál se na masce píše, že obsahuje ještě minerální olej, sulfát, mastek a polyacrylamid (což fakt nevim co je). Použití masky je jako obvykle, nanést na čistou pokožku, nechat 10-15 min působit, sundat a pokud na obličeji zbyla nějaká vlhkost, tak jí vmasírovat do pokožky.

Maska je na obličeji fakt creepy, ale musí se jí přiznat docela funkčí efekt. Neměla jsem sice pocit nějak extra bohatého vyživení pleti nebo tak něco, ale rozhodně mi přišla pleť na pohled projasněná, naducaná a taky docela mastná. Když jsem si obličej detailně prošahávala, tak ta mastnota trochu ustoupila, ale stejně jsem na sobě pořád měla něco jako lehký mastný a lepivý povlak po zbytek dne.

Já vím, zní to nic moc. Jenže ono když se v zimě cítíte jako seschlá švestka a najednou máte na obličeji takovýhle povlak, tak je to vlastně fajn. Naštěstí jsem si masku dělala v neděli, takže jsem se nemalovala a nikam nemusela a mohla jsem si tam zmiňovaný povlak nechat tak dlouho jak jsem jen chtěla.

Pokud máte suchou pleť nebo pocit, že chcete masku zkusit, tak směle do toho. Seženete na ebay za cca 74 Kč.