Den 13 - Hiroshima

Dnešek bude jen tak krátce. Ráno jsme se zabalili a vypadli z našeho minibytu. Bohužel vlak jel až za hodinu, tak jsme museli na nádraží čekat. A já si dala nějaké silnější kafe a byla nafrčená jak veverka. Nervózně jsem pobíhala a otravovala kluky až konečně uplynul kýžený čas a šli jsme na nástupiště.

V samotném shinkansenu se nic moc nedělo. Spapala jsem svůj salát k sváčoobědu, vypila zelený čaj a kochala se výhledem z okna. V Hiroshimě jsme pak došli během 15ti minut do dalšího bydlení, vylovili klíče ze schránky, shodili krosny a vyrazili do muzea a parku.

Vím, že jsem si slibovala, že muzeum už dávat nebudu, ale neodolala jsem a šla tam znovu. Blbě a smutno se mi udělalo asi tak po 5ti minutách, tak jsem to opět jen proběhla. Naštěstí je muzeum v rekonstrukci, tak je tam jen část expozice a proběhnout se to dalo rychle. Z logických důvodů jsem nefotila. Ono taky co fotit když tam máte věci typu "tohle je bento box nalezený matkou pod tělem jejího syna", "tohle je cvička 13ti letý holčičky", "tohle jsou vlasy 14ti leté dívky, která i přes veškerou péči své rodiny zemřela na popáleniny tři dny po výbuchu".

Peace park byl lepší a člověk se aspoň trochu vzpamatoval. Nezapoměli jsme mrknout ani na A-bomb dome a potkali tam člověka s opravdu velkou selfie tyčí.

Než jsme došli k Hiroshima Castle, tak bylo příliš pozdě a byl zavřený, ale i tak byl krásný. Škoda, že i park o kus dál byl už zavřený. Tak jsme jen zamířili k domovu, stavili se po cestě pro večeři a teď mě pekelně bolí nohy, protože nejsme másla a chodíme pěšky.

krásnej strom

hrad

narazila jsem i na nějaké čtení o vaření

cute stojany u staveb