Japonsko den 6 - Kyoto, Osaka

Jsem hrozně utahaná a nejraději bych to zalomila. Jenže zas mi je blbý nepsat, protože by jste neměli co číst. Dnešek byl opravdu zábavný v různém slova smyslu.

Ráno jsme se rozloučili s naším ryokanem a hodili krosny do skříňky na nádraží. Zašli do cukrárny na pohár a dortíky. Mimochodem dala jsem si pohár s příchutí černého čaje s mlékem a byl boží. Byli v něm i kusy buchty a čajového želé a šlehačka chutnala taky čajově a byla v něm píchlá sušenka z čajového pečiva. Akorát to bylo trapně nazdobený kusem petržele.

Pak jsme poslali nějaký pohledy a rozdělili se. Tentokrát už vám prozradím jména všech účastníků mého harému aby v tom byl pořádek. Were a Mr.Kompozit jeli na Golden Temple a jiný chrámy a já s Werkem jsme se rozhodli odpočinkově zajít do heren.

Japonsko den 5 - Kyoto

Dnešek by se dal shrnout do dvou vět: Strašně mě bolí nohy. V nejbližších dnech nechci vidět žádnej chrám.

Cíl dne byl Golden Temple a staré uličky v Gionu. No tak oboje jsme fakt nedali. Začli jsme procházením chrámů a zahrad právě kus od toho Gionu. Vystoupili jsme z metra na stanici Higashiyama a vzali to naprosto neturistickou skvělou uličkou kde prodávali zeleninku, koření, maso, luštěniny, vařený vejce, sladkosti, košťata...prostě různé věci co v turistických čtvrtích moc nepotkáte. Jsem si nenápadně a pečlivě některé stánky odfotila kdyby někoho zajímaly ceny.

Pak ještě chvilka chůze a už jsme se dostali k prvnímu chrámu, kde se dokonce i sloužila nějaká bohoslužba. Teda soudě podle toho, že tam dva mniši něco prozpěvovali a mlátili do různých věcí. Musím uznat, že měli fakt výdrž protože jim to vydrželo minimálně hodinu co jsme se potulovali v okolí toho chrámu. Mrkli jsme u něj i na nějaký zahrady a koupili si lístek ještě na bonusový zahrady o kus dál. Škoda že v chrámech se nesmí fotit. Takže tu nádheru neuvidíte.

Japonsko den 4 - Kyoto

Ráno při odcházení z hotelu se nám povedlo zabouchnout klíč uvnitř pokoje, což by nebyl ani tak moc problém kdyby pán na recepci uměl pořádně anglicky. No nakonec jsme mu to nějak vysvětlili a on prohlásil, že se nic neděje. Tak jsme raděj vypadli kdyby si to náhodou rozmyslel.

Do Kyota jsme se fakt těšili, protože prostě mrtě tori bran, chrám, staré Kyoto a vůbec historické památkověci. Na nádraží jsme si jako obvykle bookli lístky a ocenili nedostižnou skvělost Rail Passu. Můžem se zadarmo vozit kam se nám zlíbí. Do vlaku jsme vlezli jinýma dveřma než jsme měli, jelikož to vypadalo, že každou chvilku odjede a neradi bychom aby se nám před nosem zavřeli dveře. No neodjel úplně hned, ale čekalo nás prodírání asi přes 5 vagónů. Japonci samozřejmě už byli všichni vzorně usazený a jaké bylo naše překvapení, když jsme narazili na první vagón plný školáků, kteří samozřejmě začli nadšeně juchat, protože tři fakt vysoký běloši a jedna růžovovlasá běloška, se jen tak nevidí. Tak jsme se prodrali tím jásáním, zdravením, plácáním si rukou, slovíčky hello a kawaii a narazili na druhý vagón plný školáků snad ještě nadšenějších než ti předchozí. A pak na třetí.

Japonsko den 3 - Nagoya a Kakamigahara Shiyakusho-mae

Být ubytováni vedle chrámu může být hezké a romantické, tedy přesně do chvíle, než někoho v 6 ráno napadne mlátit do třímetrovýho zvonu. A tak jsem se probudila. Ostatní spali a budit jsem je nechtěla, takže jsem se pomalu namalovala a oblékla a vyrazila na procházku. Odměnou mi bylo, že jsem mohla vidět spoustu zákoutí naprosto liduprázdných a taky spoustu zavřených obchodů. Ale rozhodně to za to brzké vstávání stálo.

chrám

nákupní ulice

můj budík

Když jsem se po osmé ranní vrátila na hotel, vzbudila zbytek a udělala si snídani, bylo venku už pěkně slunečno a teplo. Takže chlapci se taky nějak nasnídali a vyrazili jsme za cílem dnešního dne. Do stanice s nevyslovitelným dlouhým názvem v jakési díře kam se jelo pomalu dvě hodiny a ještě se pak šlo 4km pěšky.

Japonsko den 2 - Nagoya

Ráno jsme se všichni synchroně probudili v naprosto dementní dobu a to v 5 ráno místního času. Do nějaké rozumnější hodiny jsme se plácali v postelích a pak vyrazili na lov snídaně. Jasná byla návštěva pouličního stánku "U báby" s různýma věcičkama na špejli. Bába tam tentokrát nebyla, ale byl tam chlápek co uměl anglicky, takže dobrodružství zažité večer předtím se nekonalo a podle nám bylo vyzrazeno co na které špejličce je. Pán z nás měl radost zejména ve chvíli kdy mi vítr nadzvedl sukni víc než je slušné. No aspoň už vím že zvuk japonci vydávají stejný jako v anime ale na rozdíl od jejich kreslených bratrů, nezačnou krvácet z nosu. No jo, já prostě musím dělat ostudu i tady. Takže zbytek dne si raděj budu sukni pečlivě hlídat.

Po ostudě jsme zaběhli ještě do sámošky a já objevila re-ment edici s Rilakkumou. Re-ment jsou malé plastové maketky všeho možného, nejčastěji asi jídla. Výborně se nám to bude hodit pro plyšová zvířátka.

Po snídani jsme pomalu mizeli směr Nagoya. Pomalu pro to, že jsem se v Tokyu na hlavním nádraží chtěla ještě mrknout po Kapibarasan shopu. Hledání bylo docela peklo a několikrát jsme se museli ptát. Odměnou nám bylo nalezení mnoha krámků s Miffym, Rilakkumou, Kapibarasanem, Hello Kitty a mnoho dalšíma charakterama (viz fotka). Ještě než odjedem, půjdeme je vyrabovat. Teď jsem si udělala jen takovou miniradost s dustplugem. Pokud někdo víte co je to za zelenou potvoru v které je Kapibarasan oblečený, hoďte mi to do komentářů prosím.

Japonsko 2014

To že mám ráda asijské země a především Japonsko asi není tajemství, takže jsem si opět udělala výlet. A jelikož co se může posrat to se posere, tak mi odešel foťák....teda neodešel ale někde uvnitř v něm je ten slavný putovní chlup, který jste občas mohli zahlédnout na některých fotkách kosmetiky a tomu chlupu teď přibyl kamarád a ještě jsou oba vidět víc. Takže fotit budu asi jen na mobil, protože kupovat nový foťák za 25k yenů se mi nechce. A to bych i překousla, že je menu jen v japonštině.

Taky mám nějaký poskákaný počítač protože je neskutečně zasekaný, takže příspěvky budu částečně psát z mobilu a částečně z pc. Fakt radost tohle.

Den 1 - Let z Prahy a Tokyo

Samozřejmě tu nejsem sama, ale se třema chlapama. Ano mám malý harém. Cesta z Prahy přes Mnichov byla v pohodě, jen pak do Tokya to bylo trochu delší.

Na letišti jsme si zařídily Rail Passy aby jsme mohli jezdit vlakama jak se nám zachce. Hned se se mnou, protože jsem bílá jak zeď, roztomilá a mám nově obarvené zářivě růžové vlasy a sexy pytle pod očima, chtěly vyfotit dvě školačky.

Zavazadla jsme hodili do hostelu a vyrazili do města. Prohlídka Yodobashi Camery Akiba byla zběžná a stejně jsme tam strávili asi dvě hodiny. Tedy i s jídlem. Sushi je tu táááááák báječné.

A hádejte co, skoro jsem nenakupovala. Nechávám si to nakonec ať to nemusím tahat. Zatím jsem koupila jen K-Palette linky a přívěšek na mobil. Ale už jsem malilinko sondovala a bude to peklo. Zas budu vypadat jak krosna s nožičkama.

Proběhli jsme i naše oblíbené herny a vyděsili se protože v SEGA hernách nemají skoro nic co jsme tam chodili hrát a mě navíc všude zavedli těžší systém UFOcatcherů (to jsou ty budky co z nich taháte plyšáky). Takže zatím mám jen jednu figurku kozaté slečny. Takže nezbývá než pařit v Taito hernách. Težký život cestovatele.

Mimochodem neumím ani anglicky ani japonsky a stejně se tu domluvím. Stačí se usmívat, říkat sumimasen, ukazovat a říkat kore a občas do toho všeho zamotat koničiva, arigato, so so, konbanwa, domo arigato a ono to nějak jde.

Nějaké ty obrázky:

nákup

barevné drahé foťáky

přívěsky

odolala jsem!!

neodolala jsem ale bylo to dost vybraný

Trochu dražší roztomilá kosmetika

Značky které nemám moc ozkoušené a o kterých nepíšu, mají taky hezké věci. Obvykle jsou to značky trochu dražší a mě se do nich prostě nechce rvát ty prachy. To ale neznamená, že bych vás měla ochudit o estetický zážitek.

Jill Stuart je značka o které už dlouho uvažuju, ale prostě ty prachy.... Limitka Summer collection 2014 je hezká, ale vemte si že za prťavý stíny nebo tvářenku dáte kolem 1000kč bez DPH.

Novinky: Etude House - Play 101 Pencil

Univerzální malovátka nejsou ve světě kosmetiky nic nového. Je přeci super mít jeden produkt, kterým namalujete tváře, oči, rty...na cokoliv si vzpomenete. Etude House to občas popadne a má tvořivou náladu a spáchá něco co nám zas vyprázdní peněženky. Nebo ne?

Od Etude House mám univerzální produkt v podobě cupcaku, který jsem přes zimu nechala zahálet a teď se k němu pomalu vracím. Jeho používání mi podstatně zlepšili nové štětce, ale o tom jindy protože dnešní článek je o Play 101 Pencil.

Úvodní obrázek vypadá na spoustu a spoustu barviček. A víte co? Nekecá. Fakt jich je hodně. I když ne teda 101. Buď nějaký ještě představí nebo to tak pojmenovali protože Play 50 Pencil by znělo blbě.

Tady to máte. Na výběr bude požehnaně barev. Ve videu dole pak můžete vidět, že to nepoužívají jen jako stíny, rtěnku, tvářenku, ale i jako zesvětlovač, konturku, tužku na obočí. Otázka je jak moc to bude držet a fungovat. Na hezkých korejkách s bezchybnou pletí se to ukazuje pěkně, ale už vidím sebe s pytlema a kruhama pod očima jak tam něco maskuju nebo zesvětluju takovou tužkou. Ze zkušenosti si myslím, že na mých víčkách by to neobstálo ani jako stíny. Takže si možná nějakou tu tužku pořídím, ale jen jako linky. Cena by měla být lehce okolo 6$.

Daiso: Crystal Cream Eyecolor - Rose

O Daiso shopech a jejich skvělém produktu v podobě sloupávací masky už jsem psala tady. A pomalu uzrál čas na další produkt. Tentokrát to budou stíny. Na ebay začíná cena okolo 100Kč, takže úplně levná sranda to není a asi se to vyplatí brát pokud jste v Japonsku. Za 100Kč seženete slušný stíny i u nás. I když ne tedy takhle roztomilé.

Ještě bych ráda řekla, že z téhle série existuje víc produktů než jen stíny. Pokud si to dobře pamatuji, tak pudr, concealer a tuhý parfém. Všechny mají podobně hezké krabičky tvářící se jako krabičky pro princezny s barevným blýskavým kamínkem.

Takhle to vypadá když to přijde. Krásné balení, člověk vidí barvu stínu kterou si kupuje a zároveň vidí i hezké víčko. Nebojte stín není bez víčka, jen to mají prostě dobře vymyšlené, aby se lépe prodávalo.

Novinky: Etude House maskování - Play Therapy Sleeping Pack

Etude House se nefláká a zas nás něčím chce potěšit (čti vyprázdnit nám peněženky). Připravil si pro nás nějaké to maskování. Nevím jak vy, ale já mám masky celkem ráda. Mám u nich takový ten pocit, že fakt pro sebe dělám něco speciálního. Tentokrát nejde o masky plátýnkové, ale o masky patlací.

Brokolice s borůvkou je zvláštní kombo, vidět ho dohromady naživo tak to nepřežiju, ale v masce je mi to šumák protože to nemusím jíst. Je vhodná pro lidi s citlivou pletí. Použití je klasika. Nanést a po 10-15min opláchnout.

Březové šampóny si pamatuju jako malá, ó jak já je nenáviděla. Měla jsem po nich hnusně suchý vlasy a hromadu lupů. V týhle masce je prý březová míza a vitamín E. Má vám to rozjasnit/zesvětlit pleť a udělat jí hebkou a krásnou. Zase se oplachuje.

Pokud jste mastní jako já a ještě máte jako bonus problémy s póry, bude tohle něco pro vás. Jílová maska by měla zmenšovat póry a omezovat tvorbu mazu. Používat by se měla 1-2x týdně. Po čtvrthodince ji zas smyjete a budete krásnější než kdy dřív.

Jestli jste sušák suchej a potřebujete se pořád mastit a nic nepomáhá, zkuste tohle. Je to průsvitné, můžete v tom spinkat a ráno budete mít krásnou hydratovanou tvářičku.....eee možná. Znáte to, reklama vám nakecá všecko.

Granátový jablko je sympaťák. Možná proto, že má malou korunku a je tím pádem strašně princeznovské. V masce se zas spinká a měla by zpevňovat obličej....tedy dělat pleť pružnější. Krom toho granátovýho jabka tam jsou nějaký kytky a mangové máslo. Na mangu pořád ujíždím, takže tohle je jeden z mých favoritů už asi jen kvůli tomu jak bude vonět.

Všechny masky jsou rozhodně zajímavé, ale pořád se nemůžu rozhodnout jestli se mi balení líbí nebo ne. Je takové jiné. Není vyloženě roztomilé ale ty očička na ovoci/zelenině/čemkoliv, tomu dodávají jistý must have prvek. Nejvíc se mi líbí brokolice i když jí normálně nesnáším a pak granátové jablko. Ceny by se měly pohybovat kolem 10-12$.

Minirecenze část 2

První část minirecenzí byla hodně o BB creamech a v druhé vás zas čeká mazání na mládnutí a proti vráskám všeho druhu. Občas se divím, že mě moje pleť ještě nezačla nenávidět a nestávkuje v podobě pupínků a osypů.

SkinFood - Royal Honey Eye Cream (Anti-wrinkle Effect) - u tohohle vzorečku jsem byla jak se patří skeptická jelikož předchozí zkušenost z medovýma věcma od SkinFood byla otřesná, ulepená a páchnoucí. Po otevření jsem se zděsila zápachu a po chvíli mi došlo, že to nepáchne ten krém, ale ten plastový obal. Nevím jak je to možné. Samotný krém pak byl příjemný s rozumně nevtíravou vůní a docela fajn mastný. Vrásky mi po těch třech použitích na které stačil samozřejmě nezmizely. Klidně bych si ho v plném balení pořídila protože vypadá fakt dobře.

Tony Moly - Floria Moisture Body Lotion - mazání by bylo fajn, kdyby tak strašně nepáchlo. Možná to má být skvělá vůně orchideí co jsou na obalu a mě nevoní ani za mák. Konzistence je tak akorát rozmazávací a tak akorát mastná.

Secret Key - Snail+EGF Repairing Cream - zas nějaký šnečí hnus. Se mi do toho fakt nechtělo. Nakonec to nebylo zlé. Opět jsem během mazání zázračně neomládla. Ale aspoň to bylo lepší než minule. Mastné tak akorát, pak hodinku trochu lepivé a po nějakém čase už o tom člověk neví.

It's Skin - Power 10 Formula YE Effector - ta klika na přípravky, které se projevují až po delší době je fakt neuvěřitelná. Tohle má dělat živější, zdravější a hezčí vzhled kůže. No po těch pěti dnech na který mi to vydrželo, jsem pozorovala akorát to, že když si to nechtíc vetřu do oka tak to pálí.

Missha - Time Revolution Immortal Youth Serum - sérum si představuju trochu jinak. Tohle bych nazvala spíš krémem. Roztíralo se to krásně a krásně to i vonělo. Bohužel zas jsem nestihla omládnout během vypotřebování jednoho vzorku

Garnier - 5 Sec Perfect Blur - tohle tu vlastně ani být nemělo, ale nějak se mi to během zkoušení vzorků připletlo pod ruku. A co si o tom myslím? Za všechno mluví asi to, že po napatlání se tím a nanesení makeupu jsem to šla zas smýt. Je to nechutně mazlavý, silikonový a mám pocit, že mi pak na obličeji nic nedrží.

Minirecenze část 1

Vzorečků se tentokrát sešlo nějak moc a ještě jsem měla nějakou psavou náladu, takže nakonec z toho byl delší článek než jsem čekala. Proto jsem se rozhodla ho rozdělit na dvě části. Jediné co jsem z toho co vidíte na fotce nevyzkoušela jsou sun creamy. Tak nějak to nemělo smysl když bylo hnusně, pod mrakem nebo pršelo. Vyjimečných pár pěkných jarních dnů asi taky nebude to pravé ořechové pro krém co má zabránit opálení.

SkinFood - Black Egg Pore Primer - mám pocit jako bych na sebe mazala spoustu hladkého silikonu. Trochu stahuje póry.

SkinFood - Egg White Pore Mask - použití je jednoduché, nanést a nechat na obličeji 10-15min. Sem teda nečekala žádnej zázrak, ale kupodivu byla pleť s 90% vyčištěná a hebká. Nevzalo to jen ty nejhrubší a nejmastnější ošklivosti co mám z boku na nose. Tam má vlastně skoro každá maska co jsem zkoušela docela problém. Jinak maska byla dost řídká a po 5ti minutách začala pálit a píchat a po dalších 5ti byla zas ok. Jako bonus maska krásně voní. Určitě si jí pořídím ve velkém balení.

Skin79 - Super+ BB Triple Function (oranžový) - kupodivu mi momentálně barevně sedí líp než růžový co běžně používám. Není ani tak hutný a mastný. Trochu míň kryje. Přijde mi, že hezky rozzáří obličej. Na obličeji drží stejně jako ostatní Skin79. SPF 50 zaručí že se člověk neopálí snad ani v Africe.

Skin79 - Super+ BB Triple Function (zelený) - je kurevsky světlej a když to říkám já s bílozelenou pletí, tak je to pravda. Po nanesení jsem se až vyděsila, že to budu mít jako masku, naštěstí se to po chvíli trochu vsáklo. Ale furt to zesvětluje jak sviňa. Krytí má asi trochu lepší než oranžový i když si tim nejsem jistá a může to být ovlivněno tím zesvětlením. A mám pocit že tou světlostí mi to zvýraznilo trapně se červenající tváře. SPF 30

Skin79 - Super+ BB Triple Function (fialový) - tohle BB není pro mě. Je spíš pro suchou pleť protože já jsem s ním mastná až za ušíma i když se zapudruju. První tři hoďky dobrý a pak je ze mě topinka. Kryje stejně jako růžový, takže po téhle stránce mohu být spokojena. SPF 40 je v našich končinách víc než dostatečné.

Tony Moly - I'm Real Avocado Rich Cream - v přední řadě krásně voní, na obličeji je příjemný, ale větší účinky člověk ze vzorku nepozná. Asi bych si ho koupila hlavně kvůli vůni.

SkinFood - Gold Caviar Lifting Eye Serum - zase z vzorku který si na sebe namažu 3x fakt nepoznám jestli byl nějaký lifting efekt, ale musím říct, že jsem se docela bála jestli to nebude smrdět jako některé SkinFood přípravky a byla jsem mile překvapena. Jako je to hodně mastný krém v podstatě bez vůně. Takže někdo se suchou pokožkou okolo očí by ho moh ocenit.

Etude House a Disney plus nějaké další novinky

Skvělá zpráva pro ty, kterým se moc nelíbila Minnie edice (což jsem třeba já). Etude House udělá Cinderella edici. No teda edici... zatím to vypadá jen na obaly na Any Magic Cushion. Ale i tak je to docela pecka. Vizuálně jsou podle mě fakt povedený a kdyby toho udělali víc, byla by to naprostá bomba. Umíte si představit rtěnku nebo stíny? Já mám velkou fantazii.

Další docela fajn věc co si pro nás Etude House přichystal jsou limitované verze Fresh Cherry Tint. Za mě je super hlavně ten fialovej. Mimochodem ta kočička co vidíte na obrázku je už pár měsíců nový maskot Etude House.

Docela dost se mi líbí i žehlička na vlasy. On Etude House občas vydává i takové věci co se nedají klasifikovat jako kosmetika, jen se o tom nikde moc nemluví. Nevím proč, obvykle jsou to sice zbytečné, ale fakt hezké věci.

Pak teda vyšli nové barvy stínů, ale neshledala jsem je až tak zajímavými abych je sem dala. Holt to není žádná spešl edice, ale jen obyč stíny. Jo a Etude House vyhrál letošní cenu korejské kosmetiky ve třech kategoriích. Za stíny, tužky na oči a za podkladovou bázi.

Otevření dalšího C&A

Rozhodla jsem se, že sem tam napíšu něco o tom co se děje v našem českém rybníčku. Pak ze mě konečně snad bude ta slavná blogerka a budou mě zvát na otvírací akce kde je jídlo zdarma. To jídlo je asi tak největší motivace. Sice to budou takové ty líbivé miniporce z kterých se člověk nenají, ale vypadaj cool.

Pokud se něco rapidně nezlepší, budete tu číst hodně hejtování a zábavných článků o evropské rádoby roztomilosti. Fotky budou asi trochu horší než obvykle protože budou focené mobilem. Snad se budete bavit tak jako já při pořizování té záplavy obrázků.

Takže 10.4.2014 nám dole na Václavském náměstí v budově jménem Diamant otevřeli nové C&A. Prý největší ve střední Evropě. Pokud ho budete hledat, nemůžete ho minout. Stačí prostě jít po pravé straně Václaváku a dole už uvidíte svítící ceduli hlásající hrdý název chrámu konzumu. Co jsem tam našla zajímavého zjistíte na fotkách.

Proč mě naprosto neskutečně serou nové Missha stránky

Naše skvělá pobočka Missha mě upřímně novýma stránkama neskutečně vytáčí. Tu kosmetiku mám celkem ráda, tu hejtovat nechci. Není sice holčičkovsky roztomilá, protože je určena spíš zralým ženám, ale rozhodně nepostrádá u nás nezvyklou krásu, eleganci a styl.

Od prvního spuštění stránek je sem tam navštěvuji a sleduji. Nejsem odborník, jsem vystudovaný projektant tak do toho asi nemám co kecat.....počkat jsem přece zákazník, takže sakra mám! První krůčky jsem sledovala s nadšením. Sama jsem totiž dva roky pracovala na eshopu a hrozně mě ta práce bavila. Bavilo mě dělat popisky, dohledávat obrázky, užívat si co nám grafik udělal za hezkej banner...prostě fajn práce.

Takže grafikovi Missha stránek bych asi sem tam dala pohlavek už na začátku. Neumím si vysvětlit proč některé bannery byly krásné, ostré a oku lahodící a některé vypadaly jako by je splácala začínající prodavačka v malování, když zrovna neměla co dělat. Nějak nejsem zvyklá vidět špatně ořezané výrobky nebo v takovém podivném rozlišení že si člověk užívá každý kostičkový pixel. Škoda, že tenkrát jsem to s úsměvem přešla a řekla si, že teprv začínají a nebudu to printscreenit abych o tom zlomyslně jednoho dne napsala článek.

Jinak jsem starým stránkám neměla skoro co vytknout. Dobře ještě možná množství produktů. Přišlo mi, že tam toho mají míň než na prodejnách. Jako pardón, ale dosypat tam zboží je fakt záležitost chvíle. Pokud k němu nebudu dělat popisky a švihnu tam jen obrázek tak to jde za den. Pokud budu dělat popisky a dávat třeba víc obrázků, tak to holt bude trvat třeba týden. Záleží kolik toho bude.

Jenže nový stránky, milé dámy, nový stránky jsou docela slušný peklo. Víc se mi líbil i starý design a ten nový naprosto čistě bílý mi nesedí. Mají ho tedy i na Misshaus, takže možná to je nějaký světový styling. Nevím. Pořád víc se mi líbí třeba tyhle korejské stránky. Ale budiž i přes tu bělost stránek bych se přenesla.

Nejvíc, naprosto, naprosto, mega nejvíc mě sere rozdělení produktů do kategorií. To bude nějaké české unikum protože na ostatních stránkách, vlastně snad na žádných stránkách jsem to ještě neviděla. Rozdělení podle kosmetických řad. Někdo si asi myslí, že jsem databanka a pamatuju si naprosto přesně jaká Missha řada co obsahuje.

Nahoře na stránkách máte hezký menu (viz obrázek). To by bylo ok do chvíle než po něm začnete přejíždět a něco hledat. Většina položek bude ok. Dokonce u "Typ pleti" se mi to rozdělení fakt líbí. Ale zkuste si dojet až na makeup. Se tak akorát dozvíte že tam jsou doplňky a jakési tři řady Missha něco. O debilním obrovském facebook tlačítku se raděj ani nezmiňuju.

Když teda nebohý zákazník něco rozklikne, projede všechny ty jejich tři debilní řady edic aby našel co hledá, zjistí, že u toho stejně není popis a může se jít bodnout. Jako bonus má krom horního nepoužitelného menu teď menu ještě jedno a úplně stejně na hovno.

Neříkejte mi, že se nedaj vyžádat obrazové podklady od dodavatele, tedy korejské Missha. A pokud nedaj, zaručeně se daj někde vygooglit. Když nepomůže ani to, daj se třeba nafotit žejo. Jako příklad si vemem třeba tu řasenku na obrázku. Třeba jak vypadá na oku nebo aspoň rozmázlá na ruce. Něco, cokoliv. Klidně sexy korejskou bábovku držící v ruce řasenku a tvářící se jako by právě měla orgasmus.

Další bod je popisek: "MISSHA The Style 270HD View Color Mascara (Dear Purple) - řasenka (M5050)" je celkem zbytečně dlouhej. Naprosto nechápu proč je tam na konci to "řasenka (M5050)" pokud je to její firemní označení tak mě nezajímá. Mě zajímá ten zbytek. Dokonce i to "MISSHA" mohli vynechat. Jsme na stránkách Misshy tak to asi nebude Holika Holika. Jméno barvy v závorce mohli klidně udělat až v nějaký vybírací kolonce a nemuseli ho cpát do názvu. Na fotkách mají totiž dvě barvy řasenek, tak by si člověk vybral kterou chce. Pokud je nemají skladem obě a dali tam proto to jméno aby bylo jasný že je fialová, tak ať tam kurva necpou obrázek modrý.

Bod třetí je popis produktu. "MISSHA The Style 270HD View Color Mascara (Dear Purple) - řasenka". Ok i tady se s tím nikdo moc nesral. Pokud si dohledáte řasenku třeba na ebay, je u ní obrázek s anglickym popiskem. Takže to stačilo přepsat a přeložit. Pokud by člověk chtěl být originální moh napsat třeba něco jako že tohle je super cool řasenka co natočí řasy svým kulervoucím kartáčkem a budete mít řasy nejen trendy fialově/modře barevný, ale tak velký že s nima umlátíte dospělýho chlapa. Navíc je budete mít skvěle oddělený a silný, že na nich můžete tahat nákupy. V řasence je totiž mrtě vyživujících věcí jako výtažek z fazolí, keratin, sušený jednorožčí roh a kolagen, takže nebudete mít na řasách vrásky.

Tím končím hate článek. Asi by vůbec nevznikl kdybych se nechtěla na Missha stránkách podívat po tvářence a nezjistila, jak moc mě sere proklikávání a hledání v řadách Missha edic. A pokud to čte někdo z Missha, tak pořád hledám práci a klidně vám budu dělat eshopáka.