Taky mě trochu mrzelo, že jsme včera nezůstali déle v tom sport baru. Když jsme odcházeli, začali se tam scházet místní a třeba by jsme si užili nečekanou zábavu. No alespoň jsme tedy šli včera brzo spát a já se vzbudila příjemně vyspaná. I když nutno podotknout, že v noci mě budili divný křeče v chodidlech.
Dnešek byl trochu smutný, protože jsme se s Melgarem a Pidim rozdělovali. Ale zas jsem jela za mužem a zítra půjdeme oblézat bazary s figurkama. Velkou část cesty jsme měli ještě společnou, takže pokec a pivo v shinkansenu, loučení přes okénko, mávání a pak už jsem osaměla a frčela do Tokya sama.
S Františkem jsem měla sraz na Ueno v 19:14 a do Tokya přijížděla v 16:47. Takže hromada času. Hodila jsem krosnu do skříňky a rozhodla se zajet do Ikebukuro do obchoďáku Sunshine City. Našla jsem si, že je dokonce jedna stanice i blíž (ať žije lovení free wifi v metru) a vydala se vstříc svému osudu. Doufala jsem v ulovení kabelky nebo peněženky Samantha Thavasa.
Po cestě jsem procházela okolo Owl Toweru a vzhledem k mé lásce k sovám nešlo tohle nevyfotit.
 |
| tam prostě chceš jít |
Samotné Sunshine City je obrovské a to city tam fakt není jen tak pro legraci. Stihla jsem toho malinký zlomek a to jsem doslova proběhla pouze spodní patro. Narazila jsem na hezké kabelky Lis Liza, prošla i Samanha Thavasa shop, ale nic mě neoslovilo. Tak jsem se trochu posmutněle vydala skrz náhodné dveře a tam byl Anna Sui krámek. Lituju, ale nafocený ho nemám. Pokud jste někdy viděli cokoliv Anna Sui, tak přesně v tom duchu je i ten krámek. Černý květinový vzor vládne skříním, komodám a veškerému nábytku na kterém něco stojí, leží či prostě vypadá hezky.
Padla mi tam do oka peněženka. Byla nádherná a byla přesně to co je můj styl, zdobená, ale černá. Obrázek jsem házela na instagram a věřte mi, že v reálu vypadá ještě krásnější. Slečna mi jí hezky zapsala do pasu, protože bude prej jako bez daně. Můj pas začíná vypadat dost plně. Nevim jak to dopadne jestli fakt koupím ještě ten rýžovar.
Naprosto super věc, když koupíte něco v krámku je to, že slečna prodavačka vám to dá do pěkné papírové taštičky, vyprovodí vás před krám a v předklonu vám tu taštičku předá. Udělali mi to jak včera při nákupu Steam Creamu i dneska u té peněženky. Prostě se člověk cítí fakt jako pan zákazník a ani mu to není blbý.
Při kontrole času jsem zjistila, že už nestíhám vyzvednout krosnu na Tokyo station a dojet na Ueno pro Františka. Takže jsem prchala rovnou na Ueno a cestou míjela ty awesome krámky jako Disney shop s Tsum Tsum postavikama, mumínkovské bubble tea a podobně. Myslím, že Sunshine city si musím někdy projít víc.
 |
| random roztomilé věci v Sunshine City |
Při setkání s Františkem jsem ho úplně nepotěšila zprávou, že musíme vyzvednout krosnu na Tokyo station, ale aspoň jsem ho tam zatáhla do obchodů, takže má plyšového Mumínka a Kapybarasana pouzdro na kartu. Takže až příště půjde do práce, může se pípnout 15cm Kapybarasanem s dalším malým Kapybarasanem na hlavě.
František byl utahaný, takže jsme rychle vyzvedli krosnu a frčeli k domovu. Ještě jsme se stavili v oblíbném stánku "u báby" pro jídlo. Největší win večera! Kari s řízkem a rýží za 300yen. Samozřejmě jsem byla tak hodná a vyfotila to Melovi, který si zdejší kari totálně zamiloval. A jeho reakce? "FUUUUUUU". Ale když bude hodnej, tak mu třeba jednou ukážu ten skvělý stánek "u báby".
To je pro dnešek vše. Vím, že toho není moc, ale větší část dne jsem byla na nádraží nebo ve vlaku, tak prostě není o čem psát. Snad to zítra bude lepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat