Ujetý Inglot nákup

Poslední dobou mám hroznou chuť být namalovaná hodně výrazně nebo nějakým šokujícím způsobem. Ideálně bych si na tuhle náladu objednala půlku výrobků od Lime Crime nebo něco od Sugar Pill (kterým fungují stránky snad jednou do roka). Jenže ani jedna ze značek není úplně levná. Takže si to tak jednou štráduju po obchodním centru Chodov a mé očičko padne na Inglot. Hm hnusné, hranaté a černé obaly, nic pro mě. Jenže mají slevy a tak se teda dojdu podívat co tam maj.

Světe div se narazila jsem na barevné rtěnky. Roztomilý Lime Crime s jednorožcem na obalu to není, ale tak vyzkoušet to můžu. Klasické rtěnky v tyčince měli v modré barvě a hned pěti odstínech. Od světlé šmoulí modři po tmavě modročernou. Po chvíli jsem si vybrala odstín 289 a šla se mrknout na paletkové rtěnky. Tam vyhrála tyrkysová (Asi. Znáte mě a pojmenovávání barev, jsem trochu chlap).

Na fotce vtipně vypadá paletková rtěnka světlejší a normální rtěnka tmavší než je. No stane se. Odzkoušené už mám obě. Modrou můžu v klidu pochválit. Drží docela pěkně i s občasným jídlem a pitím. Po třech hodinách už, ale byla dost otřená ze středu rtů. U takhle brutální rtěnky to holt bude chtít opravdu hlídat a doplňovat.

Tyrkysová mě celkem zklamala. Čekala jsem podobnou výdrž jako u modré, ale v podstatě je to spíš hračka pro vizážisty. Namaluj, vyfoť, otři dolu. Moc nedrží. Asi to bude tou hodně krémovou konzistencí. Stačí si trochu víc promnout rty a už se nerovnoměrně shrnuje.

Když budou mít zas slevy a třeba ještě nějaké klasické rtěnky v ujeté barvě tak do nich možná půjdu, ale mnohem pravděpodobněji si našetřím na Lime Crime.

Jak jsem se zamilovala do Secret Key: Secretkiss Twinkle Gel Pencil Liner (Rose Edition)

Vždycky když jsem někde zahlédla kovovou krabičku s pěkným obrázkem a sadou malých tužek na oči, tak se mi svíralo srdíčko a já se utěšovala že jednou možná si něco takového taky pořídím. A pak přišla chvíle kdy jsem narazila na růžovou kovovou krabičku s potiskem kytek a uvnitř byli celkem hezké barvy. Následovaly hluboké rozmluvy s mým svědomím, protože nedávno jsem něco objednávala a nemůžu pořád jen utrácet. Ale ty barvy byly vážně pěkné a už nějakou dobu jsem přemýšlela, že dám šanci gelovým tužkám a tyhle se navíc jevili i značně voděodolné. I když moc infa se mi o nich dohledat nepodařilo. Stránky Secret Key jsou v korejštině a po přepnutí do angličtiny je tam asi tak desetina obsahu. Naštěstí jsem strašně dobrá a umím dekryptovat obrázky a těch je na Secret Key stránkách docela dost.

Takže za prvé, tužky jsou gelové. To už říká název. Za druhé, odolaj vodě a nerozmažou se. To ukazuje i propagační video.....i když, kdyby každé propagační video nebo reklama byly pravdivé, tak žijeme ve sluníčkovém světě. Naštěstí to video nekecá.

Za třetí, bohužel tužky nejsou vysunovací, ale ořezávají se. Bývá s nima dodáváno spešl ořezávátko, které jsem bohužel nedostala. Takže si teď ničím svá ořezávátka ze školních let na těch plastových tužkách. Jo fakt je to plast, fakt se ořezává, naštěstí je měkkej a taky kurevsky elektrostatickej, takže ho pak máte přilepený na prstě a pokoušíte se ho marně shodit dolu.

Tužky maj na délku nějakých 11cm, s víčkem. Bez něj už to taková sláva není - 9,5cm. A ubývaji rychleji než by se mi líbilo. Ale zas mě může těšit, že na ofiko stránkách jsou asi za 16$ a já je měla z ebaye za 14,5$.

Barvy jsou fakt skvělé, syté a trochu se třpytkama. Řekla jsem si, že nebudu trapně dávat jen obrázek krabičky, ale ukážu jak vypadají tužky na kůži. No fotit venku v týhle kose asi nebyl dobrej nápad, na fotce sice nějaký barvy vidíte, ale hlavně je tam vidět moje husí kůže.

Jsem trochu chlap a netuším proč se pořád musí vymýšlet speciální jména pro barvy. Takže za mě je to z leva do prava černá, hnědá, světle růžová, fialová, zlatá. Za Secret Key a jiné ženy je to Deep Black, Choco Brown, Fever Peach, Star Purple, Glam Gold.

Kreslí se s nima dobře, akorát hrozně rychle přijdou o špičku a dělají spíš silnější čáry (viz fialová a hnědá). Nikdy nebudou tak precizně přesné jako fixa nebo gelové linky, přesto jsou dobré třeba na spodní část oka nebo jednoduché líčení kdy pečete na detaily.

Slovo závěrem: Tyhle tužky mě přesvědčili, že gelovky nemusejí být až tak špatné a časem si klidně pořídím nějaké další. Asi né už žádnou předraženou miniedici (pokud nebude mít super roztomilé balení), ale pokud bude někde nějaká barevně zajímavá gelová tužka, tak do ní půjdu.

P.S. Při smývání jsem to drbala snad dvě minuty než mi to slezlo z ruky. Takže opravdu jsou hodně vodě a mýdlu odolné.

Slizký zážitek

Sliz se stal nedávno celkem populárním. Tedy ten šnečí potažmo slimáčí. Prý má mrtě blahodárných účinků a kdesi cosi, takže se musí dělat šnečí krémy, slizová séra, mýdla, podkladové báze, BB a CC creamy, dokonce i balzámy na rty. Obvykle takový produkt poznáte podle obrázku šnečka na obalu. A já, nic zlého netuše jsem na sebe ten hnus napatlala.

Už je to tak. Přišel mi jednou s něčím vzorek Missha: Super Aqua Cell Renew Snail Essential Moisturizer. Vzorková lahvička se mi hrozně líbila. Nebyl to prostě klasickej pytlík se vzorkem, ale lahvička a to už je přece něco lepšího. Hmm tak první věc po odšroubování víčka byla: "Jak to sakra mám z té lahvičky vyklepat?". No nic jsem drsná, to dám. Za pomoci injekční stříkačky to i docela šlo.

Vlastně by mi ani nevadilo že je to sliz a že když si nechám po obličeji lozit šnečky, tak to vyjde levněji. Naštvalo mě, že má jinak bezproblémová pleť najednou začla mít problémy a pupínků se budu zbavovat aspoň dva týdny. Nejhůř to odneslo asi čelo, znáte takové ty mikro pupínky co skoro nejsou vidět, ale víte o nich a jsou otravné. Tak těch je čelo úplně plné. No a pak trochu levá tvář, která je dost citlivá, tak tam se udělal pravej, nefalšovanej, puberťácekej beďar. Takže teď se pro jistotu téměř nemaluju a nepatlám na sebe nic co nutně nemusím.

Ach jo. To tak ještě budu nějakou takovou kravinu někdy zkoušet. Jediná šnečí věc které dám ještě šanci jsou krémy na ruce od The Saem a to jen kuli těm ksichtíkům dotyčných šnečků.

The Face Shop: Lovely ME: EX Dessert Lip Balm

Jak už jsem tu párkrát zmínila, nemám ráda balzámy na rty do kterých se musí šahat prstem. Lovely ME: EX Dessert Lip Balm naštěstí do téhle kategorie nespadá. Jasně neni to klasickej jelení lůj za 30Kč z lékárny, takže balzámovací/balzamovací účinky nejsou vrcholné, ale i tak bych ho označila za dost dobrej.

Takže takhle to vypadá. Malá krabička která se vejde akorát do dlaně. Pořídila jsem si pomerančovou příchuť a ještě se dělá jahodová a medová. Pokud se ptáte, jak to teda je dělaný že se do toho nemusí sahat, tak čtěte dál.

Ona je totiž ta krabička rozebiratelná. Vrchní víčko se odklopí a člověk si vezme malou špachtličku ve tvaru naběračky na med, odšroubuje zbytek a může se nořit do želé hlubin balzámu. Jasně je to trochu zdržovačka oproti normální vysunovací tyčince, jenže když je něco roztomilé, tak se nějaké to zdržování dá překousnout.

Chuť je naprosto skvělá. V první chvíli silně pomerančová a pak to trochu ustoupí (stejně si budete olizovat rty a ochutnávat). Vůně sladkého a zralého pomeranče vás taky nemine. A co se týče hlavní funkce, tedy hydratace rtů, tak si rozhodně stěžovat nemůžu a zodpovědně prohlašuji, že je to jeden z nejlepších balzámů co tu mám.

Verdikt: Na ebay najdete Lovely ME: EX Dessert Lip Balm od 140Kč, což není málo, ale za ty prachy to fakt stojí. A počkejte na ten výraz až se vás někdo zeptá na půjčení jeleního loje a vy mu podáte věc kde odklopí víčko a bude koukat na prťavou divnou špachtli.

Co je Decoden a jak na něj

Decoden nebo taky Deco Den vznikl v Japonsku. Což asi nikoho nepřekvapí, protože na to aby jste vzali libovolný předmět a oplácali ho tunou kravin ani nikde jinde přijít nemohli.
Původně se jednalo o zdobení nehtů, tenkrát se to ještě nejmenovalo Decoden ale Keitai art (prostě si představte nehet oplácanej spoustou šutáků a perel). No a pak jednoho výrobce mobilů napadlo, že by bylo docela cool oplácat blýskavýma šutrákama mobil a Decoden byl na světě.

Pak už nebyl problém zásobit decodenu chtivé školačky dostatkem zboží. Obchod se hezky rozjel a začli se prodávat už hotové kryty na telefony, přímo nazdobené telefony, sady na vlastní nazdobení. Pak se to rozmělnilo ještě víc a jelikož člověk je mnohdy tvor spořivý, začali se vymýšlet různé levnější varianty a hlavně osobitější. Takže dneska se dá už cokoliv koupit zvlášť. Ať je to pár růžových perliček, blýskavé kamínky, dortíky nebo vaše oblíbená postavička.

Pokusy o nějaký větší decoden jsem podnikla přesně dva. Jeden jste zahlídli už minule a když jsem pročítala komentáře, přesvědčili jste mě že další článek nemůže být o ničem jiném než decodenu. Takže na obrázku vidíte můj úplně první pokus o decoden. Je to obal na Nintendo 3DS a ten obal je díky nazdobení snad těžší než samotné Nintendo. Ta zelená dortíkovitá věc v levo je velmi nepraktický squishy (měkký, pěnový a mačkací) přívěšek.

Tohle už je druhá věc co jsem spáchala. Je dělaná trochu jednodušší metodou, to vysvětlím později. Asi neuhodnete co to je. Jednou, když jsem se válela ve vaně, mě napadlo, že koupelna je jedno z mála míst, které bylo ušetřeno mého sladkého řádění a tak jsem to napravila. Je to krabička na šťourátka do uší.

Návod na decoden:

Sedněte si k internetu, najděte si na ebay nebo etsy slovíčka jako decoden, resin, cabochon, prohledejte sekci Scrapbooking & Paper Crafts. Objednejte si buď nějakou sadu, nebo to co se vám líbí. Pokud chcete dělat i barevnou polevu, mrkněte se i po barevném lepidle/polevě na decoden (každý prodejce tomu říká malinko jinak). Taky si nezapomeňte objednat obal na to co chcete zdobit. Zdobit třeba přímo mobil a pak brečet že už to nejde dolu by bylo trapný.

To co vidíte na obrázku je cukrářské zdobítko. Holt pokud chcete mít polevu úpravnou v pravidelných tvarech, tak se bez toho neobejdete. ALE neberte žádné mamince z šuplíku. Když ho použijete, silikon z něj pak už nejde dolu a vypadá takhle:

Dál budete potřebovat již zmíněný silikon, protože ten nám hezky asociuje sladkou šlehačku a lepí takže v něm věci zatuhnou tak, že už je nikdy nevyndáte. Já používám tenhle, protože to byl první co mi padl do ruky. Bohužel trochu po zaschnutí lepí, takže je časem decoden mírně zaprášený. Seženete ho asi kdekoliv.

Taky se hodí cukrářský pytlík nebo pevnější igelitka a ještě párátko.

Když už teda všechno máme, můžeme to udělat jednoduše nebo složitě. Jednoduchý způsob znamená, že si vezmeme všechny sladkosti co chceme použít a rozložíme je cvičně po krabičce. Kritickým očičkem zhodnotíme jestli to nevypadá blbě a poupravíme. Pak to pečlivě sundáme někam stranou a zachováme rozložení. Na krabičku naneseme silikon. Bacha lepí jak mrcha, takže neplácat to vedle na stůl. Silikon pak párátkem tak jako našleháme a dáme zpátky ty zdobící sladkosti, tak jak jsme si je předtím rozmístili. Místama to můžeme zalít nějakým tím barevným lepidlem pokud chceme simulovat polevu.

Těžší způsob se v podstatě liší jen tím, že silikon vymáčknem do zdobícího pytlíku (v kterém už je připravené cukrářské zdobítko) a pak tím úhledně zdobíme krabičku. Pokud uděláte chybu, tak jste v pytli protože se to moc odstraňovat nedá, ale dá se to aspoň trochu maskovat další vrstvou silikonu.

To je celé kouzlo decodenu. Jestli jsem to vysvětlila nějak nepochopitelně, tak mrkněte na youtube, je tam spousta návodů.

P.S. Pokud mám v historické části chybu, tak se zažranějším příznivcům omlouvám, může za to wikipedia.

Roztomilost jménem Dust Plug aneb ucpi díru

To si jednou takhle pár chytrých managerských hlav sedlo a zamyslelo se jaká zbytečnost by se dala lidem prodat. A ejhle napadlo je, že by mohli prodávat něco čím člověk ucpe díru v přístroji, aby mu tam nepadal bordel a nezanášela se.

Nejrozšířenější je tedy Dust Plug do díry na sluchátka, ale najdou se i nějaký spešl pro iphonisty na ty jejich divnodíry na napájení. Představivosti se meze nekladou a tak vznikají různé varianty Dust Plugů se zvířátkovými motivy, rostliny, sushi a jiná jídla, módní Dust Plugy se spoustou kamínků a třpytek, mašličky, ouška, nožičky (to pro ty iphonisty aby jim stál.....tedy mobil) a přívěškové Dust Plugy.

A jelikož jsem k vánocům dostala nový mobil, bylo třeba najít i nějaký hezký ucpávač děr. Velkým kritériem byla i cena, jelikož se mi prostě nechce dát 200Kč za takovou hloupost. Nakonec jsem vybrala dva různé. Jeden přívěškový, který mi zatím nedorazil, takže mám jen ilustrační foto z ebay a jeden nynyny s čivavkama a ten už tu mám.

Jsem teda docela napnutá až tenhle méďa dorazí. Čínská kvalita bude jistě velmi očividná, zvlášť když cena byla 38Kč. Sice je mi líto vykořisťovaných dělníků, ale u nás by tohle stálo vážně ty dvě stovky, které za to ochotná dát nejsem.

Milované čivavky. Z nějakého důvodu mají kolík trochu delší. Možná to je kuli iphonistům. Původně jsou pro ně a jelikož musí být spešl ve všech ohledech, tak maj asi i hlubší díry. Cena na ebay 90Kč.

Nakonec tu mám můj první Dust Plug, zakoupený ještě v Japonsku (viz článek), tenkrát jsem na to čučela jak vyvoraná myš a říkala si co to je za kravinu. Samozřejmě to nemůže být nic jiného než sova. To bíle šlehačkové a zdobené je můj první pokus o decoden na Nintendo 3DS. O tom možná podrobněji jindy.

Tím se nám dnešní místy trochu dvojsmyslný článek chýlí ke konci a já doufám, že i vy si brzy ucpete své díry. Ebay je nekonečný, štěstí hledačů pokladů vás bude provázet.

The Face Shop: Lovely Moisturizing Mango Body Butter - Holiday Love Edition

Pořídila jsem si své první tělové máslo. Né že bych ho potřebovala, ale byla na něm strašně hezká sova a já jsem velký soví fanda. Pořád se nemůžu úplně rozhodnout co z vánoční objednávky z www.testerkorea.com je vlastně nejlepší, ale tohle je určitě jeden z kandidátů. Za normálních okolností bych si tohle tělové máslo neobjednala ani omylem a to hned ze dvou důvodů.

1) nikdy jsem tělové máslo nepotřebovala
2) jeho běžný obal mě doslova odrazuje. Prostě nejsem typ kterého by zajímali šťastně pobíhající černoušci v mangovém sadu

Originální obal

Naštěstí výrobci na vánoce nejen zlevňují, ale i mění obaly aby vypadali vánočně a tedy víc atraktivně. Takže když jsem spatřila Holiday Love Edition, zvážila jsem jestli opravdu nepotřebuji nějaké další zbytečné mazání a zjistila, že ho potřebuji velmi nutně.

Vánoční edice

Trochu škoda, že ta ultimátní sova s korunkou je jen na papírové krabičce. Zas na druhou stranu veverka s šiškou je taky dobrá. Na fotce to pomalu vypadá, že se kulatá krabička nemůže vejít do té hranaté. Inu prostě korejci.

Vánoční dárečky a opomenuté věci

Konečně je mi lépe a dostala jsem se k šaškování na balkóně a focení toho co jsem dostala. Teda není tam úplně všechno. Nějaká nezajímavá mýdla a šampony chybí. Taky trio růžových kapesníků a hora jídla. Trochu mě překvapilo, že jsem letos nedostala naprosto žádné ponožky. Dar který jsme snad všichni jako malí nenáviděli a v dospělosti ho vyžadujeme protože už je to taková hezká tradice. Mimochodem závidím japoncům jejich výběr ponožek a specializované ponožkové krámy s hromadou ponožek obrázkových, kraječkových, květovaných, decentních i řvavých. Asi na ně udělám někdy nájezd až tam pojedu.

Takže fotka. A protože upřímně nesnáším když někdo dá fotku skvělých věcí a nenapíše odkud jsou, pokusím se víceméně odhadnout kde to moji obdarovatelé splašili.

Začneme v levo vzadu, tam se krčí celkem příjemné mýdlo se třpytkama a tváří se jako vánoční koule. Podle vzhledu tipuju Douglas. Odtamtud vlastně jsou i Hello Kitty a Monster High věci. Třeba ta Hello Kitty v plastové krabičce. To je mýdlo s figurkou a voní tak hezky žvýkačkově sladce. Stejně voní i pěna do koupele v té velké Hello Kitty. Tu malinkou v popředí jsem ještě nezkoušela.
Vynechala jsem velkou figurku anime slečny (dárek od kamaráda). Netuším kde jí sehnal, ale ty detaily jsou úžasný. Jsem prasák a pořád jí koukám na prsa a zadek a obdivuju velikost a kresbu.
Poník byl v setu s panenkou co vidíte víc vpravo. Jde o princeznu Celestii z My Little Pony: Friendship is Magic. V létě jsem totiž jela na Festival Fantazie a jen tak z legrace si udělala její cosplay (respektive jejího alter ega Molestie), no a sednul ke mě tak skvěle, že jsem si jí zamilovala a teď už ani jinou postavu snad dělat nemůžu. Panenku seženete běžně v hračkářství.
Lebka Lucy je z etsy. Je naprosto skvělá protože se na ní dá psát křídou a už se těším až si na ní napíšu nákupní seznam a báby v Bille se zvencnou.
Moc není vidět za lebkou vykukující krabička od vůně Christina Aguilera, kterou mi darovali rodiče spolu s hromadou mýdel a šampónů. Nevěřila bych tomu, ale trefili se a voní mi to hezky a decentně.
Monster High velikánská flaška s pumpičkou a je plná nádherně vonícího mýdla. Ta malá růžová věc v popředí je lebčička s culíčkama a taky je v ní mýdlo. Sice trochu jiné, ale jako verze na cesty dobré. Made in Douglas.
Už zbývá jen červená koulička s pěnou od Avonu. Voní hezky, jen pěna rychle mizí. Taky dárek od rodičů.
To je k vánocům tak nějak všechno a teď se můžeme vrhnout na resty z minulého roku.

Jeden z obrázků, který vyšel někdy minulý rok na podzim a ke kterému nemělo cenu psát samostatný článek, byla kolekce Majolica Majorca řasenek za 10 let. Jako fakt vypadaj luxusně a jsem jejich fanda, jenom kdyby se líp odličovali.

Mám ráda medvídka Rilakkumu a zjistila jsem, že brzy vyjde 3D puzzle. Strašně se mi líbi a jen těžko se smiřuju s faktem, že ho asi nikdy mít nebudu. Cena 1500 jenů není ani moc ani málo. No jo prostě by se to tu asi neprodalo tak se to sem nevozí. Nenávidím tenhle argument.

Myslím, že mi uniklo i pár novinek z kosmetiky. Letmo jsem zahlédla, že Etude House už zase plaší a na valentýna plánuje vydat Chocolate Kiss Collection. Jsem zvědavá jestli to bude stát za to.

Kracie Naive Natural Deep Cleansing Oil

Tak jsem zase nemocná. Plánovala jsem si jak udělám hezký povánoční post o dárečcích co jsem dostala, ale upřímně nemám sílu poskakovat na balkóně a pokoušet se to nafotit. Možná někdy opožděně. Bez povídání o Hello Kitty pěně do koupele a mýdlu to snad chvilku vydržíte.

Bez čeho to ale vydržet nejde, je Natural Deep Cleansing Oil od Kracie Naive. Se slovem Kracie mám spojené hlavně japonské jedlé blbosti typu "udělej si sám". Nevím jak to lépe popsat takže asi lepší bude hodit sem video.

Z odličovacího oleje si nic tak cool jako mini sushi asi neuplácáte, ale to nevadí protože má jiné naprosto skvělé vlastnosti. Tak předně je to olej a to znamená, že odlíčí cokoliv. A když říkám cokoliv, myslím cokoliv. Nejhorší věcí na odličování co mám je Majolica Majorca řasenka a i tu jsem s ním bez větších problémů sundala.

Je mi trochu záhadou proč má v názvu Deep Cleansing. Tedy Cleansing chápu, ale ne ten Deep. Olej vám fakt pleť hluboce nevyčistí, jen jí skvěle odlíčí. Mimochodem vyrábí se ještě v pomerančové variantě. Já dala na poprvé přednost olivové jen proto, že se mi víc líbilo zelené balení.

Vůni jako takovou olej vlastně nemá. Asi bude super pro lidi s citlivou pletí. Dá se buď jen tak nalít do dlaně a rozmazat po obličeji nebo nalít na vatový tampónek a odlíčit se poctivě. Jelikož jsem líná, praktikuji první variantu. Akorát když se olej dostane do oka tak pak má člověk zamlžené vidění než ho vypláchne. Nepálí, nevadí, jen mlží.

Pokud neumíte japonsky, tak si složení nepřečtete. Jediné co se dá na zadní straně dekódovat je 170ml a Made in Japan. Olej bohužel ubývá rychleji než by si člověk přál. Na ebay je momentálně nejlevnější za 200Kč a to není úplně málo když si za ty samé peníze můžu koupit dvě Missha Cleansing Foam a ty mi vydrží o dost déle než tohle. Jenže zas neodlíčí tu řasenku. Takže olej si poctivě syslím a používám vyjimečně.

Shrnutí a pocity: můj popis je úplně na pytel, prostě si to kupte a zkuste to, bude se vám líbit. Odcházím stonat do postele a zmírat u dokumentů o letectví.

Missha: Creamy Latte Cleansing Foam - Green Tea

O Creamy Latte Cleansing Foam od Misshy už jsem jednou psala tady. Jsem hrdým vlastníkem jahodové a čokoládové verze a nyní i příchutě se zeleným čajem. Dneska bude článeček extra krátký, protože vlastně všechno důležité už bylo řečeno v předchozí recenzi.

Tohle byla snad první věc co jsem z posledního balíčku rozbalila. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná protože jsem si představovala trochu sladší vůni a víc bohatou na zelený čaj. Nicméně i tahle Missha si našla cestu do mého srdce a když mám chuť na něco co voní decentně a tak jakoby čistotou, tak použiju přesně tohle.

Mám malinko pocit, že po téhle verzi mám o trošičku, ale opravdu jen o trošičku příjemnější kůži než u předchozích verzí. A jelikož je barva Cleansing Foam jemně zelená, můžete se s ní těšit na jaro nebo si hrát na vybledlého Hulka. Jen bych chtěla varovat všechny s citlivou pletí, moje byla po umytí trochu zarudlá, ale během pár minut to zmizelo. Je super když si může člověk vybrat čím se večer/ráno umyje, zda jahodou, čokoládou nebo zeleným čajem.

Tony Moly: Red Appletox Honey Cream

Nebudete tomu věřit, ale objevila jsem svůj Svatý grál. Malinko mě na něj navnadila Ely a jelikož jsem se rozhodla hledat nějaký lehký noční krém, tak jsem zkusila objednat Red Appletox od Tony Moly. A ani nedokážu popsat své nadšení z něj.

Jelikož mám podobné jablíčko v černé (ano opravdu černé) verzi z HM, tak jsem si při objednávání říkala, že když už nic tak aspoň budu mít hezkou jabko sadu. Balíček dorazil a já nedočkavě rozbalovala a očuchávala všechno co v něm bylo. Red Appletox mě malinko překvapil konzistencí, čekala jsem něco tužšího. Ale ta vůně! Člověk si přivoní a vybaví se mu košík čerstvě natrhaných jablek v sadu za teplého letního dne, mošt který dělal děda, med od hodného souseda vlastnícího včely, jablečný koláč od babičky....prostě budete mít chuť to sníst a přinese vám to spoustu vzpomínek na dětství.

Uvnitř po odšroubování vrchní části najdete malou lopatičku a samotný krém zavíčkovaný, aby netekl kam nemá. Je totiž opravdu hodně tekutý. Vím že v minirecenzích jsem nadávala na medové věci od SkinFood, ale tohle je něco úplně jiného. Rozdíl je hlavně v lepivosti, vsakování a účincích.

Chce to opravdu nepřehánět s dávkováním, stačí lopatičku decentně namočit a rozetřít po obličeji. Ve chvíli kdy toho člověk dá víc, se stane mírně lepivým (i když SkinFoodu se to ani omylem nevyrovná). Navíc výrobce tvrdí, že by se krém neměl používat víc jak jednou až dvakrát týdně. Bohužel neuvádí proč. Já bych ho nejraději používala pořád, protože ráno jsem vždycky úžasně rozzářená a pleť je nádherně vypnutá bez jakýchkoliv záhybů a vrásek.

Výrobce slibuje spoustu věcí. Krém má antibakteriální účinky, pomáhá řešit problémy s akné, vyživuje, hydratuje, vyhlazuje, obsahuje antioxidanty takže je možné, že při pravidelném mazání nezestárnete. Akné ani nějaké výraznější problémy s pletí nemám, takže to posoudit nemůžu, ale tomu zbytku bych po tom co se ráno vidím v zrcadle, fakticky věřila.

Verdikt: Jablíčko už nikdy nevyměním a jestli ho přestanou vyrábět, stanu se teroristou a spáchám sebevražedný jablíčkový atentát.

Innisfree vánoční edice

Nejsem zrovna Innisftee fanoušek. Jejich výrobky mě obvykle nezaujmou protože často postrádají pro mě tak důležitý prvek roztomilosti a infantilnosti. Nová vánoční edice to změnila. Sice to jsou výrobky stejné jako vždy, ale nově oděné do krásně zdobného kabátku se Santou a dárečkama. A ten Santa je legračně fousatý, takže si vysloužil aspoň vydání infa o tom, že existuje. Konec konců kdo ví, třeba bude po vánocích ve slevách a někdo z vás ho ukořistí.

Vánoční hate post

Vánoce jsou skoro za dveřmi a na strašně moc blogíscích se objevily vánoční wishlisty, seznamy a podobný kraviny. No tak na to já peču a pokládám to za ztracený článek. Jako je hezké světu sdělit co si přeju a nemám na to, ale k čemu je to dobré? Takže já žádný trapný wishlist nemám, ale mám fotku malé hromádky věcí, které mi dorazily a které si nadělím.

Samozřejmě, že i já mám nějaké vytoužené věci, které chci zkusit. Ale buď na ně mám a koupím si je nebo na ně nemám a neotravuju s tím, případně na ně našetřím a otravuju až potom jak jsem dobrá že mám lesk na rty za 35$ a podobně.

Jako jo, možná že by mohli být podobné seznamy nazvány inspirací, jenže to taky nefunguje pokaždé. Když tam je pár levných hloupostí, tak je člověk už stejně má a nebo mu to nestojí za to aby si to přál k vánocům a koupí si to přes rok. Když jsou v seznamu drahé věci jako kabelka LV, Porsche, rtěnka od Diora za litr....tak je to taky na hovno protože kdo z nás si tohle fakt koupí?

Tím končím stěžovací a newishlistový článek. Na recenze kravinek z fotky se můžete těšit příští rok (dobrá pár vyjímek jako Tony Moly: Red Appletox nebo Missha: Creamy Latte Cleansing Foam Green Tee chci zkusit ještě letos).

Tony Moly: Cat Chu Wink Lipstick

V poslední době mě zas baví spíš kratší recenze, takže ani dneska to nebudu příliš protahovat. Na co taky? Vždyť koho baví číst A4 textu o tom jak je něco superbarevné nebo jak to voní. Dá se to říct i krátce.

Dneska je docela zábavné, že tu mám krásně protikladné fotky. Jedna je zasněžená ještě z minulé zimy a druhá letní od moře. Obě s kočičkovými rtěnkami Cat Chu Wink od Tony Moly.

Rtěnky mám dvě. Jednu v odstínu Pink Cat (zasněžená fotka) a druhou Pink Wink (fotka plná sluníčka a tepla). Pink Cat má trochu (úplně) jiný odstín než na fotce, trochu míň červený a víc brutálně růžový, no stane se.

Na rtech vypadají obě příjemně, i když výdrž pokulhává. Přes oběd vám tahle rtěnka rozhodně nevydrží. Zas na druhou stranu jsou to prostě kočičkové rtěnky! Tony Moly dělá spoustu kočičích věcí jako lesky, rtěnky, řasenky...Takže pokud je tu nějaký kočkomaniak, tak směle do toho. Není to nejlepší kosmetika, ale ani nejhorší a za tu roztomilost to prostě stojí.

Na fotce od moře je vidět, že rtěnka moc nezvládá vedro a roztýká se. Jenže to dělám obvykle i já, takže jí to fakt vyčítat nebudu. Taky se mi povedlo nějakým záhadným způsobem rtěnku rozbít a ať jsem točila jak jsem chtěla, rtěnka nechtěla vyjet. Nakonec po zuřivém točení, mávání rtěnkou a hokuspokusech se mi povedlo ji začarovat a fungovala zas normálně.

Verdikt: Tyjo je to kočičí rtěnka, nemusí být dobrá, stačí že je roztomilá!

Etude House: Princess Etoinette vol. 2 Eau de Toilette

Kdo sleduje facebook, už ví že mi dorazila nová vůně z řady Princess Etoinette. Dneska vám jí trochu přiblížím a zhodnotím jestli to fakt stojí za to.

Lahvička přišla v poměrně velké krabičce, tak jsem se těšila že to bude macek. No nebyl, má to 8cm na výšku (měřeno bez té vrchní záclony). Ale zas byla v té krabičce skvěle upevněná plastovými udělátky, že ani Česká pošta ji nezvládla rozflákat. Navíc měla na sobě obyčejné víčko a pufátko se tam šroubuje až dodatečně. To mi přijde jako velké plus protože si tím pádem můžu náplně obměňovat.

Šťastně jsem tedy krabičku rozbalila, pufátko našroubovala a jala se vonět. Pufátko při zmáčknutí tak divně vrže, to ve starých filmech ženám oděným v drahých negližé jaksi nedělalo. A projevil se i důvod proč si nerada kupuju vůně bez předchozího vyzkoušení, prostě mi nevoní. Respektive místo květin cítím jar na nádobí.

Takže stojí to za to nebo ne? Ehm nooooo....kuli tomu pufátku řeknu ano, je to mé první pufátko. Jinak ani náhodou, znám lepší a voňavější věci.